Dnes je 10.12. – svátek slaví Julie

Sovětská multikára měla být určena pro zemědělce, pohřbil ji rozpad SSSR

Zveřejněno: 5. 6. 2020

V 80. letech začala éra změn v SSSR. Sovětské politické špičky umožnily západnímu vlivu proniknout do společnosti. V rámci politiky „změn“ byla v té době zakoupena obrovská šarže mini-automobilů Multicar 25 vyrobených Německou demokratickou republikou. Na základě těchto vozů byla v automobilovém ústavu NAMI vytvořena pod označením NAMI-0342 kopie. Neoficiálně dostala název „Kuzya“ v azbuce Кузя.

Existuje jen málo fotografií tohoto už zapomenutého vozidla

V NDR byla multikára k dispozici v nejrůznějších konfiguracích – sklápěč, užitková verze apod. Multikára se vyznačovala kompaktními rozměry a spolehlivým naftovým motorem. V Sovětském svazu neexistovalo podobné vozidlo. Proto automobilový ústav brzy vytvořil svůj vlastní multifunkční vůz.

V 80. letech v SSSR vznikaly první farmy, které potřebovaly ekonomická a levná vozidla pro přepravu zemědělských produktů. Požadavkem byla i schopnost pracovat se zemědělským nářadím. Takový vůz pak musel být vybaven hydraulickými zařízeními pro práci se zemědělskými stroji, vývodovým hřídelem a mechanismem sklápění korby/nástavby. To všechno měl nabídnout i Kuzya.

Kuzya byl osazen dieselovým motorem o výkonu 20 koňských sil, vyvinutým v konstrukční kanceláři v závodě Vladimir Tractor Plant. Bylo také možné namontovat vodou chlazený benzínový karburátorový motor z Irbitského motocyklového závodu. Zvažovala se také možnost použít zahraniční motor Ruggerini, který měl výkon až 40 koňských sil. Převodovka měla být čtyřstupňová manuální. Nabídla by rychlosti od 2 do 50 km/h – aby bylo možné stroj provozovat se zemědělským nářadím.

NAMI-0342 se měl vyrábět výhradně v Gruzii. Než však práce na projektu skončily, Sovětský svaz přestal existovat a Gruzie se stala nezávislým státem. Gruzínský automobilový závod nekoupil technickou dokumentaci k vozidlu. Automobilový ústav se tak rozhodl projekt prezentovat svépomocí. Vozidlo bylo možné v roce 1993 spatřit na moskevské výstavě – tam získalo kladné hodnocení a potenciální kupce.

Kvůli tomuto zájmu byl vůz zařazen do státního programu „Farmář“ a plánovala se sériová výroba v závodě na motocyklu Irbitsky. Vozidlo bylo možné provozovat ve spojení s pluhem, secím strojem či radlicí na sníh. Jeho nejbližším konkurentem měla být vozidla UAZ. Po rozpadu Sovětské svazu se na projektu přestalo pracovat. Vznikla pouze malá série vozidel určená zemědělcům – všechny s pohonem 4x4.

Přečtěte si také

Autor: Milan Jedlička1)
Foto: autohis

1) z podkladů autohis.ru

Tématické tagy