Zadání bylo jasné, traktor musel splňovat požadavky zemědělství, lesnictví a komunální sféry. Během vývoje byly zohledněny negativní a pozitivní zkušenosti získané při provozu traktoru Rába-180 vyráběného v Maďarsku. Bylo také důležité, aby nový traktor sestával téměř výhradně z komponentů vyráběných v Maďarsku.
V roce 1984 byl poprvé představen (na dnech otevřených dveří IKR Bábolna) model Varitrak M63 s motorem o výkonu 81 kW (110 k) a vývodovou hřídelí vpředu i vzadu. Vnitřní poloměr otáčení činil něco málo přes 4,5 metrů. Kabina traktoru byla umístěn na boku, a tak vedle ní bylo možné umístit stroj či zařízení (nic takového se ale v Maďarsku nevyrábělo). Traktor ani nebyl schopen agregovat složitější stroje. Nevýhodou byla i nízká přepravní rychlost 17 km/h.
Na dalším vývoji pracovala společnost Közgép. Zohlednila veškeré nedostatky verze M63. V roce 1985 byla představena v továrně Cegléd zcela nová verze víceúčelového traktoru. Varitrak 4×4 již disponoval pohonem všech čtyř kol, podvozkem Rába a čtyřmi koly stejné velikosti. Rozložení hmotnosti činilo 60-40 %. Pod kabinou byl umístěn Rába-MAN 2156 HM6, známý 6válcový vznětový motor s výkonem 180 koní. Převodovka byla vyrobena v Maďarsku ve spolupráci Csepel-ZF. Díky nové převodovce byl traktor schopen vyvinout rychlost 24 km/h vpřed i vzad. Kola byla brzděna jednookruhovým vzduchovým brzdovým systémem. Rychlost zvedání agregovaného nářadí ale byla velmi pomalá. Klimatizovaná kabina mohla být hydraulicky nakloněna pro snadný přístup k motoru.
Traktor prošel rozsáhlým testováním v agregaci se širokou škálou strojů – secí stroje, pluhy, řezačky atd. S 12řádkovým secím strojem Rába-IH CYCLO měl traktor výkonnost až 4,5 ha/h a hodinovou spotřebou paliva 19,6 litrů.
V roce 1986 inženýři začali stavět upravenou verzi K2, která byla připravena k testování tentýž rok. Nová verze dostala upravenou inovativní převodovku – její konstrukční řešení se dodnes nepoužívá. V obou směrech bylo možné dosáhnout prakticky jakékoli pracovní rychlosti. Převodovka mohla být ovládána pákami. Upravená kabina novější verze byla také podrobena pevnostní zkoušce, která skončila pozitivním výsledkem. Prototyp K2 taktéž prošel testováním a v roce 1987 byla představena další verze K3. Ta se moc od K2 nelišila.
Nejnovější verze K2 byla zaslána na dlouhodobé testování do Kecskemétu – tam nakonec setrvala několik let. Během několika let testování třetí verze již byly odhaleny konstrukční nedostatky. Nedostatky se projevily na převodovce a vzduchovém kompresoru. Některé komponenty také nezvládaly těžké podmínky a praskaly. Výrobce také nepochopitelně neposkytl tažné zařízení pro přívěs, takže traktor bohužel nemohl být testován při přepravě.
Navzdory nedostatkům je třeba poznamenat, že Varitrak 4 × 4 byl mimořádně dobře ovladatelný a motor měl relativně příznivou spotřebu paliva. Díky svému pohonu všech kol a příznivému rozložení hmotnosti dokázal vyvinout významnou tažnou sílu. Klimatizovaná kabina poskytovala dobrý výhled a příznivé pracovní podmínky. Díky inovativní převodovce bylo snadné najít ideální pracovní rychlost pro širokou škálu zemědělských prací.
