Kuba, země bílého zlata. Většina dělníků na třtinových plantážích živořila. Ani nevěděli, jak chutná vejce
„Byla to na ostrovech úplně nová událost a počátek mnoha zlého. Asi dvacet černochů admirála Coloma, dva dny po svátku Tři králů, počátkem roku tisícího pětistého dvacátého druhého, uprchlo z cukrovaru a spojili se s jinými na jistém místě. A potom, když jich bylo asi čtyřicet, zabili několik křesťanů, které potkali, a pokračovali v cestě směrem na městečko Acua. Tam o nich viděli, protože Kryštof Lebron, který se na svém cukrovaru dozvěděl o zlém úmyslu a díle černochů, jim dal zprávu. Také zpravil admirála, že vzbouřence sleduje, ale jen s málo jezdci a pěšími. Díky admirálově pohotovosti nezůstal sám, následovali jej všichni hidalgové a pánové a všichni, kdo měli koně. Druhý den dorazili k řece Nicao. Tam se dozvěděli, že černoši dorazili ke stájím Melchiora de Castra, nejvyššího písaře dolů, měšťana z Acua devět mil odtud, a zabili jednoho křesťana a nechali odejít ze stájí jednoho černocha a dvanáct indiánských otroků. A vykradli dům a spáchali všechnu škodu, co mohli. A šli dál, a dělali to stejné a nemysleli na to, co se jim stane, a všechno si učinili ještě horší.“