AgroEcoPower na Techagro 2024. Pavilon P, stánek 056
Dnes je 19.3. – svátek slaví Josef

Zetor 6911 v chatrném stavu kompletně rozebral a zrenovoval. Výsledek je nádherný

Zveřejněno: 19. 5. 2019

Traktor Zetor 6911 spadal do tzv. třetí modernizace. V této modernizaci byla u pozdějších modelů novinkou mechanicky pružinou odpružená sedačka. Traktory také měly pro snazší řazení převodových stupňů převodovku vybavenou zařízením pro přibrzďování předlohy. Poprvé typové označení modelu nerozlišovalo, zda traktor má či nemá kabinu. Z označení lze pouze vyčíst, zda je model s přední nehnanou nebo hnanou nápravou. Pan Jan Vávra přesně takový traktor vlastní a podrobil ho důkladné rekonstrukci.

Zetor 6911 po dlouhé a nákladné renovaci.

Jan Vávra s rodinou obdělává skoro tři hektary půdy na Pardubicku. Na dvou hektarech pěstují obilí, na zbylé výměře pár řádků brambor a zeleniny pro vlastní potřebu. Pro radost a podzimní výzdobu domu pěstují ještě okrasné dýně. „Pro tyto účely máme traktor Zetor 6911, a když nadešel čas technické kontroly, potřeboval takovou menší opravu, aby prošel a byl způsobilý pro jízdu po pozemních komunikacích. Po domluvě s dědou jsem si tuto opravu vzal pod palec a nečekal jsem, že se rekonstrukce traktoru zdrží na tak dlouhou dobu,“ říká pan Vávra, který na rekonstrukci pracoval od 8. 5. 2017 do 17. 3. 2019. Tedy skoro dva roky usilovné práce. „Traktory mi přirostly k srdci už od raného dětství, když jsem jako malý s dědou pomáhal při pracích na našem poli. V tu dobu jsem ještě nedosáhl na pedály, ale už jsem vytáčel s dědou na klíně volantem zatáčky,“ říká o svém vztahu k technice pan Vávra. S renovací strojů začal v době, kdy chodil do 5. třídy základní školy. Tehdy s dědou provedli menší opravu podomácku vyrobeného traktůrku s motorem Škoda 1203.

Na renovaci se podílel Jan Vávra a jeho otec.
Na renovaci se podílel Jan Vávra a jeho otec.

Motor je stále „držák“

„Do nedávných dob jsme měli traktor Zetor 5511 ještě s dědovým švagrem, ale přejíždění vzdálenosti a půjčování traktoru bylo velmi zdlouhavé a nevhodné. Ve vedlejší vesnici farmáři prodávali traktor, tak jsme od nich za malé peníze pořídili nynější Z 6911,“ zdůvodnil nákup „šedesátky“ pan Vávra. Tento typ traktoru si vybrali z toho důvodu, že je dostatečně silný na poli a osvědčil se i k jiným účelům, jako je například práce v lese. „Renovaci traktoru jsem si užíval s dědou od začátku až do konce. Vše jsme si opravovali sami. Také se samozřejmě stalo, že jsme už byli bezradní. Třeba s rozebíráním a seřizováním spojky (suchá se dvěma lamelami – jedna pro pojezd a druhá pro vývodový hřídel ovládaný mechanicky, pozn. redakce), tak jsme si pozvali na pomoc souseda, který se tím živí a radou nám pomohl. Tudíž si troufám říci, že jsme si traktor "zgenerálkovali" od víčka na chladiči až po motor,“ popsal pan Vávra a pokračoval: „Na traktoru bylo nutné vyměnit pár podstatných věcí, jako je třeba spojka a úprava elektrického vedení ke světlům. Ale jak jsem už zmiňoval, já jsem si tuto opravu vzal pod palec, takže se vyměňoval každý šroubek, každá matice v celém traktoru, včetně nové střechy, servořízení a kompletní plechařiny.“ Renovace se netýkala pouze samotného motoru, neboť je prý stále „tahoun“ a funguje bez jediné závady. „Do budoucna uvidím, jak bude šlapat, ale přece, když pohání tak krásný stroj, tak věřím, že mě nezklame“, říká s úsměvem pan Vávra.

„Při takové renovaci se musí člověk obrnit velkou trpělivostí, protože ne vždy se vše povede tak snadno, jak se na první pohled zdá”
Jan Vávra.

Samotný postup renovace probíhal podle slov pana Vávry takto: „Jako první jsme demontovali kapotáž, dále následovala kabina. Když jsme měli traktor odhalený, pustili jsme se do přetěsnění portálů a opravy brzdového systému. Poté šla na řadu oprava spojky. Po opravě spojky, veškerého těsnění, dalších nezbytných věcí jsme flexou obrousili z celého traktoru starou oprýskanou barvu. Použili jsme kompresor, pistoli a už se mohl traktor pokrýt novým lakem. Poté stačilo vše už jen poskládat dohromady a traktor byl na světě.“ Traktor je ke dnešnímu dni již hotov, neshoduje na 100 % s originálem, a to z ryze praktických důvodů, pár detailů bylo upraveno k obrazu svému.

Je potřeba si pečlivě zaznamenat co kam patří

Se sháněním dílů neměli vůbec žádný problém, protože v okolní vesnici se nachází specializovaný dodavatel náhradních dílů právě pro tyto historické traktory - firma DAK AGRIMO Nabočany. Tam sehnali vše, co k renovaci potřebovali. „Dostatek dílů je na spojku a na věci, které se běžně mění, jako třeba sklíčka na světlech atd.,“ upřesnil pan Vávra. Z finančního hlediska byla renovace náročná, ale s tím se podle pana Vávry musí počítat. Díly však kupovali průběžně, takže náklady nebyly tak razantní.

Porovnání bývalého a současného stavu.
Porovnání bývalého a současného stavu.

A na naši tradiční otázku, co by poradil ostatním, kteří se chystají také na nějako renovaci, odpovídá pan Vávra takto: „Při renovaci takových strojů je důležité si vždy nafotit součástku, kterou právě rozebíráte, kde byla a jak byla složená, protože se stane, že díl rozeberete a na traktor ho budete montovat třeba až za půl roku a pak si těžko každý vzpomene, jak a kam jaký díl přijde. Člověk se taky při takové renovaci musí obrnit velkou trpělivostí, protože ne vždy se vše povede tak snadno, jak se na první pohled zdá.“ Čerstvě opravený traktor bude nadále vykonávat běžné práce, bude ale více šetřen. Rodina v budoucnu plánuje se s traktorem účastnit i historických akcí a rádi prý ukážou svoji práci ostatním nadšencům do zemědělské techniky. „Určitě máme v plánu renovovat dále, ale čas je naším nepřítelem. Byl bych moc rád, kdyby se podobných oprav dočkaly všechny naše stroje. Budeme se snažit dále, aby se náš hospodářský objekt mohl chlubit jen takovými stroji,“ řekl závěrem pan Vávra, který vlastní i východoněmecký čtyřválcový traktor RS-09.

Přečtěte si také

Autor: Milan Jedlička
Foto: Jan Vávra

Tématické tagy