Bylo to správné řešení. Když se sdruží 108 hospodářů, z nichž má každý od pěti do deseti hektarů půdy, nelze ve vsi hledat velké objekty jako tam, kde býval statek. Začít s nákladnou stavbou? Trvalo by to dlouho, ustájení by bylo drahé, a to není nejlepší vklad do začátku. A o té nové technologii pořád píší, jak se osvědčuje. Což začít hned s ní?
Pak se ve Slatině přesvědčili, že o výhodách se nemluví a nepíše nadarmo. Přišly první výsledky. A družstevníci začali s adaptací druhé, třetí a nakonec ještě čtvrté stodoly pro výkrm vepřů na hluboké podestýlce.
Je to jednoduché a výhodné. Na konstrukci, zavěšené u stropu, je naskládaná sláma. Stačí otočit klikou a na drátech spouštět slaměný strop tak nízko, jak veliká je zima. Kaliště i krmiště vybudovali družstevníci poměrně snadno a vepříci jsou spokojeni a dobře přibývají. Ti do čtyřiceti kilogramů se krmí z vědra, ti větší mají svá samokrmítka. A ne ledajaká. Pracovníci Výzkumného ústavu pro chov vepřů v Kostelci nad Orlicí tu zkoušejí nové krmítko na tekuté krmivo. Připravili vzor, který umožňuje ošetřovatelům dodržovat osmihodinovou pracovní dobu. Ráno se automat naplní v šest hodin, po druhé ve čtrnáct hodin. A krmivo – které má počáteční teplotu 60C – vydrží pěkně teplé vždycky až do příštího krmení Je to zásluhou dvojitých stěn, vyplněných lamináty, jejichž izolační vlastnosti jsou znamenité. Kašovitá směs, nalévaná do automatu, obsahuje brambory, šrot, minerální směsi a syrovátku. Jakmile přitlačí vepř na dno koryta, příslušná dávka je naplní.
I když se na dosavadní způsob dívají družstevníci jako na nouzové řešení, jsou výsledky pěkné. Stále ovšem jsou na čtyřech nesousedících místech. Jsou tu proto ošetřovatelky čtyři: a jsou vytíženy jen ze 40 procent a pracují ještě v rostlinné výrobě. Až bude vybudován objekt pro tři sta kusů, bude stačit jedna síla na všechno A přece i tak platilo dříve družstvo 5 pracovních jednotek za 100 kg přírůstku: a při hluboké podestýlce platí 3 jednotky a ošetřovatelé si vydělají více. Prasata rychle přibývají. Za dva roky se obrátí v těchto stájích pět turnusů. A to vše snižuje vlastní náklady tak, že i za ne zcela příznivých podmínek tu vyrábějí 1 kg vepřového masa za 6,70 Kčs.
Úspěchy hluboké podestýlky u vepřů vedly družstevníky k jejímu založení i u drůbeže. JZD Slatina je semenářským a plemenářským družstvem. Není tedy divu, že i u slepic má vybraný chov A – 1400 slepic – od nichž jen loni dodalo 64 000 násadových vajec a 107 000 tržních vajec na dodávku.
Ani tady ještě není využito všech možností, které nová technologie dává. Úspora v lidech by se projevila až při počtu víc než 3000 slepic. Ale i tak, hluboká podestýlka se vyváží dvakrát za rok (i to mají družstevníci mechanizované, používají k nakládání transportérů): a snůška? Průměr na nosnici dosahuje už nyní 162 vejce. Mají tu i devět umělých kvočen a pojízdné kurníky.
V roce 1959 zavedli ve Slatině nad Zdobnicí volné ustájení mladého skotu. Důvod? Opět stejný. Nebyly vhodné prostory k ustájení.
Adaptovali tedy stodolu ležící nejblíže u pastvin jako lehárnu, přistavili přístřešek nad tvrdým ohrazeným výběhem a příkrmiště. A ještě na zimu svedli prvních 70 jaloviček o váze kolem 150 kg do nových prostor. Na jaře zbudovali naháněcí uličky pro pastevní výběhy a začali uplatňovat další součást nové technologie – dávkovou pastvu. Těch přilehlých 14 ha pastvin spásají třikrát a teprve po třetí pastvě přikrmují. Čím? Slámou trav, které pěstují na semeno.
Péči o mladý skot má na starosti jeden družstevník. (Při starém způsobu by byla nutná dvoučlenná krmivářská četa a dva ošetřovatelé na stejnou práci.) Není tedy divu, že vlastní náklady jsou nízké a levná produkce mladého skotu přispívá i k tomu, že se 1 kg hovězího masa vyrábí za 8,30 Kčs. Že jsou telata zdravá a čilá, že vhodně doplňují základní stádo i že desítky kusů jsou ročně na aukční trhy, není snad ani třeba dodávat.
Poslední technologickou novinkou je ve Slatině porodna prasnic s klecovým zařízením. Od října tu bylo šedesát prasnic, postupně se zvýšil jejich stav již na sedmdesát a dosavadní průměrný vrh je 8,5 selete.
Také klecový způsob přináší své výhody. Je tu úspora místa při ustájení, vysoká porodnost, úhyn selátek téměř žádný, prasnice nemůže žádné sele zalehnout, díky vyhřívaným palandám selata nenachladnou a rychle přibývají. A právě zde pracuje kolektiv družstevnic, soutěžící o titul brigády socialistické práce. Jsou to soudružky Nekovářová, Vondrová a Krčmářová. (Pro pořádek dodejme, že v družstvu je ještě druhý kolektiv soutěžící o tento čestný titul. Pracuje v kravíně a zavázal se vysoko překročit plánovaný výdoj mléka.)
Výhody nové technologie jsou už všem družstevníkům ve Slatině nad Zdobnicí jasné. Až vybudují své nové hospodářské středisko, budou počítat s jejím komplexním uplatněním. Neboť právě nová technologie pomůže družstvu i při zatím vysokém průměrném věku družstevníků (52 let) a při nedostatku pracovních sil splnit před termínem úkoly třetí pětiletky…
