V závěru srpna a počátkem září proběhlo na nejrůznějších místech České republiky opakované praktické předvedení soupravy složené z traktoru JCB Fastrac 4220 a žací trojkombinace SaMASZ s předním žacím strojem KDF 341 S a zadními žacími stroji KDD 941 STH. Šlo o společný projekt společností PEKASS s.r.o. a N&N Košátky s.r.o., přičemž druhá jmenovaná k prezentaci zapůjčila právě žací trojkombinaci SaMASZ (jakožto akreditovaný dovozce strojů této značky do České republiky).
Na určených místech proběhla ukázka obou strojů. Chopili se toho specialisté z obou společností. Mimo to bylo možno stroj vyzkoušet „na vlastní kůži“. „Pohodlný JCB Fastrac díky hydropneumatickému odpružení v kombinaci s žacími lištami se shrnovacími pásy a hydropneumatickému odlehčení je ta správná volba pro Vaše plochy,“ lákaly obě společnosti, a redakce se proto zajela podívat na jednu z posledních zorganizovaných přehlídek – nedaleko Prahy. O výhodách žací trojkombinace s námi hovořil za N&N Košátky Libor Nezbeda.
S prstovým i válcovým kondicionérem
Čelní žací stroj SaMASZ 341 S KDF byl zvolen z důvodu svého pracovního záběru 3,4 metrů (vyrábí se i v třímetrovém provedení), který je nejvhodnější při používání zadních žacích strojů SaMASZ 941 STH. Písmeno S naznačuje, že byl stroj vybaven prstovým kondicionérem určeným ke sklizni travních porostů, T – transportéry = shazovací pásy, H – hydropneumatické odlehčení. Ten, který pak sklízí například vojtěšku, může využít i válcový kondicionér. Využíváním kondicionéru dosáhne pokosená píce rychleji požadovaných hodnot sušiny. Prstový kondicionér rozkládá stébla často do polohy napříč vytvořenému řádku, což je výhodné pro sklizeň sběracími návěsy, naproti tomu válcový kondicionér ponechává stébla ve směru jízdy žacího stroje, což je příznivé v případě sklizně sběrací řezačkou, při níž napomáhá dosažení krátké řezanky. Otáčky kondicionéru lze nastavovat (700 – 1000 ot./min) v závislosti na sklízené hmotě a požadavku na intenzitu mačkání. Zadní žací stroje 941 STH byly taktéž vybaveny prstovým kondicionérem, navíc ale měly shazovací pásy a hydropneumatické odpružení. Záběr celého „letadla“ činil 9,4 metrů.
Čelní žací stroj byl odpružen pružinami. Aby se stroj udržel v přímém směru, je využit paralelogram uchycený ve čtyřech bodech. Díky tomuto řešení se také nemusí používat hydropneumatické odpružení. Úhlovou převodovku u čelního žacího stroje lze kdykoliv otočit v závislosti na tom, zda jsou otáčky čelního vývodového hřídele traktoru levotočivé nebo pravotočivé.
Promyšlená konstrukce žací lišty
Žací lišty si SaMASZ vyrábí sám. Jejich největší výhodou je, že jsou svařované po celé své délce. Lišta z výrobního závodu vychází jako jeden svařenec, do kterého se z jedné strany montují kolečka. Výhodou tohoto řešení je robustnost, která je ale vykoupena vyšší hmotností žacích strojů – to má ale další výhodu v době, kdy při sklizni dojde ke střetu s cizím tělesem. Žací lišta díky tomu střet většinou vydrží bez větší úhony (ve srovnání s konkurencí). Díky tomu, že je lišta celá svařovaná, je po celé ploše zakrytá. Na kryty se pak šroubují plazy. Mezi kryty se nachází vyměnitelné litinové protiostří. Když po určitém čase a sklizených hektarech dojde k opotřebení, lze protiostří současně vyměnit i s kryty. Lišta také disponuje ozubenými koly se stálým převodem. Jednotlivé moduly jsou přiřazeny k velkému kolu. V případě kolize s cizím předmětem se střihnou na modulu dva bezpečnostní klínky, přičemž modul zůstane stát, zatímco ostatní moduly pracují dál – není tak vyřazena z činnosti celá lišta, což usnadňuje následný servis. Ozubená kola mají šířku 25 milimetrů a jsou uložena na dvou ložiskách, takže vydrží poměrně velkou zátěž. Možná právě z výše uvedených důvodů žací lišty SaMASZ využívají i jiní světoví výrobci žacích strojů např. McHale a Maschio Gaspardo.
Vychýlení žacích strojů do více směrů
Oba zadní žací stroje využívaly hydropneumatické jištění, což šlo poznat z po stranách umístěných pístnic na nosníku. Tyto pístnice nahrazují pojistku v momentě, kdy dojde ke střetu s cizím tělesem. Přetlakový ventil, na němž je nastaven patřičný tlak zajistí, aby se pravý nebo levý žací stroj vychýlil nejen dozadu ale i přizvednutím nahoru – to zajišťují další pístnice umístěné na horní části obou žacích strojů. V přepravní poloze jsou zadní žací stroje zvednuty do kolmé polohy přes tři pístnice. Skládání obou pásů zajišťují čtyři pístnice. Pokud obsluha nechce tvořit jeden řádek, lze oba pásy vyřadit z činnosti a materiál ukládat na široko (lze také oba pásy ovládat nezávisle na sobě). Další pístnice slouží k nastavení hydraulického odlehčení od 190 do 100 barů, což je vhodné zejména tehdy, kdy se sklízí plodiny, jako jsou hrách či žito, tedy rostliny s nedokonalým kořenovým systémem a pěstované na orné půdě.
Zadní žací stroje využívají shodné žací lišty jako čelní žací stroj. Zadní žací stroje byly vybavené shazovacími pásy, jejichž pohon zajišťuje samostatný hydraulický okruh. Hydraulické čerpadlo umístěné mezi zadními žacími stroji je napojeno na úhlovou převodovku sloužící jak pro pohon lišty, tak pro pohon kondicionéru (jednoduchý převod z hlavní rozvodové skříně) a dodává pohon pro hydromotory pásů. Výhodou je, že není čerpáno z hydraulického okruhu traktoru, žací stroj má vlastní uzavřený hydraulický okruh. Díky tomu může obsluha přes dva elektromagnetické proporcionální ventily nastavovat na ovládacím terminálu v kabině traktoru rychlost jednotlivých pásů a tím nastavovat šířku řádku pro zajištění souvislého a souměrného tvaru.
Žací trojkombinace nemá složitou elektroniku. Ovládání se děje přes dodávaný ovládací terminál – nalezneme na něm tlačítka pro nastavování tlaku, rychlosti pásů (i nezávisle na sobě) a skládání. Využít lze i souvraťový management – na každé straně zadních žacích strojů jsou umístěné dva snímače, které mimo jiné umožňují při přiblížení se k souvrati zadní žací stroje přizvednout a po otočení zase spustit.
Fotogalerie
