Porsche vyrobilo těchto traktorů asi tři stovky. Karoserie byla aerodynamická, aby nepoškozovala keře na brazilských kávových plantážích, pro něž byly stroje určeny. Celoobvodový hladký plechový plášť také chránil řidiče. Ač měly ostatní traktory Porsche dieselové motory, P312 měl motor benzinový, protože pěstitelé kávy nechtěli své plodiny vystavovat zplodinám dieselových motorů. Traktor nacházel uplatnění i na třtinových plantážích.
Model P312 vycházel z modelu AP-17 s pětistupňovou převodovkou Porsche.
Úzkorozchodný traktor byl pozoruhodný nejen svou praktickou karoserií, ale také technickými detaily. Traktor poháněl dvouválcový čtyřtaktní benzínový motor (výkon 24 koní) pro provoz na metanol a benzín. Později se bohužel zjistilo, že jeho výkon v provozu nepostačoval. Traktor byl nejčastěji spojován přes zadní tříbodový závěs s rotovátorem s pevnými noži. Všechno bylo uzpůsobené pro práci na plantážích.
Porsche začalo navazovat kontakty s vládními agenturami v Brazílii již v roce 1948 za účelem získání licence pro Volksschlepper. Coffee Train spolu s rotovátorem byl dokonce testován státním zkušebním střediskem v Campinas (Sao Paulo) - získal hodnocení „velmi dobrý“.
Katastrofální jednání Brazílie
Intenzivní jednání a další technický vývoj přinášelo ovoce. Alrico Ltda. (společnost v Riu de Janeiro) v roce 1953 převzala distribuci těchto traktorů v Brazílii. První objednávka byla na 1 000 traktorů!
V roce 1954 bylo v německém Friedrichshafenu vyrobeno prvních 200 kusů. V zabalených dřevěných bednách první rozebrané kusy putovaly do brazilského Santosu. V plánu bylo traktory v Brazílii nejen montovat, ale i vyrábět.
Vykládka z lodě byla bohužel katastrofální. Celní a dovozní formality zpozdily odbavení, financování společnosti Alrico nebylo v souladu se smluvními podmínkami a chybělo vybavení potřebné k montáži traktorů. Prodej traktorů se tak značně zpozdil a neprodalo se více než 200 kusů. Do dnešních dnů se dochovalo méně než 20 kusů.
Sao Paulo a káva
Sao Paulo patří k největším produkčním oblastem kávy v Brazílii. Rozkládá se na jižním okraji tropů a produkuje více než polovinu veškeré světové sklizně kávy. Káva byla do Sao Paula přinesena roku 1797 guvernérem Castro Mendonca, který semeno kávovníku zasadil v Jundiahy. Z tohoto keře byla pak první semena kávovníku vysázena v oblasti Campinas, která je dodnes jednou z hlavních kávových oblastí. V Sao Paulu se pěstuje kávovník arabský a jeho varianty bourbon, murta, botucato a maragogip. Vypěstovaný kávovník dává užitek ve čtvrtém roce, plnou úrodu dává teprve v sedmém až osmém roce a rodí 35 let, někdy i déle. Kávovník se pěstuje v Sao Paulu bez zastiňování a jelikož roční období jsou zde pravidelně vyhrazena, zrají kávové plody stejnoměrně. Téměř veškerá produkce je dnes vyvážena z přístavu Santos, který je největším a nejmodernějším přístavem světa pro vývoz kávy.
