Od rozstřiku k cílenému zapravení. Agrotech HK představil techniku pro využití kejdy a digestátu

Traktory s cisternami Wienhoff a aplikační technikou na polním dni Agrotech HK
Na pozemku mezi Sadovou a Klenicí se vedle tradičních způsobů rozstřiku představily soupravy umožňující pásovou aplikaci i zapravení tekutých statkových hnojiv do půdy.

Polní den mezi Sadovou a Klenicí, uspořádaný společnostmi Agrotech HK a ZAS Mžany, představil cisterny Wienhoff, aplikační příslušenství i technologie precizního zemědělství. Návštěvníci sledovali, jak lze propojit snímkování porostu, vyhodnocování obsahu živin a řízení aplikované dávky.

Rostoucí náklady na minerální hnojiva zvyšují význam hospodárného využití živin obsažených v kejdě a digestátu. Právě možnosti zjišťování jejich obsahu a přesnějšího dávkování tvořily hlavní téma polního dne. „Dřív jsme tu komoditu vozili na pozemek většinou jako odpad. To se s časem mění, protože cena vstupů do zemědělství neustále roste,“ sdělil Ing. Vojtěch Pospíšil, který v Zemědělské akciové společnosti Mžany, a. s. odpovídá za rostlinnou výrobu.

Od jednoduchého rozstřiku k přesnému dávkování

Zaměření akce přiblížil Miloslav Zobina, který ve společnosti Agrotech HK působí v oblasti prodeje a poradenství. „Nemáme tu žádné zpracování půdy, ale chtěli jsme vám ukázat novinky v aplikační technice na kejdu. Jak šel čas, od klasických cisteren s rozstřikem až po precizní zapravení,“ uvedl při zahájení. Výběr vystavených souprav tak umožnil porovnat různé způsoby dopravy, rozdělování a aplikace tekutých hnojiv.

Společnost Agrotech HK dodává zemědělskou techniku od roku 2005. Vedle strojů pro zpracování půdy, setí a kultivaci porostů se věnuje i technice pro aplikaci statkových hnojiv a zajišťuje servis i náhradní díly. V roce 2024 obnovila spolupráci s německým výrobcem cisteren Wienhoff a stala se jedním z jeho zástupců na českém trhu.

ZAS Mžany hospodaří podle údajů podniku na přibližně 1 795 hektarech, z nichž zhruba 1 640 hektarů tvoří orná půda. V letošním osevu připadalo kolem 600 hektarů na pšenici, 300 hektarů na řepku, 200 hektarů na cukrovku a 200 hektarů na kukuřici. Zastoupeny byly také pícniny na senáž. Součástí podniku je živočišná výroba, a proto zde vzniká kejda určená k využití na zemědělské půdě. „Pšenice jsme měli v průměru 7,8 tuny na hektar, řepky 4,4 tuny. Cukrovka se teď, kdy máme vyoranou čtvrtinu, pohybuje kolem 75 tun,“ popsal letošní sezonu zástupce ZAS Mžany Ing. Vojtěch Pospíšil.

Miloslav Zobina představuje návštěvníkům techniku Wienhoff na polním dni
Miloslav Zobina ze společnosti Agrotech HK představil návštěvníkům možnosti využití aplikační techniky Wienhoff.

Snímkování porostu jako podklad pro aplikaci

Aplikací však samotný proces nezačíná. Ještě před samotným výjezdem soupravy lze připravit podklady pro rozdílné dávkování v jednotlivých částech pozemku. Možnosti bezpilotního snímkování představil doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D. z České zemědělské univerzity v Praze. Podle něj se práce s drony v posledních letech technicky výrazně zjednodušila.

„Nejčastěji používám produkty společnosti DJI a k tomu kompatibilní program Pix4D. Ten z dílčích snímků složí takzvanou mozaiku celého pole a nad ní můžete vytvářet vegetační indexy,“ vysvětlil Krouhlík. Jeho dron, který byl na akci k vidění, má integrovanou multispektrální kameru a RTK přijímač. „Kamera snímá kromě viditelného spektra i blízké infračervené pásmo, kde velmi dobře vidím rozdíly ve stavu a pokryvnosti porostu. Na základě toho připravujeme aplikační mapy pro variabilní hnojení nebo pro spotovou aplikaci,“ řekl.

Jako příklad uvedl místa poškozená hrabošem. Postřikovač s vypínáním jednotlivých trysek je může při aplikaci vynechat, nebo je naopak cíleně ošetřit proti plevelům, které v řídkém porostu nemají konkurenci. Přímo na místě pak naplánoval let nad pozemkem o rozloze 1,7 hektaru. Stačilo prstem označit plochu na displeji, zvolit multispektrální kameru, výšku letu a překryv snímků. Zbytek obstaral dron sám, včetně automatického přistání.

„Dnes už to není o pilotáži. Dron si podle toho, jak se nakloní proti větru, spočítá jeho sílu a směr a ví, kolik baterie potřebuje na bezpečný návrat. Když pozemek nestihne na jednu baterii, snímkování přeruší, já baterii vyměním a on pokračuje tam, kde skončil,“ popsal. Milan Kroulík současně připomněl základní pravidla provozu dronů: nelétat nad shromážděním osob, respektovat geografické zóny, udržovat bezpečný odstup od nezapojených lidí a mít odpovídající pojištění. Potřebná kvalifikace pilota se neurčuje podle toho, zda jde o placenou práci, ale podle třídy a hmotnosti dronu a podmínek letu. V otevřené kategorii se proto může uplatnit osvědčení A1/A3 i A2; u rizikovějšího provozu je nutné povolení pro specifickou kategorii.

Praktická ukázka ovládání dronu při multispektrálním snímkování pole
Součástí programu byla praktická ukázka ovládání dronu a získávání snímků pro tvorbu aplikačních map.

Obsah živin sleduje senzor na cisterně

Zatímco snímky z dronu pomáhají rozlišit stav porostu, další představený systém poskytoval informace o vlastnostech aplikovaného materiálu. Senzor HarvestLab 3000 od společnosti John Deere využívá blízkou infračervenou spektroskopii. Jeho princip byl nejprve předveden na stacionárním zařízení.

„Měříme na bázi blízké infračervené spektroskopie. Wolfram-halogenový zdroj prosvěcuje materiál, senzor měří odražené infračervené vlny a porovnává je s kalibračními křivkami,“ vysvětlil zástupce prodejce. Podle použité kalibrace lze vyhodnocovat například sušinu, bílkoviny či škrob v zrnu a siláži. Pro aplikaci statkových hnojiv je podstatná verze namontovaná přímo na cisterně. „Funguje jako polní laboratoř, která v reálném čase měří kvalitu kejdy nebo digestátu. Díky tomu víme, kolik dusíku jsme na pozemek dali, nebo si naopak řekneme, kolik ho tam dát chceme,“ zaznělo při ukázce.

U podporovaných druhů materiálu systém sleduje mimo jiné celkový dusík, amonný dusík, fosfor, draslík a sušinu. Naměřené hodnoty lze dokumentovat a přenášet do kanceláře. V praxi to umožňuje přesněji navázat následným minerálním hnojením. „Když kejdou nebo digestátem aplikujeme třeba 60 až 100 kilogramů dusíku na hektar a pro plodinu máme cíl 180 až 200 kilogramů dusíku, zbytek dorovnáme další předpisovou mapou. Třeba kapalným hnojivem přes postřikovač, který je lépe regulovatelný,“ popsal Milan Kroulík.

Koncentrace živin se podle Kroulíka liší nejen mezi nádržemi, ale i v rámci jedné nádrže a jednotlivých dávek. Na jaro proto připravují další krok. „Znáte to: cisterna dojede do půlky pole, vyprázdní se a další musí přejet kus pozemku. S variabilní dávkou si chceme aplikaci připravit tak, abychom vždy končili na kraji pole a mohli rovnou vyjet na cestu,“ nastínil.

Navigace a automatické řízení soupravy

Aby se připravená aplikační mapa promítla do práce na pozemku, potřebuje obsluha také přesné navádění. Ing. Tomáš Janeček proto představil cenově dostupnější navigační systémy a autopiloty, které v nabídce doplňují zavedené produkty Ag Leader. „Hledali jsme řešení pro široké spektrum podniků,“ vysvětlil.

Autopilot lze namontovat dvěma způsoby. U starších traktorů se původní volant vymění za elektrický. „Osadit tak můžeme jakýkoli traktor, teď to dáváme i na úplně staré traktory,“ řekl. U traktorů s přípravou na automatické řízení je to jednodušší, systém se napojí na stávající kabeláž a k řízení využívá vestavěnou hydrauliku.

„Autopilot začíná na zhruba 85 tisících korun včetně montáže. Monitory podporují ISOBUS, a ten se dá dodělat i do starších traktorů,“ doplnil. Systém umí ovládat také sekce postřikovače bez ISOBUS, a to přímým napojením na sekční ventily. Na dotazy návštěvníků ohledně přesnosti odpověděl, že podpora RTK je odemčená již v základní konfiguraci.

„Pokud má podnik vlastní (RTK) stanici, může se na ni rovnou napojit. Kdo nemá stanici ani přístup ke korekcím přes NTRIP, může využít satelitní korekční službu s přesností zhruba 2,5 centimetru za 5 000 korun ročně na jeden přijímač,“ uvedl. Terminál podporuje také PPP korekce. Konkrétní přesnost a dlouhodobá opakovatelnost však závisejí na zvolené službě, přijímači a podmínkách provozu. „Výrobce uvádí 2,5 centimetru. My to na trhu máme první rok, takže to zatím sami potvrdit neumíme,“ doplnil Janeček.

Cisterny Wienhoff pro různé provozní podmínky

Na návaznost mezi měřením, navigací a samotným rozdělováním hnojiva upozornila přehlídka cisteren německého výrobce Wienhoff. Jednotlivé vystavené stroje se lišily nejen velikostí, ale také podvozkem, čerpací technikou a typem aplikátoru. „Každá cisterna se staví do konkrétních podmínek. Při výběru je potřeba zvážit všechno, kde bude stroj jezdit, aby se na nic nezapomnělo. A naopak, abyste si nekupovali nic, co nevyužijete. Později se na stroj už těžko něco doplňuje,“ upozornil zástupce dodavatele.

Vedle sebe bylo možné porovnat dvě rozdílně koncipované cisterny Wienhoff. Dvounápravová cisterna Wienhoff 18.310 T PTW ProfiLine zaujala nízkým těžištěm, vzduchovým odpružením, elektronicky řízenou zadní nápravou a rotačním pístovým čerpadlem Vogelsang s výkonem 6 000 litrů za minutu. Soupravu doplňoval štěrbinový injektor Duport All Track se záběrem 8,7 metru, který zapravuje kejdu přímo do půdy ke kořenům rostlin.

Největším vystaveným strojem byla třínápravová cisterna Wienhoff 27 000 TRI ProfiLine, dodaná letos Zemědělskému družstvu Všestary. Souprava měla řízené nápravy, čerpadlo s výkonem až 9 000 litrů za minutu, variabilní dávkování a systém HarvestLab 3000. Kejdu rozváděl osmnáctimetrový botkový aplikátor Bomech Farmer Gen II, který ji ukládá v úzkých pásech pod porost a omezuje její kontakt se vzduchem. Na stroji bylo dobře vidět, kam se aplikační technika posunula. Současné soupravy umožňují sledovat dávku, pracovní rychlost i jednotlivé sekce.

„Dnes je takový stroj vybavený jako postřikovač,“ zaznělo během představení. Aplikační čerpadlo pohání hydraulika, takže když řidič vypne polovinu aplikátoru, čerpadlo okamžitě sníží dávku. U starších souprav s vývěvou podle zástupce dodavatele nebyla regulace v členitém terénu tak pohotová, proto byla u této konfigurace zvolena čerpadlová technologie.

Obsluha nejnovějších strojů je z velké části automatizovaná. „Řidič přijede na pole, zmáčkne tlačítko a stroj se sám rozloží. Na souvrati zmáčkne znovu, zavřou se protikápové ventily, stroj se zvedne, otočí a jede dál. Když mu zbývá kus pole a potřebuje jen 10 kubíků, nastaví si to na monitoru a stroj načerpá přesně 10 kubíků,“ popsal dodavatel.

Praktické zkušenosti zazněly také u injektoru Duport se záběrem 8,7 metru a pěti sekcemi. S podobnou soupravou podle dodavatele dlouhodobě pracuje podnik z Jilemnicka, který hnojí louky na jaře a po každé seči a dosahuje čtyř plných sečí na senáž. Prostor na akci pak dostal i šestimetrový talířový aplikátor Rebell Classic 600 od německého výrobce Köckerling. „V republice jich po dotacích na kejdu za poslední tři až čtyři roky jezdí kolem deseti, převážně za samojízdnými aplikátory,“ uvedl jeho prodejce.

Třínápravová cisterna Wienhoff 27 000 TRI ProfiLine s aplikačním nářadím
Třínápravová cisterna Wienhoff s talířovým aplikátorem umožňuje zapravovat kejdu a digestát při jednom přejezdu.

Rotační plečka doplnila aplikační techniku

Po představení cisteren a aplikátorů se pozornost přesunula k následnému mělkému zpracování povrchu půdy. Rotační plečka GST Biostar dánského výrobce GST Denmark rozrušuje půdní krustu a může napomáhat zapravení hnojiva do povrchové vrstvy. „Určitě si vzpomínáte, že jste letos v létě nacházeli na poli granule, které se nerozpustily a ležely na povrchu. Tento stroj je zamíchá do půdy, takže se hnojivo neztrácí,“ uvedl jeden z pořadatelů. Jeho kolega připojil zkušenost z provozu: „Máme vyzkoušeno, že okamžitým zapravením ušetříme 5 až 10 procent hnojiv.“

Rotační plečka GST Biostar připojená k traktoru na poli
Rotační plečka GST Biostar rozrušuje půdní krustu a napomáhá promísení hnojiva s povrchovou vrstvou půdy.

Ukázky mezi Sadovou a Klenicí propojily jednotlivé kroky hospodaření s tekutými statkovými hnojivy: od zjištění rozdílů v porostu přes stanovení obsahu živin a přesné vedení soupravy až po volbu způsobu aplikace a zapravení. Pro zemědělské podniky je podstatné, že tyto technologie lze zavádět postupně podle stávajícího strojového vybavení a provozních potřeb. Přesnější dávkování přitom může pomoci lépe využívat živiny obsažené v kejdě a digestátu a účelněji plánovat navazující minerální hnojení. „Technika dnes výrazně pokročila a dává nám spoustu možností, jak optimalizovat vstupy,“ shrnul závěrem pan Zobina.

© 2011–2026 VEGA spol. s r.o.
Všechna práva vyhrazena | www.vega.cz