Kramp - Náhradní díly na dosah ruky
Dnes je 29.9. – svátek slaví Michal

Klecový chov i volné ustájení. Jak vypadala moderní živočišná výroba za komunismu v JZD Slatina nad Zdobnicí

Zveřejněno: 10. 8. 2020

Je to poměrně mladé družstvo, ale předstihlo už leckteré „zavedené“. Teprve 1. ledna 1958 začali hospodařit společně téměř na dvanácti stovkách hektarů A už v dubnu toho roku měli adaptovanou první stodolu na ustájení vepřů na hluboké podestýlce… To je úvod z originálního textu zveřejněného v roce 1961 v časopisu Beseda. Kompletní text přinášíme níže.

Dobová fotografie z obce Slatina nad Zdobnicí
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Bylo to správné řešení. Když se sdruží 108 hospodářů, z nichž má každý od pěti do deseti hektarů půdy, nelze ve vsi hledat velké objekty jako tam, kde býval statek. Začít s nákladnou stavbou? Trvalo by to dlouho, ustájení by bylo drahé, a to není nejlepší vklad do začátku. A o té nové technologii pořád píší, jak se osvědčuje. Což začít hned s ní?

Pak se ve Slatině přesvědčili, že o výhodách se nemluví a nepíše nadarmo. Přišly první výsledky. A družstevníci začali s adaptací druhé, třetí a nakonec ještě čtvrté stodoly pro výkrm vepřů na hluboké podestýlce.

Záběr z volného ustájení telat. Zootechnik Josef Křen vám předvádí velmi jednoduché, ale moc užitečné zařízení: plovák, který sám zastaví přítok, když je žlab plný vody. Když telata pijí, klesá s hladinou i plovák – a přítok je zas volný. Žádný zázrak to není, že?
Záběr z volného ustájení telat. Zootechnik Josef Křen vám předvádí velmi jednoduché, ale moc užitečné zařízení: plovák, který sám zastaví přítok, když je žlab plný vody. Když telata pijí, klesá s hladinou i plovák – a přítok je zas volný. Žádný zázrak to není, že?

Je to jednoduché a výhodné. Na konstrukci, zavěšené u stropu, je naskládaná sláma. Stačí otočit klikou a na drátech spouštět slaměný strop tak nízko, jak veliká je zima. Kaliště i krmiště vybudovali družstevníci poměrně snadno a vepříci jsou spokojeni a dobře přibývají. Ti do čtyřiceti kilogramů se krmí z vědra, ti větší mají svá samokrmítka. A ne ledajaká. Pracovníci Výzkumného ústavu pro chov vepřů v Kostelci nad Orlicí tu zkoušejí nové krmítko na tekuté krmivo. Připravili vzor, který umožňuje ošetřovatelům dodržovat osmihodinovou pracovní dobu. Ráno se automat naplní v šest hodin, po druhé ve čtrnáct hodin. A krmivo – které má počáteční teplotu 60C – vydrží pěkně teplé vždycky až do příštího krmení Je to zásluhou dvojitých stěn, vyplněných lamináty, jejichž izolační vlastnosti jsou znamenité. Kašovitá směs, nalévaná do automatu, obsahuje brambory, šrot, minerální směsi a syrovátku. Jakmile přitlačí vepř na dno koryta, příslušná dávka je naplní.

I když se na dosavadní způsob dívají družstevníci jako na nouzové řešení, jsou výsledky pěkné. Stále ovšem jsou na čtyřech nesousedících místech. Jsou tu proto ošetřovatelky čtyři: a jsou vytíženy jen ze 40 procent a pracují ještě v rostlinné výrobě. Až bude vybudován objekt pro tři sta kusů, bude stačit jedna síla na všechno A přece i tak platilo dříve družstvo 5 pracovních jednotek za 100 kg přírůstku: a při hluboké podestýlce platí 3 jednotky a ošetřovatelé si vydělají více. Prasata rychle přibývají. Za dva roky se obrátí v těchto stájích pět turnusů. A to vše snižuje vlastní náklady tak, že i za ne zcela příznivých podmínek tu vyrábějí 1 kg vepřového masa za 6,70 Kčs.

I při vyvážení hluboké podestýlky se mechanizace uplatní jaksepatří!
I při vyvážení hluboké podestýlky se mechanizace uplatní jaksepatří!

Úspěchy hluboké podestýlky u vepřů vedly družstevníky k jejímu založení i u drůbeže. JZD Slatina je semenářským a plemenářským družstvem. Není tedy divu, že i u slepic má vybraný chov A – 1400 slepic – od nichž jen loni dodalo 64 000 násadových vajec a 107 000 tržních vajec na dodávku.

Ani tady ještě není využito všech možností, které nová technologie dává. Úspora v lidech by se projevila až při počtu víc než 3000 slepic. Ale i tak, hluboká podestýlka se vyváží dvakrát za rok (i to mají družstevníci mechanizované, používají k nakládání transportérů): a snůška? Průměr na nosnici dosahuje už nyní 162 vejce. Mají tu i devět umělých kvočen a pojízdné kurníky.

Slatinské klece pro prasnice
Slatinské klece pro prasnice

V roce 1959 zavedli ve Slatině nad Zdobnicí volné ustájení mladého skotu. Důvod? Opět stejný. Nebyly vhodné prostory k ustájení.

Adaptovali tedy stodolu ležící nejblíže u pastvin jako lehárnu, přistavili přístřešek nad tvrdým ohrazeným výběhem a příkrmiště. A ještě na zimu svedli prvních 70 jaloviček o váze kolem 150 kg do nových prostor. Na jaře zbudovali naháněcí uličky pro pastevní výběhy a začali uplatňovat další součást nové technologie – dávkovou pastvu. Těch přilehlých 14 ha pastvin spásají třikrát a teprve po třetí pastvě přikrmují. Čím? Slámou trav, které pěstují na semeno.

Teplotu i vlhkost vzduchu v porodně prasnic je třeba pravidelně kontrolovat a usměrňovat. Nu – a zároveň vám snímek představuje soudružku Vondrovou, členku brigády
Teplotu i vlhkost vzduchu v porodně prasnic je třeba pravidelně kontrolovat a usměrňovat. Nu – a zároveň vám snímek představuje soudružku Vondrovou, členku brigády

Péči o mladý skot má na starosti jeden družstevník. (Při starém způsobu by byla nutná dvoučlenná krmivářská četa a dva ošetřovatelé na stejnou práci.) Není tedy divu, že vlastní náklady jsou nízké a levná produkce mladého skotu přispívá i k tomu, že se 1 kg hovězího masa vyrábí za 8,30 Kčs. Že jsou telata zdravá a čilá, že vhodně doplňují základní stádo i že desítky kusů jsou ročně na aukční trhy, není snad ani třeba dodávat.

Poslední technologickou novinkou je ve Slatině porodna prasnic s klecovým zařízením. Od října tu bylo šedesát prasnic, postupně se zvýšil jejich stav již na sedmdesát a dosavadní průměrný vrh je 8,5 selete.

Také v chovu slepic nová technologie přinesla úspěchy
Také v chovu slepic nová technologie přinesla úspěchy

Také klecový způsob přináší své výhody. Je tu úspora místa při ustájení, vysoká porodnost, úhyn selátek téměř žádný, prasnice nemůže žádné sele zalehnout, díky vyhřívaným palandám selata nenachladnou a rychle přibývají. A právě zde pracuje kolektiv družstevnic, soutěžící o titul brigády socialistické práce. Jsou to soudružky Nekovářová, Vondrová a Krčmářová. (Pro pořádek dodejme, že v družstvu je ještě druhý kolektiv soutěžící o tento čestný titul. Pracuje v kravíně a zavázal se vysoko překročit plánovaný výdoj mléka.)

Čistý, suchý, světlý, vzdušný… kolik přídomků by se ještě pro tenhle kravín pro šedesát plemenných dojnic našlo! A vidíte, je také postavený svépomocí. Řešení dočasné – ale „nouzové“se přece jen říci nechce…
Čistý, suchý, světlý, vzdušný… kolik přídomků by se ještě pro tenhle kravín pro šedesát plemenných dojnic našlo! A vidíte, je také postavený svépomocí. Řešení dočasné – ale „nouzové“se přece jen říci nechce…

Výhody nové technologie jsou už všem družstevníkům ve Slatině nad Zdobnicí jasné. Až vybudují své nové hospodářské středisko, budou počítat s jejím komplexním uplatněním. Neboť právě nová technologie pomůže družstvu i při zatím vysokém průměrném věku družstevníků (52 let) a při nedostatku pracovních sil splnit před termínem úkoly třetí pětiletky…

Přečtěte si také

Autor: Petr Kettner, redakce Agroportal24h.cz
Foto: Petr Kettner

Tématické tagy

  • ostatní