50 let Kubota v Evropě. Akční nabídka modelů řad M5 a M5N.
Dnes je 19.3. – svátek slaví Josef

První samojízdné řezačky SPS od Agrostroje Prostějov v mnohém předčily západní konkurenci

Zveřejněno: 10. 1. 2022

Pro potřeby socialistické velkovýroby se zajištěním krmné základny v živočišné výrobě se začalo s hromadným nasazením samojízdných sklízecích řezaček od roku 1970. Agrostroj Prostějov se snažil první samojízdnou řezačku poskládat z komponentů používaných především z domácí produkce nebo z řad dodavatelů tehdejšího východního bloku RVHP.

První řada řezaček SPS-420 Agrostroj, n. p. Prostějov vznikla ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělských strojů, Praha.

Minulý článek jsme věnovali sloučení dvou prostějovských strojních firem Wichterle a Kovářík – podnik následně nesl jméno WIKOV. Po roce 1946 byla firma znárodněna a stal se z ní státní podnik Agrostroj Prostějov.

O šikovnosti československých konstruktérů svědčí i příběh kombajnu s označením "SM 500", který sestrojili v prostějovském Agrostroji. Tento stroj, sklízecí mlátička SM 500, neměl ve světě obdoby a předběhl ostatní minimálně o 15 let. Prostějovští konstruktéři se v roce 1968 sami pustili do výroby kombajnu s hydrostatickým pojezdem. Následně však tehdejší vládní činitelé dali tomuto projektu stopku. S ohledem na plánované hospodářství RVHP rozhodlo o masové výrobě kombajnů v tehdejším NDR.

Sklízecí mlátička SM 500.
Sklízecí mlátička SM 500.

Pro potřeby socialistické velkovýroby se zajištěním krmné základny v živočišné výrobě se začalo s hromadným nasazením samojízdných sklízecích řezaček od roku 1970. Do té doby bylo senážní či silážní krmivo sklízeno s domácími či zahraničními taženými sklízecími řezačkami. Tyto řezačky SP-152 ale nedostačovaly daným potřebám a požadavkům na rychlou a efektivní sklizeň.

Předchůdcem samojízdných řezaček SPS-420 byly tažené řezačky. Na fotografii model SP-152, který byl v roce 1969 oceněn zlatou medailí na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
Předchůdcem samojízdných řezaček SPS-420 byly tažené řezačky. Na fotografii model SP-152, který byl v roce 1969 oceněn zlatou medailí na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.

Například v sousedním Maďarsku začaly s nasazením konkurenčních řezaček v roce 1973. Byly dovezeny modely John Deere a o něco později i modely Hesston a Claas. Maďarsko tak neusilovalo o vývoj a výrobu vlastní samojízdné řezačky, ale zapojilo se spíše do kooperativní výroby přídavných adaptérů pro státy východním bloku. Na druhou stranu, kromě strojů západní provenience, byl uskutečněn dovoz zemědělských strojů i z dalších sousedních zemí - SSSR (KSZK), Rumunsko (CAP), Polsko (KS-1 / Orkan Z) a Jugoslávie (Zmaj).

První, základní a experimentální řezačka z Prostějova měla označení SPS-300 a prošla vývojovým testováním po dobu téměř 3 let.
První, základní a experimentální řezačka z Prostějova měla označení SPS-300 a prošla vývojovým testováním po dobu téměř 3 let.

Nová řezačka SPS-420 od prostějovského Agrostroje

Agrostroj Prostějov se snažil poskládat novou řezačku SPS z komponentů používaných především z domácí produkce nebo z řad dodavatelů tehdejšího východního bloku RVHP. Již odzkoušená a k výrobě připravená řezačka SPS-420 byla na podzim roku 1973 představena užší odborné veřejnosti v Maďarsku.

Jako pohonná jednotka řezačky SPS-420 byl zvolen 6válcový vznětový motor Škoda M634 o výkonu 180 k (1800 ot./min.), vodou chlazený. Stejný motor byl určen pro zemědělský traktor ŠT 180. Dostatek paliva pro denní výkon zajišťovala 350l palivová nádrž. Chlazení motoru vodou zajišťoval okruh s dvěma chladiči odpovídající velikosti. Světovou novinkou byla možnost naklopení směru lopatek ventilátoru, čímž se změnil směr proudění vzduchu (při větším znečištění tak bylo možné snadno profouknout chladič). Toto na svou dobu ohromující řešení se samo aktivovalo automaticky během provozu, když se zvedl adaptér třeba na souvrati.

Na řezu české řezačky SPS-420 je vidět přímý pohon na nožový buben.
Na řezu české řezačky SPS-420 je vidět přímý pohon na nožový buben.

Pohon řezačky SPS-420 byl hydrostaticky poháněný. Řezačka využívala dvourychlostní (terénní/silniční) mechanickou převodovku. Ve dvou rychlostních rozsazích tak bylo řízení rychlosti plynulé (pomocí podobného systému používaného u nakladače UN-050). Na přání bylo možné řezačku osadit uzávěrkou diferenciálu. Přední náprava osazena velkoprůměrovými koly dávala řezačce vynikající průchodnost terénem. Řezačka SPS-420 byla vybavena mimořádně prostornou a plně prosklenou kabinou s vynikající viditelností. Řezací buben byl vybaven 10 noži (délka: 550 mm / Ø: 750 mm), u kterých bylo možné volit 9 různých délek řezanky změnou přesazením ozubených kol. Buben měl přesnost řezání 95 % (až do délky 40 mm).

Při vývoji a výrobě adaptérů k těmto řezačkám SPS-420 uzavřelo vedení závodu Agrostroj Prostějově spolupráci i s podnikem sdružující maďarské výrobce zemědělské techniky. Cílem bylo zahájit spolupráci v rámci výroby sběracího adaptéru SPC (SB-220).

Samojízdná řezačka SPS 421 při sklizni - foto: prospekt Klado – maďarský výrobce adaptérů.
Samojízdná řezačka SPS 421 při sklizni - foto: prospekt Klado – maďarský výrobce adaptérů.

Současně s výrobou nových strojů provedl československý výrobce na sklízecích řezačkách Agrostroj Prostějov drobné úpravy a souběžně s exportem zavedl na první pohled inovovanou řezačku SPS-421 (420-1). Inovace se týkaly interiéru kabiny – pro zlepšení ergonomie. V roce 1977 na stánku obchodní společnosti Motokov na výstavě Agromashexpo byl inovovaný typ řezačky SPS-421 prezentován.

Řezačky SPS z Prostějova si ve srovnání s konkurencí vedly velmi dobře. Západní řezačky také měly moderní konstrukční prvky, pokulhávaly ale ve výkonu motoru – motory byly pro zemědělskou velkovýrobu slabé.