Ještě kolem roku 1900 patřila sklizeň brambor k nejnáročnějším pracím na venkově. Hlízy bylo třeba vykopat ze země a pak jednu po druhé sesbírat do košů nebo pytlů. Práce dala zabrat zádům i rukám. Není proto překvapením, že se už v 19. století začaly objevovat první vyorávače brambor, a to především v Anglii, kde se zemědělská mechanizace rozvíjela rychleji než ve střední Evropě. Tyto stroje měly společný cíl – usnadnit sklizeň a ušetřit hospodářům namáhavou ruční práci. Do českých zemí se podobné stroje začaly výrazněji prosazovat až na počátku 20. století, kdy si mezi zemědělci získaly stále větší oblibu.
Jak se čert zabydlel na českých polích
Do českých zemí se čert rozšířil díky kováři Josefu Fabešovi z Litohoře na Třebíčsku. Ten si v roce 1911 nechal patentovat vlastní konstrukci vyorávače brambor, která si brzy získala oblibu mezi hospodáři (samotný princip fungování a pozdější varianty vyorávače Čert podrobněji popisujeme ve starším článku o tomto stroji, poznámka redakce). V době, kdy se většina sklizně stále odehrávala ručně, znamenal tento stroj výrazné usnadnění práce a postupně se stal běžnou součástí podzimních prací na polích.
Čert sice nedokázal nahradit lidskou práci úplně – vyorané brambory zůstávaly ležet na poli a bylo nutné je ručně sesbírat. Právě v jednoduchosti konstrukce však spočívala jedna z jeho předností. Ve srovnání s řadou pozdějších výkonnějších sklízecích strojů procházely hlízy jen minimem pracovních ústrojí. Při správném seřízení se tak omezovalo jejich mechanické poškození, což prospívalo kvalitě i skladovatelnosti.
Proč se mu říkalo čert?
Zajímavostí zůstává samotný název. Přestože jeho původ není doložen, lidové označení „čert“ se mezi hospodáři rychle ujalo a časem téměř vytlačilo obchodní pojmenování. Možná za tím stál nezvyklý vzhled stroje s kovovými prsty a otáčejícím se kolem, možná jen venkovská obrazotvornost. Jisté je, že toto jméno přežilo více než sto let a dodnes neodmyslitelně patří k jednomu z nejznámějších pomocníků při sklizni brambor.
Největší slávu zažil po druhé světové válce
S rostoucí oblibou se čert setkal i za hranicemi svého rodného kraje. Ve 20. letech minulého století ho začaly vyrábět další zámečnické dílny a z pomocníka několika hospodářů se postupně stal dobře známý stroj na českém venkově. Největší slávu zažil po druhé světové válce, kdy pomáhal při sklizni brambor na mnoha polích po celé republice. Jeho vývoj přitom pokračoval dál – získával lepší převodovky i odolnější součásti. V 60. letech jej pod označením VBN-1 vyráběl také Agrostroj Jičín. Ačkoli jej časem zastínily modernější stroje, čert z polí úplně nezmizel. Dnes, kdy od jeho vzniku uplynulo více než sto let, se v modernizované podobě občas stále objevuje na polích. Potvrzuje tak, že některé nápady mají překvapivě dlouhý život.
Zdroje
- NADŠENEC na Moravskobudějovicku hledá původní vyorávač brambor Čert z roku 1911. Český rozhlas Vysočina, vysocina.rozhlas.cz.
- DNES vám představíme čerta. Národní zemědělské muzeum, www.nzm.cz.
