Po historickém „pádu“ mořidel na bázi rtuti se na trh dostala celá řada velmi kvalitních mořidel na základu organických fungicidů. Jejich působení je odlišné v porovnání s mořidly rtuťnatými, která dříve dominovala. Jednotlivé přípravky na ochranu rostlin registrované pro potřeby moření se odlišují zejména rozsahem biologické účinnosti, použitím a také cenou. Mnoho z nich poskytuje dlouhodobou fungicidní ochranu, ale také působí stimulačně na kořenový systém i nadzemní části rostlin. Není to však pouze mořidlo, které rozhoduje o výsledném úspěchu na poli. Vhodná kombinace mořidla a technologie nás může ochránit od negativního působení chorob, které jsou přenosné osivem. Moření má svoje zastánce, ale i odpůrce. Nelze však pouze slepě tvrdit, že jde o aplikace chemických přípravků „Na slepo“.
Faktory ovlivňující kvalitu moření
Na kvalitu ošetření osiva z obecného hlediska má vliv především osivo, mořidlo, mořička, umístění mořičky v lince a technologické plnění secího stroje, ale také obsluha samotná. Osivo, které vstupuje do procesu moření musí splňovat požadavky na kvalitu, čistotu, vlhkost, klíčivost a zdravotní stav. Kvalitu moření pak negativně ovlivňují především příměsi, jako jsou plevy, zlomky osiv, prach a jiné. Největší problémy však působí prach, který se při manipulaci s osivem víří. Prach se svým obrovským povrchem dokáže navázat i podstatnou část aplikovaného mořidla (některé zdroje uvádí až 40 %). Proto je nutné mít osivo dokonale vyčištěné a před vstupem do mořičky umístit také odprašňovací zařízení. Stejně i častá manipulace s osivem přináší rizika v podobě mechanického poškození semen. Distribuce mořidla na jednotlivá semena je pak nerovnoměrná a přemoření jednotlivých semen může vést k fytotoxicitě nebo podmoření k neúčinnosti mořidla. Problémem může být i promrzlé osivo, které se po transportu dostalo rovnou do mořičky. Osivo by v takovém případě mělo být temperováno. Také zdravotní stav osiva hraje významnou roli.
Stejně i hmotnost tisíce semen (HTS) hraje roli u mořiček, které mají hmotnostní dávkování, tedy, že vstupní dávka osiva je přesně odvážena. Podle HTS se pohybuje i množství účinné látky na jednotlivých semenech. Objemová hmotnost ovlivňuje kvalitu namoření naopak u mořiček s objemovým dávkováním. V neposlední řadě je i barva důležitým parametrem pro kvalitu moření. Jde však pouze o subjektivní posouzení. Barva osiva tedy nemůže sloužit jako důkaz o kvalitě provedení či kvalitě mořidla.
Kontinuální vs. diskontinuální mořičky
Současným stále se rozmáhajícím trendem je mořit osiva službou kontinuálních mořiček (obr. 2). Řešení se zdá výhodné a velmi flexibilní. Tento systém sice zdánlivě uspoří čas a náklady na dopravu osiv, ale z pohledu kvality procesu moření se nejedná o proces, který by svou kvalitou moření mohl jakkoliv konkurovat diskontinuálním mořičkám např. typu Rotostat. Klíčovým faktorem je pak i personál, který tuto linku obsluhuje.
Mořidla stejně jako ostatní foliární přípravky na ochranu rostlin podléhají v současné době přísné legislativě. Samotným registračním řízením je přísně stanoveno jejich používání a aplikační dávka. SC, FS, ES, LS jsou v současné době používané formulace registrovaných mořicích přípravků. Formulace určuje stupeň obtížnosti jejich aplikace. Mořidla jsou ředitelná vodou, snadno se aplikují v nízkých dávkách a na semenu zpravidla dobře ulpívají. Důležité je, že nesnižují sypnost osiva.
Formulace je tedy nejdůležitějším ukazatelem mořicích přípravků. Základním úkolem mořičky je zejména rovnoměrně distribuovat účinnou látku na jednotlivých semenech po celé jejich ploše. V současné době jsou nejlepším takovým zařízením mořičky typu Rotostat (obr. 3). Ty jsou vybaveny rotačním rozstřikovacím kotoučem a velmi dobře pracují s nižšími aplikačními dávkami mořidla.
Podstatně horší kvality pak dosahuje namořenost semen u mořiček kontinuálních. Rozdíly v namořenosti jednotlivých semen jsou obrovské. Semena tak mohou být podmořená nebo naopak přemořená. Kvalitu namoření u kontinuálních mořiček lze zvýšit složitým aplikačním zařízením, anebo vysokou aplikační dávkou. Vysoká aplikační dávka však logicky zvyšuje i vlhkost osiva, v návaznosti na to pak mohou nastat potíže se sypností osiva a také zhoršení následných operací před setím i při něm.
Celosvětovým trendem je v současné době přechod na mořičky systému typu Rotostat, které nejvíce vyhovují požadavkům na kvalitu aplikace a s tím spojenou hygienu pracovního prostředí.
Dalším aspektem pro kvalitu moření je i umístění mořičky v čistící lince. Mořička by měla být v lince umístěna tak, aby cesta namořeného osiva z mořičky do obalu byla co nejkratší. Tedy zajistit co nejmenší ztráty na cestě namořeného osiva do vaku. Praxe nám však neustále dokazuje, že i zatím nejlepší mořičky typu Rotostat se nevyhnou určitým ztrátám. Výsledky z praxe uvádí, že ztráty nejlepších technologií dosahují přibližně 13 až 15 %. U kontinuálních systémů mořiček se prodlužuje zejména cesta od vlastního moření osiva do obalů/vaků (v některých případech se uvádí dokonce 12 metrů) a ztráty tak dosahují v průměru 20 %.
Poslední faktorem, který do procesu moření vstupuje je vlastní obsluha mořičky, tedy lidský faktor. Ta je odpovědná za počáteční nastavení technologie a kontrolu celého průběhu moření. Optimální cestou jsou odborně vyškolení pracovníci, kteří si uvědomují cenu vstupů do procesu moření. Jejich dovednosti jsou právě často rozhodující.
Současné trendy a perspektivy moření
Závěrem je třeba podotknout, že moderní mořidla nemají rezervu jako historicky používaná mořidla rtuťnatá. Mořením nevyřešíme všechny nedostatky, které nastaly v průběhu výroby osiva. Moření osiv představuje důležitý agrotechnický zásah, který má zásadní vliv na zdravý vývoj rostlin již od počátku vegetace. Správně provedené moření zajišťuje ochranu semen před působením půdních i přenosných chorob a ochranu proti škůdcům, čímž přispívá ke zvýšení výnosů a stabilizaci produkce. Stále více se prosazují biologické a šetrnější formy moření, které nahrazují klasické chemické přípravky. Problémem je i zákaz některých účinných látek, který sortiment mořidel neustále zužuje. Výběr vhodného mořidla by měl vycházet z konkrétních podmínek dané lokality, druhu plodiny a přítomnosti specifických rizik. Podstatnou a neopomenutelnou částí je i uznávací řízení. Stejně i nákup certifikovaných osiv nám přinese mnoho benefitů. Moderní trendy v oblasti moření tak směřují ke kombinaci účinnosti, šetrnosti k životnímu prostředí a ochraně zdraví lidí i živočichů.
Literatura:
[1] Harašta, P., Peterka, V., Řehák, V., Talich, P., Zapletal, M.: Správně a bezpečně. Používání přípravků na ochranu rostlin. Praha: Česká společnost rostlinolékařská, 2019. 168 s. ISBN 978-80-02-02850-5.
[2] Harašta, P. (ed.) + odborný podpůrný tým projektu TOPPS: Správná praxe v ochraně rostlin. Splach. Úlet. Praha: Česká asociace ochrany rostlin, Česká společnost rostlinolékařská, ECPA aisbl Brussels, Belgium, 2019. 132 s.
[3] Jech, J. (ed.): Stroje pre rastlinnú výrobu 3 - Stroje a zariadenia na pozberovú úpravu rastlinných materiálov a na ich skladovanie. Praha: Profi Press s.r.o., 2011. 368 s. ISBN 978-80-86726-41-0.
[4] Kumhála, F. (ed.): Zemědělská technika. Stroje a technologie pro rostlinnou výrobu. Praha: Powerprint, 2007. 438 s.ISBN 978-80-213-1701-7.
[5] Kůdela, V.: Profese rostlinolékaře. Uvedení do studia rostlinolékařství. Praha: Česká společnost rostlinolékařská, 2016. 269 s.ISBN 978-80-02-02550-4.
