Tříkolová konstrukce byla v USA mnoho let oblíbenější než běžné čtyřkolové provedení v Evropě. Američané si tento typ velmi oblíbili, ovšem v Evropě tříkolové traktory prakticky neexistovaly. Tříkolovou konstrukci využívaly už první traktory. Toto provedení ale mezi americkými výrobci traktorů začalo být oblíbené v době, kdy firma International Harvester představila traktor Farmall. Tento traktor měl být schopen zastávat na farmě veškeré potřebné úkony. Farmall nebyl vybaven přední nápravou, měl vpředu jenom jedno kolo. Tento nápad záhy využili další výrobci traktorů a uváděli na trh rovněž tříkolové modely. Americký John Deere současně představil model B, který byl o trochu menší a vykazoval vysoká prodejní čísla jako další tříkolový model A, který se vyráběl s různými vylepšeními od roku 1934 až do 1953. John Deere tříkolovou konstrukci hojně využíval až do první poloviny 60. let minulého století. O volbě tříkolové varianty traktoru vhodného do řádkových kultur začal John Deere uvažovat v roce 1926. Kromě varianty s dvěma koly vpředu byla většinou nabízena i variace s jedním kolem a se širokou přední nápravou.
Tříkolová konstrukce přinášela řadu výhod – úsporu představovala už drahá přední náprava, traktor mohl perfektně manévrovat mezi řádky na poli a konstrukce řízení se dala realizovat výrazně levněji. Traktor tak nalezl uplatnění u pěstitelů brambor, kukuřice, cukrovky, salátu a zeleniny. Proto jsou tyto traktory označované jako „řádkové traktory“. Je si třeba také uvědomit, že na začátku 20. století na poli běžně pracoval kůň spolu s traktorem. S tříkolovou konstrukcí se lépe otáčelo na poli, kde setí prováděla technika tažená koňmi. Při provozu v řádkových kulturách by se sice uplatnil traktor se stejně širokými nápravami, ale tříkolová konstrukce byla praktičtější z důvodů uvedených na začátku tohoto odstavce. A proč mají některé traktory vpředu jedno kolo nebo zdvojená kola? Některé zdroje uvádí, že v USA bylo hodně polí zavlažováno zavlažovacími drážkami (umístěné mezi řádky například zeleniny). Konfigurace zdvojených kol ve tvaru písmene V se perfektně hodila do této zavlažovací drážky. Při jízdě na rovných polích nebo na asfaltu samozřejmě konfigurace V snížila odpor řízení - koneckonců v té době neexistoval posilovač řízení.
Traktory s tříkolovou konstrukcí měly nářadí zavěšené nejen vpředu, vzadu, ale i mezi zadní nápravou a předním kolem. Často se jednalo u různé kultivátory a meziřádkové kypřiče. Staré traktory neměly moc dlouhý rozvor, aby mohly mít mezi nápravami zavěšené nářadí. Tříkolová konstrukce to ale umožňovala, protože nevyužívala velkou přední nápravu, která zabírá mnoho místa.
Tříkolová konstrukce šla do pozadí s nástupem výkonnějších traktorů. Tříkolová konstrukce už nevyhovovala větším a výkonnějším traktorům - riziko převrácení bylo prostě příliš velké. Pole už se neobdělávala koňmi, změnil se způsob hospodaření na poli a výrobci už začali instalovat do traktorů posilovač řízení – tím tříkolová konstrukce pozbyla většinu svých výhod.
Dnes většina výrobců stále umí vyrobit traktor v tříkolovém provedení. Tyto traktory se uplatňují například při pěstování bavlny.
