Data mohou zemědělci zpracovávat v tzv. predikčních modelech a předcházet tak rizikům, která by mohla znehodnotit jejich úrodu. Díky tomu pak výrazně snižují náklady na nákup postřiků, provoz strojů při jejich aplikaci a v neposlední řadě také uleví životnímu prostředí. „Naše softwarová aplikace je prvním řešením na evropském trhu, která je schopná pomocí komplexních matematických modelů včas predikovat ohrožení úrody. Uživatelé se ale rozhodně nemusí složitostí těchto modelů trápit, aplikace vše spočítá za ně. Stačí jen správně sbírat data, nastavit, pro jaký predikční model chceme data využít a o zbytek se už postaráme my,“ popisuje Adam Zlotý z brněnské společnosti CleverFarm.
Technologiemi proti zavíječi kukuřičnému
Doposud nejpoužívanějším způsobem boje proti zavíječi kukuřičnému je biologická ochrana pomocí přípravků. Před nemalou částí zemědělců tak každoročně vyvstává dilema tvořené z řady otázek, na které není ve standardních podmínkách snadné odpovědět. Bude zavíječ škodit i letos? Je tedy vhodné objednat ochranný přípravek, který nakonec možná ani nevyužiji? Neskrývanou výhodou zpracování dat z IoT senzorů je síla hodnot, které lze měřit přímo na polích, což vede k lepší předvídatelnosti chorob a škůdců. Tento přístup tak agronomům pomůže šetřit čas i prostředky, a to například i v boji proti zmíněnému zavíječi.
Predikční model CleverFarm pracuje s efektivními sumami teplot, které se sbírají od začátku kalendářního roku, u senzorů nasazených později se hodnoty dopočítávají z nejbližší veřejné meteostanice. Po dosažení odpovídající sumy teplot polí jsou následně uživatelé informováni o jednotlivých fázích vývoje zavíječe, respektive jsou jim nabídnuty odpovědi na otázky výše zmíněné, které pomohou boj proti škůdci zefektivnit. V aplikaci mohou sledovat stav a vývoj jednotlivých fází predikce, počet a historii jednotlivých alarmů, a to pro konkrétní půdní bloky.
Predikovat se dají i plísňové choroby u obilovin
S rozšířenou funkčností meteostanice, která nyní měří i tzv. ovlhčení listů, se CleverFarm také jako první pustil i do predikování vzniku chorob hlavních polních plodin, primárně obilovin. Nejčastěji se jedná o plísňové choroby napadající pšenici, zejména Septoriovou a Feosferiovou skvrnitost a Braničnatku pšeničnou, která svojí závažností dělá vrásky na čele nejednomu zemědělci. Napadení listů totiž způsobuje významné ztráty, které za určitých podmínek, tedy déle trvajících srážkách a nižších průměrných teplotách, snižuje výnosy z pšenice až o 60 %.
Brněnská společnost do budoucna připravuje další predikce pro pšenici a jiné obiloviny, nově vznikajícím modelům se nevyhne ani řepka. Na ostrý provoz dále čekají nová, řádně otestovaná schémata pro vinohrady a v rámci spolupráce s cukrovary také prognóza cerkosporiové skvrnitosti řepy. V rámci minoritně zastoupených, leč tradičních plodin nezůstanou v ústraní ani brambory, nebo například chmel.
Fotogalerie
