Elektrifikace traktorů se prováděla odjakživa, případy jsou známé z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Obecně platí, že myšlenka využívání elektřiny byla velice lákavá – a to vlastně přetrvává dodnes. Přijít nyní s něčím naprosto revolučním je tedy čím dál těžší a historie zaznamenala i neobvyklá konstrukční řešení traktorů. V jednom takovém se nyní zhlédl John Deere.
V roce 1941 byl sestrojen sovětský elektrický traktor s mobilní rozvodnou. Namísto dieselového motoru pod kapotou měl velký navíjecí buben s kabelem. Po válce pokračovaly experimenty s elektro traktory na plné obrátky. Ale až v pátek 25. února roku 1949 požádal o patent na elektrický traktor s napájecím kabelem inženýr A. N. Chernyadev. Stal se tak pravděpodobně prvním oficiálním vynálezcem elektrického traktoru v Sovětském svazu. Co vlastně vedlo inženýra k tomu, sestrojit traktor na elektřinu? Odpovědí může být tehdejší masivní výstavba vodních elektráren v SSSR – elektřina začala být snáze dostupná. Navíc, v roce 1955 začala nová etapa v energetice – započaly výstavby jaderných elektráren. Elektromotor má také mnoho výhod oproti klasickému motoru – nemá výfuk, je tichý, nevibruje a má vysokou účinnost. Zvláště v poválečné a dokonce předválečné SSSR byla motorová nafta spíše nedostatkovým zbožím, čemuž odpovídala vysoká cena. Hromadná výstavba ropných rafinérií v SSSR začala až v šedesátých letech a současně začal prudký nárůst výroby z ropy.
Patentovaný elektrický traktor byl postaven na základě pásového stroje SHTZ-NATI, jehož motor byl nahrazen elektrickým motorem. Na rámu traktoru byl instalován jakýsi buben s ohebným kabelem. Elektrický motor a kabelový buben disponoval zjednodušeným krytem. Navíjení a odvíjení bylo řízeno zvláštním mechanismem. Traktor přijímal energii z vysokonapěťové elektrické sítě. Vysoké napětí se přeměňovalo na provozní napětí pomocí rozvaděče mobilního transformátoru. Od zdroje energie se traktor mohl vzdálit díky dlouhému kabelu až na 750 metrů. Bez přemísťování rozvodny mohl traktor zvládnout obdělat až 15 hektarů půdy denně. Traktor byl testován na Kavkazu a výsledky byly velmi povzbudivé. Vznikl také menší bratr HTZ-12 a různé modifikace, které nezůstaly jen u prototypu, ale dokonce se vyráběly sériově.
Na jaře roku 1953 byly na Ukrajině naplánovány nové pokusy a kolektivní farmy v regionu Rostov se rozhodly zcela přejít na elektřinu. Stovky kilometrů kabelů byly přivedeny na pole pro napájení nových traktorů. Na řekách byla postavena řada vodních elektráren. V padesátých letech však v Kazachstánu objevily zásoby ropy a celý vývoj nových elektrických traktorů se omezil. Další elektrický traktor se představil až v 80. letech. Ten pracoval na Krymu v letech 1984-1985.
Nedávno John Deere představil elektrický, autonomní traktor. Místo akumulátoru za sebou tahá napájecí kabel, čímž John Deere předešel problémům spojených s nízkou kapacitou baterií. Tahání kabelu a jeho namotávání obstarává automatika umístěná na ramenou tak, aby se nepřipletl do pracovního prostoru traktoru. Traktor může být vybaven kabelem o délce 1 km. Výkon elektrického traktoru není špatný – méně než 300 kW (408 k). Dvě třetiny této kapacity je k dispozici pro závěsnou techniku. V současné době se testuje.
O tom, jak byl v zemědělské technice Sovětský svaz progresivní, pravděpodobně svědčí i tyto níže nedatované dobové fotografie. Na nich jsou zachyceny menší traktory (asi robotické) na jednom poli a obsluha, která je nejspíše ovládá. Bohužel více informací jsme k fotografiím nezjistili. V současné době se právě mluví o tom, že budoucnost zemědělství má patřit menším robotickým traktorům, které se ovládají na dálku. Takové řešení, jako studii, představil například německý Fendt.
Fotogalerie
