Evropská unie postoupila v přípravě společné zemědělské politiky (SZP), která má začít platit od roku 2028. Rada EU přijala 26. října částečnou vyjednávací pozici k návrhu nařízení upravujícího podmínky poskytování zemědělských podpor v období 2028–2034. Členské státy se tím shodly na řadě základních principů budoucího systému, současně ale ponechaly otevřené finanční otázky, které budou rozhodující pro konečnou podobu podpor.
Označení „částečná vyjednávací pozice“ je přitom zásadní. Rada EU schválila společný postoj členských států pro další legislativní jednání, nikoliv konečné znění pravidel. Výsledná podoba SZP bude záviset také na dohodě s Evropským parlamentem a na schválení víceletého finančního rámce EU.
Společná pravidla, ale větší prostor pro jednotlivé státy
Jedním z hlavních výsledků jednání je podpora zachování společného evropského rámce zemědělské politiky. Členské státy zároveň požadují větší možnost přizpůsobovat jednotlivá opatření národním a regionálním podmínkám. Cílem je zohlednit rozdílnou strukturu zemědělství, výrobní zaměření podniků i přírodní podmínky v jednotlivých zemích.
Vyjednávací pozice počítá s kombinací společných povinných požadavků a opatření, jejichž konkrétní podobu by mohly určovat členské státy. Větší flexibilita se má promítnout také do administrace podpor. Pro české zemědělství je významná především možnost zohlednit rozdílné velikosti a organizační struktury podniků při zachování společných evropských pravidel.
Příjmové podpory se mají více zaměřit na aktivní zemědělce
Důležitou součástí připravované reformy je nový systém plošných příjmových podpor označovaný jako DABIS (Degressive Area-Based Income Support). Ten má umožnit cílenější rozdělování prostředků podle potřeb jednotlivých skupin zemědělců. Členské státy by mohly rozlišovat výši plateb například podle výměry, kategorií zemědělců nebo specifických podmínek hospodaření.
Rada EU do své pozice zahrnula také možnost využití redistributivního mechanismu, který by umožňoval zvýhodnit určitou část obhospodařované výměry. Obdobný princip se již používá v současném období prostřednictvím redistributivní platby. Jeho případné využití a konkrétní nastavení v budoucí SZP však bude záviset na dalších rozhodnutích.
Zásadní roli má sehrát definice aktivního zemědělce. Podle postoje Rady by její zavedení bylo pro členské státy povinné, konkrétní kritéria by si však mohly přizpůsobit. Posuzovat by bylo možné například příjmy ze zemědělství, pracovní zapojení nebo evidenci zemědělské činnosti. Smyslem je směrovat podpory k subjektům, které skutečně vykonávají zemědělskou činnost.
Rozpočet zatím schválen není. Rozhodne další vyjednávání
Nejdůležitější otevřenou otázkou zůstává financování společné zemědělské politiky. Evropská komise navrhla pro období 2028–2034 vyčlenit přibližně 300 miliard eur na příjmové podpory zemědělců a krizová opatření. Další prostředky by mohly být dostupné prostřednictvím národních a regionálních partnerských plánů, například na investice, inovace nebo rozvoj venkova.
Uvedených 300 miliard eur představuje návrh Evropské komise, nikoliv definitivně schválený rozpočet. Konečná finanční alokace bude výsledkem jednání o víceletém finančním rámci EU na období 2028–2034. Teprve následně bude možné přesněji posuzovat rozsah prostředků dostupných pro jednotlivé podpory. Finanční jednání budou důležitá také proto, že Komise navrhuje změnit dosavadní způsob financování SZP. Podle navrhovaného rámce by současná dvoupilířová struktura, tvořená Evropským zemědělským záručním fondem a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova, měla být nahrazena uspořádáním navázaným na širší národní a regionální partnerské plány. Ty mají zahrnovat více oblastí evropského financování v rámci společného plánovacího systému.
Degresivita a zastropování zůstávají ve hře
Právě zastropování a degresivita příjmových podpor patří mezi nejcitlivější otázky připravované reformy. Přestože jsou tyto pojmy často spojovány, označují dva odlišné mechanismy přerozdělování finančních prostředků.
Degresivita znamená postupné snižování podpory po překročení stanovených hranic. Zastropování naproti tomu určuje maximální částku, kterou může příjemce získat. Oba mechanismy mohou ovlivnit rozdělení prostředků mezi zemědělské podniky různých velikostí. Jejich skutečný dopad však závisí na konkrétních limitech, způsobu výpočtu a případných výjimkách.
Rada EU výslovně uvedla, že pravidla degresivity a zastropování v systému DABIS budou stanovena až v další fázi jednání, která souvisí s přípravou víceletého finančního rámce. Říjnovou dohodu proto nelze vykládat jako definitivní odmítnutí nebo zrušení zastropování. Otevřené zůstávají samotné parametry těchto mechanismů. Pro české zemědělství jde o významnou otázku vzhledem k zastoupení podniků s rozsáhlejší obhospodařovanou výměrou. Bez konečného znění pravidel a znalosti finančních alokací však zatím nelze spolehlivě vyčíslit dopady na jednotlivé podniky ani předjímat budoucí výši hektarových plateb.
Česká republika zdůrazňuje národní podmínky a financování
Ministerstvo zemědělství ČR hodnotí dosažený kompromis jako důležitý výsledek jednání. Českou delegaci vedl ministr zemědělství Martin Šebestyán, podle kterého se podařilo prosadit hlavní české priority pro další směřování společné zemědělské politiky. „Myslím, že přijatý kompromis je velmi dobrý a České republice se podařilo prosadit hlavní priority pro další směřování společné zemědělské politiky,“ uvedl ministr po jednání.
Za důležitý výsledek považuje ministerstvo zejména potvrzení, že degresivita a zastropování budou řešeny v rámci dalších rozpočtových jednání. Česká republika současně zdůrazňuje význam definice aktivního zemědělce, podpory citlivých sektorů a zachování dostatečných prostředků pro zemědělství. Ministerstvo rovněž vyzdvihuje podporu pozemkových úprav a opatření zaměřených na zadržování vody v krajině, ochranu půdy před erozí a přizpůsobení zemědělství klimatickým změnám. Jde o oblasti, které mají přímou souvislost s dlouhodobou produkční schopností zemědělské půdy. Česká republika společně se Slovenskem předložila také prohlášení k prioritám dalšího vyjednávání.
Mladí zemědělci, životní prostředí a ochrana před riziky
Vedle příjmových podpor obsahuje postoj Rady EU také opatření na podporu generační obměny. Členské státy by měly mladým zemědělcům poskytovat zvýšenou plošnou příjmovou podporu a pomoc při zahájení hospodaření. Součástí budoucího systému mají být také národní strategie generační obměny a soubory opatření usnadňujících vstup mladých lidí do zemědělství.
V environmentální oblasti se počítá se společnými požadavky na hospodaření a podporou postupů přispívajících k ochraně půdy, vody a biologické rozmanitosti. Konkrétní provádění těchto opatření má zároveň umožnit zohlednění místních přírodních a výrobních podmínek. Rada podpořila také posílení nástrojů řízení rizik. Připravovaný rámec zahrnuje například podporu pojištění, adaptačních investic a krizových plateb při přírodních katastrofách, nepříznivých klimatických událostech či závažných nákazách rostlin a hospodářských zvířat.
O konečné podobě SZP rozhodnou další jednání
Přijetím částečné vyjednávací pozice získala Rada EU základ pro jednání s Evropským parlamentem o konečném znění příslušného nařízení. Souběžně budou pokračovat rozhovory o víceletém finančním rámci, které určí dostupné prostředky a ovlivní také nastavení degresivity a zastropování.
Schvalování rozpočtu EU a přijímání jednotlivých zemědělských nařízení představují vzájemně propojené, ale samostatné procesy. Dosažená dohoda tak představuje posun především v základních principech budoucí politiky. Pro zemědělské podniky budou rozhodující až konečná pravidla podpor a jejich finanční zajištění. Nové období SZP má začít 1. ledna 2028. Do té doby musí evropské instituce dokončit legislativní jednání a vytvořit podmínky pro zavedení nového systému do praxe.
