Dnes je 8.12. – svátek slaví Květoslava

Pohled do historie Státního statku Králíky. Sklizeň kukuřice tam zajišťoval prototyp Zetoru Crystal

Zveřejněno: 22. 9. 2023

V tomto článku si představíme historii Státního statku Králíky. Fotografie ukazují, jak tehdy probíhala tamní sklizeň kukuřice. Zajímavostí je, že statek testoval jeden z prvních prototypů traktorů Zetor Crystal. Můžeme také vidět, jak vysoká se tehdy sklízela kukuřice. Zpočátku se silážní kukuřice sklízela taženými sklízeči, později již samojízdnými řezačkami. Odvoz siláže zajišťoval velký počet vozidel typu Praga V3S.

Sklizeň silážní kukuřice ve Státním statku Králíky, 70. léta. Na fotografii je i obsluha prototypu traktoru Zetor Crystal Jarek Koubek, který drží vysokou kukuřici (rok 1971).

Československé státní statky vznikly 1. ledna 1949 z bývalého podniku Československé státní lesy a statky a státního podniku. Hlavním úkolem nového podniku na základě zákona o dvouletém hospodářském plánu č. 192/1946 Sb., bylo odstraňování škod způsobených okupací, předstižení předválečné produkce, důležité bylo dodávat nejvhodnější druhy osiv a být v čele zemědělského pokroku. Národní podnik postupně získal rozsáhlé objekty šlechtických, zbytkových i církevních velkostatků, horských pastvinářských družstev či neosídlenou půdu v příhraničních oblastech.

My se dnes přeneseme do historie na Kralicku. Základem statku se stal bývalý dvůr Králíky, pozemky ve vesnicích Červený Potok, Heřmanice, Hedeč a další zemědělská půda, která v té době nebyla obhospodařována. Původně byl statek součástí Státního statku, n.p. Kostelec nad Orlicí.

1. ledna 1951 byl ke statku v Králíkách připojen Semenářský státní statek Rokytnice v Orlických horách. V roce 1951, na základě vládního nařízení č. 82/1951 Sb., ze dne 9. října 1951 se vytvořil zcela nový právní základ pro oblast hospodaření státních statků. V první instanci se z jednotlivých statků a samostatně bilancujících výrobních a obchodních složek národního podniku Československé státní statky zřídily dnem 1. ledna 1952 samostatné národní podniky, které používaly název Státní statek v ..., národní podnik. Takto vznikl i samostatný Státní statek v Králíkách, národní podnik.

Pod názvem Státní statek, n.p. Králíky zahájil svoji činnost v roce 1960 zápisem do obchodního rejstříku v důsledku nové územní reorganizace, při které došlo k přesunutí role řízení zemědělské výroby na okresní národní výbory. Konkrétně na příslušné zemědělské odbory. Úroveň hospodaření státního statku byla v této době velice nízká (hektarové výnosy dosahovaly okolo 14 metráků obilí z hektaru, výroba mléka nedosahovala ani 2 000 litrů na jednu dojnici). Zřizovací listinu ze dne 1. července 1960 vydala rada Okresního národního výboru v Ústí nad Orlicí dne 23. června 1960. Současně rada okresního národního výboru začlenila do podniku provozní jednotky – hospodářství Králíky I, Králíky II, Dolní Hedeč, Červený Potok, Heřmanice a Žamberk ze správy zaniklého statku, n.p. Kostelec nad Orlicí a provozní jednotku hospodářství Velká Morava ze zrušeného podniku Státního statku, n.p. Hanušovice.

Zpočátku statek hospodařil na výměře 2 645,82 ha, z toho 1 701,54 ha orné půdy.
Zpočátku statek hospodařil na výměře 2 645,82 ha, z toho 1 701,54 ha orné půdy.

Základní činnost podniku tvořila zemědělská výroba rostlinných a živočišných výrobků, přidružená výroba a další případná mimoresortní činnost. Statek byl zapsán pod názvem: Státní statek v Králíkách, národní podnik se sídlem v Králíkách. Členil se na závody, které byly jeho základními jednotkami: Králíky, Červený Potok, Červená Voda, Prostřední Lipka, kuchyně, vedení podniku, dílny, stavební středisko, materiálně – technické zásobování (MTZ) a zemědělské odborné učiliště.

Zpočátku statek hospodařil na výměře 2 645,82 ha, z toho 1 701,54 ha orné půdy, ovšem jeho hospodaření se neobešlo bez problémů, které vyplývaly z objektivních i subjektivních příčin. Nepříznivé klimatické podmínky na straně jedné, špatná organizace práce a nezodpovědný přístup mnohých zaměstnanců na straně druhé působily těžkosti, se kterými se statek potýkal. Patřil do takzvané horské skupiny. Jeho prvním ředitelem se stal Karel Mikulec a hlavním ekonomem Vladimír Horáček.

V roce 1962 byla do státního statku začleněna okolní špatně hospodařící Jednotná zemědělská družstva Prostřední Lipka, Horní Lipka a Dolní Morava. V téže době vznikl i Státní statek Mladkov, do kterého byla začleněna další Jednotná zemědělská družstva – Vlčkovice, Těchonín, Mladkov, Lichkov, Boříkovice a Dolní Lipka. V roce 1964 pak bylo do Státního statku v Králíkách začleněno i největší sloučené Jednotné zemědělské družstvo v oblasti, a sice Červená Voda.

Umístění statku nebylo pro zemědělskou výrobu ideální. Členitost terénu byla spjata se vznikem Kladské kotliny, jejíž součástí je i Králická brázda.
Umístění statku nebylo pro zemědělskou výrobu ideální. Členitost terénu byla spjata se vznikem Kladské kotliny, jejíž součástí je i Králická brázda.

Od 70. let podnik hospodařil ve dvoustupňovém systému řízení, přičemž prvním stupněm byly provozní jednotky a druhým stupněm vedení podniku. Provozní jednotky tvořila tato hospodářství: Králíky, Červený Potok, Prostřední Lipka, Červená Voda, Boříkovice, Mladkov, Žamberk a provozní jednotky pomocné výroby, jako byly Opravářské středisko v Mládkově, Středisko materiálně – technického zásobování Králíky a opravárenská činnost Zemědělského odborného učiliště Králíky na základě patronátní smlouvy. V následujících letech se postavení statku upevnilo a postupně se zvyšovala výroba. Když pak 1. ledna 1971 došlo ke sloučení Státních statků Mladkov a Králíky, vznikl tak největší zemědělský podnik v okrese Ústí nad Orlicí pod názvem Státní statek Králíky, n.p. V roce 1974 bylo naopak ze statku do okolních jednotných zemědělských družstev delimitováno hospodářství v Žamberku. Pro zvýšení výroby statek podnikl řadu opatření, zejména rekultivace a rozsáhlé meliorace, byly vystavěny velkokapacitní stáje pro dobytek a hledaly se způsoby pro stabilizace pracovníků, například výstavbou bytů.

Co se týkalo zemědělské výroby, statek zajišťoval jak rostlinnou, tak živočišnou, která byla podporována vlastní opravárenskou činností i přidruženou výrobou.

Umístění statku nebylo pro zemědělskou výrobu ideální. Členitost terénu byla spjata se vznikem Kladské kotliny, jejíž součástí je i Králická brázda. Tu tvoří především opuky křídového podzolová, což je půda lehká až střední, s mělkou ornicí a výrazně kyselá. Nadmořská výška se pohybuje průměrně kolem 600 metrů, přičemž nejníže položené jsou pozemky v oblasti Těchonína ve výšce 470 metrů a nejvýše leží Horní Lipka ve výšce 910 metrů nad mořem. Agroklimatické podmínky statek řadily do výrobního typu horského, 1. a 2. mírně chladné, vlhké suboblasti. Tomuto odpovídalo i výrobní zaměření statku na víceleté pícniny, obiloviny, krmné okopaniny, brambory a technické plodiny – zejména len. Hlavní náplní rostlinné výroby byla produkce objemné píce a statkových krmiv pro potřeby vlastní rozvinuté výroby. Obiloviny nebyly pro horské oblasti vhodnými plodinami, přesto se pěstoval krmný ječmen a potravinářské žito, doplňkově i ozimá pšenice a oves. Důležitou plodinou byly brambory, a to jak konzumní, tak průmyslové. Nejefektivnější tržní plodinou však byla tradiční podhorská a horská zemědělská plodina – len.

Co se týká výroby živočišné, tak byl statek zaměřen výhradně na chov skotu. Vepřové, drůbeží maso a vejce produkoval v rámci společných zemědělských podniků. Statek se specializoval zejména na chov dojnic a odchov jalovic pro vlastní reprodukční proces a na prodej. Živočišná výroba byla organizována v rámci jednotlivých hospodářství, přičemž rozmístění skotu bylo závislé na kapacitách stájí a velikostech pastevních ploch. Vysoká pozornost byla věnována zvyšování úrovně vybraných stájí a v kravíně v Červené Vodě bylo dosaženo užitkovosti přes 5 000 litrů mléka na dojnici. Hlavním směrem živočišné výroby mělo být zvyšování produkce mléka a zvyšování chovatelské hodnoty stáda.

Průměrný počet pracovníků v roce 1981 činil 830 osob.
Průměrný počet pracovníků v roce 1981 činil 830 osob.

V 70. letech měl statek kolem 680 pracovníků a hospodařilo se již na výměře 7 925 ha zemědělské půdy, z toho 4 576 ha tvořila půda orná. Většina pozemků byla zařazena do horské skupiny 1. a 2. typu. Pokud se jednalo o mzdové prostředky, činila v roce 1972 průměrná mzda na statku 2 158 Kčs, přičemž nejlépe byli placeni ošetřovatelé prasnic, kteří si vydělali až 2 812 Kčs, následovali technicko – hospodářští pracovníci s 2 806 Kčs a dále pak byli kočí 2 632 Kčs a traktoristé – kombajnéři 2 627 Kčs. Nejméně si přirozeně vydělali brigádníci a sezónní pracovníci. V průměru pouhých 1 342 Kčs. Přitom průměrná celostátní odměna na 1 pracovníka u státních statků činila 2 422 Kčs.

V roce 1981 statek hospodařil na 7 671 ha zemědělské půdy, z toho 4 565 ha tvořila půda orná, 1 594 ha louky, 1 472 ha pastviny a 40 ha sady a zahrady. Průměrný počet pracovníků v této době činil 830 osob.

O postavení Státního statku Králíky z hlediska hospodaření hovoří pořadí jednotných zemědělských družstev a státních statků podle úrovně za rok 1987, který zpracoval Český statistický úřad v Praze. Státní statek Králíky zaujímal 87. pořadí (z celkového počtu 228 podniků hospodařících na zemědělské půdě) a 4. pořadí mezi státními statky, kterých v této době bylo ve východních Čechách 17.

Na fotografiích můžeme vidět, že na středisku Červená Voda byl testován jeden z prvních prototypů řady Zetor Crystal s výrobním číslem 002.