Dnes je 5.8. – svátek slaví Kristián

Praktické využití dronu při monitorování pozemku s pšenicí ozimou. Už první přelet dokázal odhalit problémy

Zveřejněno: 8. 7. 2020

K monitorování pozemku je nejvhodnější použít dron. Je schopen rychle a efektivně zmapovat pozemek, a pokud je vybaven multispektrální kamerou, dokáže zjistit i zdravotní stav rostlin. Cenným nástrojem je také při tvorbě výnosové mapy či analyzování zvířat na loukách před sečením.

Monitorování pozemku pomocí dronu, ilustrační foto
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Monitorování pozemku, kde byla zaseta pšenice ozimá, pomocí dronu jsem provedl poblíž města Týn nad Vltavou, a to u obce Chrášťany. Akce mi byla umožněna panem Ing. Miroslavem Daňhelem, který je vlastníkem firmy DAŇHEL AGRO a.s. Firma disponuje nejmodernější technikou, proto nebyl problém nalézt zde sklízecí mlátičku, která je vybavena moderní technologií. Nenastaly tedy ani žádné překážky k vytvoření výnosové mapy. Monitorování probíhalo od zasetí až po sklizení plodiny, celkem se uskutečnilo sedm snímání pozemku. Provádělo se přes zařízení DJI Mavic Air Drone. Pšenici sklidila sklízecí mlátička John Deere S680i Hillmaster, která vytvořila výnosovou mapu (posloužila pro kontrolní porovnání s pořízenými snímky dronem).

Dron DJI Mavic Air
Dron DJI Mavic Air

Zohlednit se musí kapacita baterie dronu a velikost pozemku

Snažil jsem se vybrat takovou parcelu, aby byla z důvodu pestrosti snímání dostatečně členitá a různorodá. Také rozloha pozemku byla důležitým faktorem, protože dron má kvůli baterii omezený letový čas. Konkrétně námi využitý dron disponoval kapacitou baterie na 20 minut letu. Bylo proto důležité vybrat takový pozemek, aby mohl být celý nasnímán za jeden přelet. Po zvážení všech faktorů pan Daňhel vybral pozemek nacházející se v Jihočeském kraji poblíž Týna nad Vltavou, a to přesně u obce Chrášťany. Tento prostor (20,13 ha) je pro monitorování ideální - celý pozemek se nachází na mírném svahu a na spodní straně končí až u vodního toku, který obtéká celou spodní úvrať. Bylo tak možné zde pozorovat rozdíl mezi horní částí pozemku, kde by mělo být mnohem méně vody než na spodní části. Pozemek byl vždy monitorován jako celek, přičemž následně byla jednotlivá místa snímána detailněji v závislosti na tom, jak a v kterých místech pšenice nevzešla nebo zda byly rostliny v horším stavu než ty okolní.

Ovládací zařízení dronu s připojeným mobilním telefonem
Ovládací zařízení dronu s připojeným mobilním telefonem

Technická data dronu: Kamera 4K, tříosý stabilizátor, senzorový systém FlightAutonomy 2.0, letová doba 20 minut, ovládání vysílačem nebo mobilním telefonem, hmotnost 430 g, vnitřní paměť 8 GB, tvorba 3D mapy, pořizovací cena 21 990,- Kč.

Již první porovnání snímků s výnosovou mapou odhalilo problémy

Na prvních pořízených snímcích byla zřetelně vidět místa, kde nevzešla pšenice, a to kvůli odhalenému kusu skály. Toto místo na pozemku se projevilo i ve výnosové mapě. Díky tomuto poznání lze nyní upravit aplikační mapu, aby se zde zbytečně neplýtvalo chemickými přípravky na ochranu rostlin. Dále bylo rozpoznáno nepřesné setí - konkrétně nedosetí na spodní úvrati, kde pozemek nemá ideální tvar obdélníku, ale zužuje se zde, a tím je dosévání úvratí náročnější na přesnost. Výnosová mapa prozradila, že i tyto nepatrné a zdánlivě nevýznamné nedostatky měly vliv na výnos kulturní plodiny. Při celkovém pohledu na pozemek si nešlo nevšimnout nejtmavších bodů, které znázorňují nejvíce zamokřená místa. Při bližším prozkoumání dronem bylo zjištěno, že meliorační systém zde funguje, ale může být kvůli přítomnosti cizích těles špatně průchozí. Při porovnání snímků s výnosovou mapou jsme zjistili, jak velkou roli hraje vlhkost pozemku na výnosu kulturní plodiny. Vlhkost se v daném místě během monitorování neměnila a zůstávala stejná. Z toho důvodu by zde mělo dojít ke snížení dávek hnojiva, poněvadž rostlina jej není schopna v dosavadním aplikovaném množství zužitkovat. Dojde tak k významné úspoře nákladů.

Výnosová mapa vytvořená sklízecí mlátičkou John Deere S680i Hillmaster
Výnosová mapa vytvořená sklízecí mlátičkou John Deere S680i Hillmaster

Z pořízených snímků bylo také zřejmé, že i když se pro ochranu rostlin používají nejmodernější technologie precizního zemědělství, tak dochází k částečnému přestříkávání porostu postřikovačem. Přestřik nebyl velký, ale na snímcích porostu to bylo znatelné. Značný vliv na výnos kulturní plodiny mají nejen podmáčená místa, ale též nadměrné přejezdy, a to jak v kolejových řádcích, tak mimo ně. Na výnosové mapě jsou tato místa dobře viditelná. Další snímek odhalil, kde je porost pšenice oproti ostatním částem pozemku horší. Pšenice na některých místech hůře vzcházela. Doporučením je zvýšit zde dávku hnojiv tak, aby místa se slabším porostem „dohnala“ ostatní části pole nebo se alespoň zlepšila v rámci možností.

Zamokřená místa se začala projevovat na porostu pšenice

Během posledních monitorování pozemku se začala zamokřená místa projevovat na porostu pšenice. Pšenice v těchto místech dozrávala pomaleji - bylo to vidět na zelenější barvě porostu a na tom že zde rostliny začaly polehávat. Nejvíce takto postižených ploch bylo v okolí vlhkého pásu, který procházel částí pozemku, takže polehnutí rostlin bylo nejspíš způsobeno již zmíněným špatně fungujícím melioračním systémem. Při porovnání snímků s výnosovou mapou vyšlo najevo, že porost, který polehl, je zároveň částí pozemku, kde byl zjištěn největší výnos. Bylo to nejspíše způsobeno vhodně zvoleným způsobem sklizně a též tím, že porost polehl těsně před jejím provedením. Díky použití zvedáků, vhodné technice a zručnosti obsluhy sklízecí mlátičky se povedl pozemek v zasažené oblasti sklidit téměř stejně kvalitně jako stojatý porost. Po sklizni pšenice nebylo na strništi patrné, že zde byl porost polehlý. Všeobecnou kvalitu potvrdila téměř bezztrátová sklizeň. Na ploše cca 15 x 15 cm jsem našel minimální ztráty, a to přesně jedno zrno.

Celkem bylo z pozemku o výměře 20,13 ha sklizeno 149,68 tuny pšenice ozimé, výnos z jednoho hektaru tedy činí 7,4 tuny při průměrné pojezdové rychlosti 3,98 kilometrů za hodinu.

Neustálý přehled o stavu rostlin a minimalizování nákladů spojených s péčí o rostliny

Precizní zemědělství v České republice je na vzestupu. Díky tomu se zvyšuje i využití a zapojení dronu v zemědělství. Dron může být využit nejen k tvorbě výnosové mapy, ale také k analyzování zvířat na loukách před sečením nebo k mapování škody v lese vzniklé povětrnostními vlivy nebo kůrovcem. Pomocí dronu lze rychle a efektivně zhodnotit situaci na pozemku a pokud je zařízení vybaveno multispektrální kamerou, dokáže zjistit zdravotní stav rostlin. Sám jsem se přesvědčil, že dokonce i s dronem, který není vybaven multispektrální kamerou, lze provést optické mapování pozemku a z pouhých optických snímků, které dron pořídí, určit kritická místa kde je potřeba agronomicky zasáhnout, aby nebyl ohrožen výnos kulturní plodiny.

Dron vybavený multispektrální kamerou nabízí nejlepší cestu k získání přehledu o stavu rostlin na celém vašem pozemku. Vyhodnocení snímků z něj napomáhá minimalizovat náklady spojené s péčí o rostliny, a tím snížit ekologický dopad na krajinu. Ze snímků, které multispektrální kamera pořídí, a s ohledy na potřeby porostu se zpracuje aplikační mapa, jež zajistí, aby se na pozemek neaplikovalo více chemických látek, než je nezbytně zapotřebí. Dojde tak k minimalizaci negativního vlivu na krajinu. Přináší to též velkou úsporu nákladů.

Do precizního zemědělství začíná také vstupovat rychlejší způsob vytváření aplikačních map. Umožňuje jej zařízení Yara N-sensor, které je připevněno přímo na stroji. Analyzuje rostliny a provádí aplikaci hnojiv, jejichž dávku upravuje právě podle aktuálního stavu rostliny před strojem. V případě potřeby komplexního monitorování pozemku je však dron tou nejlepší volbou. A to hlavně díky rychlosti, preciznosti a přísunu velkého množství informací, které je kvalitně vybavený dron schopen zemědělci poskytnout.

Přečtěte si také

Autor: Jan Kohout
Foto: Jan Kohout

Tématické tagy

  • precizní systémy
  • Dron