Navrhovaná změna se týká zákonného poplatku za odběr podzemní vody, takže ji nelze pokládat za obecné zdražení veškeré vody ani automatické zvýšení nákladů každého zemědělce. O skutečném dopadu rozhodne především zdroj, z něhož podnik vodu získává, odebrané množství a to, zda bude překročen zákonný limit.
Ze 3 na 7 Kč za kubík, zatím však pouze v návrhu
Zvýšení sazby obsahuje pozměňovací návrh G poslance Karla Turečka ke sněmovnímu tisku 48/5. Původní vládní předloha se týká rostlinolékařské péče, změna poplatků za podzemní vodu do ní byla vložena až poslaneckým návrhem. Zemědělský výbor 3. listopadu doporučil příslušné části G1 a G2 schválit, ale tím se návrh nestal platným zákonem. Podle historie projednávání nebylo k 6. listopadu 2026 o změně definitivně rozhodnuto.
Platný vodní zákon rozlišuje sazbu 2 Kč/m³ pro zásobování pitnou vodou a 3 Kč/m³ pro ostatní využití, kam zpravidla spadá také odběr vody pro zemědělství. Návrh obě sazby sjednocuje na 7 Kč/m³. Pro zemědělský podnik proto nejde o zdražení o 5 Kč, které ve svých materiálech uvádí Ministerstvo zemědělství ve vztahu k pitné vodě, ale o zvýšení o 4 Kč/m³. Proti dnešním 3 Kč/m³ je to růst poplatkové sazby o 133 %.
Navržená účinnost je 1. dubna 2027. Přechodné ustanovení počítá poplatek za celý rok 2027 z jedné čtvrtiny podle staré a ze tří čtvrtin podle nové sazby. U ostatního využití podzemní vody tak modelově vychází 6 Kč/m³; plná sazba 7 Kč/m³ by se za celý rok uplatnila od roku 2028. Návrh zároveň zavádí zálohy a mění rozdělení výnosu. Dnes náleží polovina kraji a polovina Státnímu fondu životního prostředí, nově má jedna sedmina připadnout fondu a šest sedmin státnímu rozpočtu do kapitoly Ministerstva zemědělství. Ministerstvo uvádí, že peníze mají podpořit vodovody a kanalizace; samotný návrh však podíl kapitoly MZe takto přesně účelově nevymezuje.
Rozhodují zdroj, vodoměr a limit 6 000 m³
Podnik by si měl nejprve ujasnit, zda odebírá vodu z vlastního podzemního zdroje na základě povolení, nebo ji získává z povrchového zdroje, z akumulovaných srážek či od dodavatele. Navrhovaná sazba se přímo týká zpoplatněného odběru podzemní vody, nikoli odběru vody z řeky či nádrže. Od poplatku je podle platného zákona osvobozen odběr, který nepřesáhne 6 000 m³ za kalendářní rok nebo 500 m³ v každém měsíci. Pozměňovací návrh tyto hodnoty nemění. Návrh také výslovně počítá se sčítáním více odběrných míst stejného oprávněného odběratele, pokud čerpají z jednoho vodního zdroje na území jedné obce.
| Roční odběr podzemní vody | Současná sazba 3 Kč/m³ | Model roku 2027: 6 Kč/m³ | Plná navrhovaná sazba 7 Kč/m³ |
|---|---|---|---|
| 6 000 m³ | osvobozeno | osvobozeno | osvobozeno |
| 6 001 m³ | 18 003 Kč | 36 006 Kč | 42 007 Kč |
| 10 000 m³ | 30 000 Kč | 60 000 Kč | 70 000 Kč |
| 50 000 m³ | 150 000 Kč | 300 000 Kč | 350 000 Kč |
| 100 000 m³ | 300 000 Kč | 600 000 Kč | 700 000 Kč |
Zajímavá jsou i absolutní čísla. Modrá zpráva 2024 eviduje v kategorii „zemědělství včetně závlah“ (včetně lesnictví a rybářství) odběr 17,828 milionu m³ podzemní vody.
Dopad nekončí u rostlinné výroby
Nejviditelnější skupinou jsou provozy, v nichž závlaha přímo ovlivňuje výnos, jakost nebo načasování sklizně. Patří sem pěstitelé zeleniny, intenzivně pěstovaných brambor, ovoce, chmele a révy, ale také skleníky, fóliovníky, školky, množárenské porosty a další speciální produkce. Změna může zasáhnout také živočišnou výrobu. Podzemní voda slouží k napájení zvířat, mytí stájí a dojírenské technologie, chlazení i dalším provozním účelům. U smíšených podniků se mohou v jednom odběru spojovat potřeby stáje, posklizňové linky, sociálního zázemí i závlah.
Zelenina ukazuje, proč samotná výměra nestačí
V profesionálním zelinářství je podle Zelinářské unie Čech a Moravy závlaha běžnou součástí pěstitelské technologie. Nároky se však liší mezi plodinami a mění je půda, lokalita, termín pěstování, srážky, zásoba vláhy i způsob aplikace. Pro hrubou představu o ekonomických dopadech jsme proto vybrali obecná agronomická doporučení a kalkulovali s tím, že celý doporučený objem pochází ze zpoplatněné podzemní vody.
| Plodina | Orientační doporučené závlahové množství | Přepočet na hektar | Modelové zvýšení poplatku o 4 Kč/m³ |
|---|---|---|---|
| Celer bulvový | 380 mm | 3 800 m³/ha | 15 200 Kč/ha |
| Pozdní zelí | 300 mm | 3 000 m³/ha | 12 000 Kč/ha |
| Paprika | 240–280 mm | 2 400–2 800 m³/ha | 9 600–11 200 Kč/ha |
| Červená řepa | 150 mm | 1 500 m³/ha | 6 000 Kč/ha |
| Hlávkový salát | 100–120 mm | 1 000–1 200 m³/ha | 4 000–4 800 Kč/ha |
| Mrkev | 60–80 mm | 600–800 m³/ha | 2 400–3 200 Kč/ha |
Přepočet vychází ze vztahu 1 mm vody na jednom hektaru = 10 m³. Poslední sloupec ukazuje pouze rozdíl mezi dnešní sazbou 3 Kč/m³ a navrženými 7 Kč/m³. Dodejme, že konkrétní vláhovou potřebu pro vlastní lokalitu lze orientačně stanovit v Kalkulátoru potřeby závlahy VÚMOP, který zohledňuje plodinu a místní podmínky.
Co ještě není rozhodnuto
K 6. listopadu 2026 zůstává otevřené konečné hlasování ve Sněmovně i výsledné znění zákona. Změnit se může datum účinnosti, přechodný výpočet, pravidla záloh nebo další části pozměňovacího návrhu. Praktickou otázkou je rovněž výpadek dnešního podílu krajů na výnosu a případná kompenzace. Podniky by proto měly zatím pracovat se scénářem, nikoli s definitivní povinností, a zkontrolovat hlavně dostupnost vlastních údajů o odběru.
Zdroje čísel a metodiky
- Poslanecká sněmovna – pozměňovací návrhy, tisk 48/5 a historie projednávání tisku 48 – navržená sazba, účinnost, přechodný výpočet a legislativní stav.
- Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon – současné sazby, limit osvobození a konstrukce poplatku.
- MZe a MŽP – Zpráva o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2024 – evidované objemy podzemní a povrchové vody a počet odběrů.
- VÚMOP – Kalkulátor potřeby závlahy – místně specifický orientační výpočet vláhové potřeby.
- ÚKZÚZ – metodiky vodního režimu kořenové zeleniny, košťálové zeleniny, salátu a papriky – orientační závlahová množství v tabulce.
