Jeho prvním výrobkem byl sklápěcí přívěs, který byl vyroben z válečného šrotu (např. nápravy pocházely z vozidel Jeep). Jeho cena činila 45 liber. Smontován byl v pronajaté garáži ve Staffordshiru. Toho dne, kdy se mu narodil syn Anthony, založil vlastní podnik – 23. října 1945. To byly základní kameny pro nový podnik JCB. V roce 1948 se firma stala příliš velkou pro pronajatou garáž. Přestěhovala se tedy do nové budovy, kde byl vyvinut první evropský hydraulický sklápěcí přívěs. Stavění pro budoucnost, vyvíjet pro úspěch – to byly cíle rostoucího podniku. Již první nové výrobky ukázaly, že v JCB pracuje někdo víc než jenom nadšený podnikatel.
Firma se musela znovu stěhovat. Pronajímatelé nesouhlasili s takovým množstvím energické práce o nedělích, a tak se firma přestěhovala do prázdné továrny na sýry. V Rocesteru se dodnes nachází mezinárodní sídlo JCB. Inovace měly být hlavním znakem JCB. To se ukázalo brzy při vývoji prvního kolového nakladače na světě. Tento odvážný návrh měl přivést podnik na cestu do čela trhu. V roce 1958 následoval hydraulický rypadlový nakladač se samostatnou olejovou nádrží. Obslužný personál strojů JCB byl spokojen díky revolučnímu řešení standardu, komfortu a vnitřního prostoru. Původní modrá firemní barva byla nahrazena nápadnou žlutou. Známé logo JCB se stalo pojmem pro sílu a výkon. Označení JCB se často používá hovorově jako obecný popis pro mechanická rypadla a nyní se objevuje i v Oxfordském slovníku angličtiny, i když je stále považováno za ochrannou známku.
V 60. letech byla série rypadlových nakladačů neustále doplňována. V roce 1965 začal JCB pracovat v oboru rypadel a začal vyvíjet celou řadu modelů. Další růst přišel v roce 1968 s novou sérií kolových nakladačů. O historii kolových nakladačů píšeme v časopisu Agroportal24h.cz 4/2019. Z bývalé továrny na sýry se stal velký výrobní podnik, který je i dnes pečlivě začleněn do okolní krajiny.
Letadla firmy během let přepravila stálý proud zákazníků z celého světa. Byla také založena celá řada dceřiných, prodejních a velkých společností. V roce 1970 byla celá polovina vyrobených strojů exportována za hranice. J. C. Bamford získal řadu vyznamenání, firma JCB jich obdržela více než 30.
Na konci roku 1975 J. C. Bamford odešel do důchodu a vedení firmy převzal jeho syn Anthony (tehdy mu bylo 30 let). Začala nová éra. Anthony se vydal cestou budování trhů po celém světě. Rozšířen byl nabízený sortiment strojů. V roce 1977 byl uveden na trh první teleskopický manipulátor. V roce 1978 byla zahájena výroba vlastních převodovek. V roce 1980 se JCB usadil v čele trhu ve více než 50 státech se svou řadou rypadlových nakladačů.
Již na začátku 80. let firma zavedla počítačovou technologii do designu a výroby. Typický designérský cyklus byl redukován z 36 na 18 měsíců. O výrobu strojů se dodnes starají roboti a CNC stroje. Anthony byl v 90. letech povýšen do šlechtického stavu.
V roce 1991 byl představen první vysokorychlostní tahač Fastrac, o kterém budou pojednávat budoucí samostatné články. V polovině 90. let se na veletrhu Bauma naplnily vize firmy – produktová nabídka strojů byla kompletní. V roce 1994 se stal JCB podle objemu 5. největším výrobcem strojů na světě.
Ze života zakladatele
Zakladatel firmy JCB Joseph Cyril Bamford se narodil 21. června 1916 v Uttoxeteru ve Staffordshiru. Jeho pradědeček vybudoval železářskou firmu, která v roce 1881 zaměstnávala 63 lidí. Později se firma pod názvem Bamfords International Farm Machinery stala jedním z hlavních dodavatelů zemědělské techniky v zemi. S obchodováním skončila až v roce 1986. Po škole Bamford nastoupil do tehdy největšího výrobce obráběcích strojů ve Velké Británii. V roce 1938 se vrátil domů, aby pomohl s rodinnou firmou. V roce 1941 byl však Královským letectvem povolán do služby kvůli druhé světové válce. Po návratu domů v roce 1944 Bamford zpočátku pracoval pro firmu vyvíjející elektrická svařovací zařízení. Jeho strýc ho v rodinné firmě nechtěl, a tak si Bamford pronajal již zmíněnou malou garáž, kde se začala psát historie JCB.
Bamford zastával filozofii - „Zaměřte se na to, co umíte nejlépe, buďte inovativní a znovu investujte do vývoje produktů a nejnovějších výrobních technologií.“ Bamford byl nejen výborným technikem, ale i obchodníkem. Každý den od svých zaměstnanců osobně vyžadoval, aby mu řekli, kolik strojů JCB čekající na náhradní díly viděli stát na okraji silnice. V roce 1958 koupil deset skútrů se státní poznávací značkou JCB1 až JCB10. Tyto značky si pak nechal umístit na firemní vozidla – sám jezdil v Rolls Royce. Zákazníky, kteří se nacházeli mimo Anglii, přepravoval na prohlídky výrobního závodu vlastními letadly. Byl dokonce prvním evropským uživatelem tryskáče Learjet.
Bamford pracoval každý den od 9:00 do 23:00 h. Velmi dbal na životní prostřední a na to, aby jeho výrobní závod v Rocesteru co nejvíce splynul s okolní krajinou. V okolí závodu mohli zaměstnanci chodit lovit zvěř či rybařit. Zaměstnancům dopřával nadprůměrnou mzdu a individuální roční bonusy. V roce 1967 dokonce osobně rozdával zaměstnancům šeky v celkové výši 250 000 liber. Zaměstnanci díky tomu byli velmi flexibilní. Průměrný zaměstnanec JCB v sedmdesátých letech byl sedmkrát produktivnější než průměrný britský výrobní pracovník.
V roce 1975 Bamford předal firmu svým dvěma synům. Spolu s manželkou pak odjel do Švýcarska, kde pokračoval ve vývoji dieselových motorů. Bamford zemřel na londýnské klinice 1. března 2001. Po jeho smrti byl JCB největší soukromou strojírenskou společností v Británii, zaměstnával 4 500 lidí a vyráběl 30 000 strojů ročně ve 12 továrnách na třech kontinentech.
Jeho syn Anthony Bamford je dodnes v čele firmy a jelikož rodina Bamford je jednou z nejbohatších britských dynastií, byl jeho majetek v roce 2019 odhadován na 4,9 miliardy dolarů. Je mimo jiné sběratelem vozů Ferrari. V roce 2006 chtěl dokonce koupit automobilku Jaguar. Z nákupu však couvl, když mu bylo řečeno, že by prodej zahrnoval také automobilku Land Rover. Poslední zajímavost závěrem – jeho syn George vlastní obchod s luxusními hodinkami – zákazníkem i Vladimir Putin. George v jednom z posledních rozhovorů řekl, že nevylučuje v budoucnu vstup do vedení firmy JCB.
Za možnost zveřejnění videa děkujeme pánům - Josef Straka a Vojtěch Hubálek.
Přečtěte si také
- Nevšední Zetor John Deere ze Španělska prošel celkovou renovací, střechu z prešovské kabiny by však majitel dnes už nevolil
- Zetor 3017 ovládl horský terén, k vidění je ve výborném stavu v muzeu v Čáslavi
- Belarus MTZ-82 je dělníkem do lesa s vynikajícími starty i schopností brodit se, bezpečnost však nenabízí žádnou
