ANIMAL TECH - Mezinárodní veletrh pro živočišnou výrobu
Dnes je 3.8. – svátek slaví Miluše

Babosed aneb Když je potřeba lidská síla. Co se tím označuje a k čemu slouží?

Zveřejněno: 19. 7. 2021

Skloubením mechaniky a lidské práce vznikl takzvaný babosed pro jednocení řepy, okopávání brambor nebo sázení zeleniny. Takové označení získal i přepravník osob, většinou přívěs za traktor sloužící ke svozu brigádnic na pole. V babosedu trávily zemědělské pracovnice také čas svačin, případně v něm nacházely úkryt před nepřízní počasí.

Práce na poli JZD v Rohli. Zdroj foto - Daniel Krátký

Slovník nespisovné češtiny uvádí, že babosed v zemědělství označuje maringotku nebo krytý valník tažený traktorem, ve kterém se na vzdálenější pole dopravují pracovníci, obvykle ženy. Slouží dočasně i jako šatna, jídelna a místo pro odpočinek při práci. Podobně i u lesních podniků. V zemědělství má občas i další význam. Jde o druh sazeče brambor, kde je potřeba lidská pracovní síla.

Slovo babosed je známé i fanouškům a pracovníkům dopravních podniků. Jako babosed se označuje dopravní místo k sezení určené invalidům, převážně ženám. Jako babosed se označuje i dvounápravový autobusový vlečný vůz, který se používal za autobusy už běžně třeba i před druhou světovou válkou a po válce. Tyto přívěsy nebyly moc bezpečné. Když se takový vlečný vůz převrátil někde v příkopu, následky byly nejfatálnější. Když se tyto vlečné vozy začaly vyřazovat z běžné dopravy, končily často v jednotných zemědělských družstvech, kde sloužily jako přívěs za traktor. Dopravovaly se pak tím ženy na pole k okopávání řepy nebo brambor. Vůz sloužil jako zázemí, když pršelo, tak se v něm schovávaly před deštěm nebo v něm svačily. Lidé si ho asi proto překřtili na babosed.

Karosa D 4 je autobusový přívěs, který byl na přelomu 40. a 50. let 20. století vyráběn národním podnikem Karosa Vysoké Mýto. Lidově se mu říká babosed. Zdroj foto - Daniel Krátký
Karosa D 4 je autobusový přívěs, který byl na přelomu 40. a 50. let 20. století vyráběn národním podnikem Karosa Vysoké Mýto. Lidově se mu říká babosed. Zdroj foto - Daniel Krátký

Bobosed určitě znáte i z chmelových brigád. „Ten, kdož zůstal čistý, nebyl správný chmelák. Ne vždy jsme museli ale chodit pěšky, většinou nás od ubytovny vozila limuzína, které se říkalo babosed. Tvořil jej traktor táhnoucí buňku na kolečkách a moc hezky to v něm drncalo,“ vzpomíná blogerka LucizBlog.

Doma vyrobený babosed tažený traktorem. Tento slouží pro přepravu myslivců, druhý vozík pro přepravu jejich úlovků. Zdroj foto - Daniel Krátký
Doma vyrobený babosed tažený traktorem. Tento slouží pro přepravu myslivců, druhý vozík pro přepravu jejich úlovků. Zdroj foto - Daniel Krátký

Přepravník osob nemusí být jen v tažené verzi. Po celá 70. i 80. léta se na podvozky Avia z Letňan montovala celá řada nástaveb, většinou z pobočných závodů v Brně a Žilině. Vyráběla se například skříňová verze pro přepravu osob - opět takzvaný babosed.

I český výrobce Vari vyráběl v roce 1957 babosed. Šlo o pojízdnou sedačku PS-06 pro jednocení řepy. Zdroj foto - Daniel Krátký
I český výrobce Vari vyráběl v roce 1957 babosed. Šlo o pojízdnou sedačku PS-06 pro jednocení řepy. Zdroj foto - Daniel Krátký

Označení babosed někdy nesprávně dostávají i formanské vozy - vozům pro přepravu osob se říkalo „kotčí vozy“. Od vozů nákladních se lišily zvenčí pomalovanou korbou. Kotčí vozy byly zpravidla taženy párem koní. Pro dálkovou dopravu nákladů se používalo formanských vozů pod plachtou, které táhly dva až čtyři páry koní.

Bobosed určitě znáte i z chmelových brigád. Zdroj foto - Daniel Krátký
Bobosed určitě znáte i z chmelových brigád. Zdroj foto - Daniel Krátký

Bobesed ale nejsou jen přepravníky osob. S příchodem kolektivizace se místo koní objevovaly traktory, a tak se mnohé nářadí tomu přizpůsobovalo. Někde si šikovní pracovníci dílen dokázali předělat i nářadí koňské. Typicky se jednalo o pásový vyorávač brambor - brambory šly na pás a kolem seděly většinou starší ženy a předem vyhazovaly kameny, a vše, co tam nepatřilo a sypalo se to na podvalník a vozilo k třídění. Něco podobného byl babosed určený na sázení zeleniny. Sedělo na něm několik žen. Ženy vkládaly sazeničky do úchytu, který je zapravil do země. Na úvodní fotografii můžeme vidět i babosed na řepu. Deset bab (dospělé ženy a dívky) usedlo, řidič rozjel stroj a začalo jednocení řepy. Před sluncem chránila plátěná stříška. Dodnes se podobné stroje vyrábí, ať už pro zahrádkáře, drobné zemědělce či zelináře nebo pro větší podniky. I český výrobce Vari vyráběl v roce 1957 babosed. Šlo o pojízdnou sedačku PS-06 pro jednocení řepy. Byla tažená traktorem s plazivou rychlostí, určená pro dvanáct pracovnic, které bez vlastního posunu jednotily řepu. Byl to jeden z prvních pokusů usnadnění práce při jednocení řepy.

Po celá 70. i 80. léta se na podvozky Avia z Letňan montovala celá řada nástaveb, většinou z pobočných závodů v Brně a Žilině. Vyráběla se například skříňová verze pro přepravu osob - opět takzvaný babosed. Zdroj foto - Daniel Krátký
Po celá 70. i 80. léta se na podvozky Avia z Letňan montovala celá řada nástaveb, většinou z pobočných závodů v Brně a Žilině. Vyráběla se například skříňová verze pro přepravu osob - opět takzvaný babosed. Zdroj foto - Daniel Krátký

Jednocení zajišťuje rostlinám dostatečný prostor pro jejich růst. Nevyhnutelné je u plodin s drobnými semeny, které se rovnou vysévají do volné půdy, tedy nejčastěji u ředkviček, cibule, kořenové zeleniny, řepy a špenátu. U druhů s velkými semeny je lepší rovnou zvolit pečlivý řídký výsev, šetříte si tak osivo a později i práci s tříděním.

Autor: Milan Jedlička1)
Foto: Daniel Krátký

1) z podkladů formanskevozy.cz, ohnistany.cz, cz.toluna.com

Tématické tagy