HORSCH Maestro - Všestranná technologie precizního setí
Dnes je 6.2. – svátek slaví Vanda

Jaké jsou názory zemědělců na používání fotovoltaických elektráren a agrovoltaiky na farmách?

Zveřejněno: 3. 2. 2025

Od 12. do 15. listopadu 2024 se konal v Hannoveru veletrh s názvem EnergyDecentral, který byl zaměřen na praktické zkušenosti a názory zemědělců týkající se oblasti agrovoltaiky a jejího využití na farmách. Z výsledků plyne, že zemědělci jsou nejen otevřeni novým přístupům v této oblasti, ale že o toto téma projevují velký zájem. Více o agrivoltaice a průzkumu s ní spojené v článku.

Už jen pouhé vyhledávání tématu agrivoltaiky na internetu nabízí celou řadu pojmů, jako např. „solární zemědělství“, „pole s dvojím využitím“ nebo „agrosolární energie (energetika)“. V podstatě jde o řešení, které souběžné s ornou půdou a travními porosty využívá v zemědělství také sluneční záření k výrobě elektřiny pomocí solárních (fotovoltaických, slunečních) panelů.

Více o výběru a řešení agrivoltaiky také v ČR

Na větších polích, loukách či menších plochách mají farmáři a větší agropodniky možnost vybírat ze dvou typů fotovoltaického řešení. Tím prvním řešením je, že jsou fotovoltaické panely umístěné tak, aby kolem nich mohla projet zemědělská technika - třeba na sekání trávy a údržbu panelů atp. Druhým řešením je, že kolem panelů je namísto zemědělské techniky prostor pro zvířata, například pro ovce, které spasou trávu a tím udržují travní porost. Na základě toho, pro jaké řešení se farmář či agropodnik rozhodne, se odvíjí konstrukce fotovoltaických panelů (PV kabely), kabelů k nim a další. Z hlediska orientace agrofotovoltaiky je mezi farmáři mírně preferována východozápadní orientace před jižní orientací nebo a sledovací systém. „Vertikální“ nebo „horizontální“ design není rozhodující.

Doplňme, že v tradiční pozemní fotovoltaice mají fotovoltaické panely (dále také „PV panely“) instalované v České republice tuto optimální orientaci:

  • sklon: 35° (0° je rovina),
  • orientace vůči světovým stranám: jih.
Při dodržení uvedeného sklonu a orientace je pak sluneční energetický zisk PV panelu největší.

Návrat k průzkumu na veletrhu EnergyDecentral

Vraťme se však k veletrhu v Hanoveru. Široce pojatý průzkum mezi vystavovateli a návštěvníky zaznamenal pozoruhodný postoj respondentů k otázkám klimatu a životního prostředí. Téměř 95 % respondentů uvedlo, že každý z nás se svými činnostmi zodpovídá za to, jaké životní prostředí zůstane budoucím generacím. Více než 86 procent pak zdůraznilo zvláštní odpovědnost, kterou v této oblasti nese jmenovitě zemědělství a souhlasilo s tím, že zemědělství je pro životní prostředí důležité. Asi 80 procent respondentů vyjadřovalo povědomí o změně počasí v jejich regionu v posledních pěti letech. Nicméně případné obavy z dopadů této změny na životní prostředí a speciálně na změnu klimatu v jejich vlastní farmě jsou podstatně slabší; jen asi 23 procent respondentů z nich plně souhlasí. Jinými slovy, otázka regulačních důsledků výše zmíněné odpovědnosti vyvolala vysokou míru polarizace. Právě to, jak jsou zemědělci rozděleni v otázce, zda je ochrana životního prostředí v zemědělství přehnaná, lze vidět na rozšíření odpovědí: S tvrzením, že zemědělství nese vysokou míru odpovědnosti za změny klimatu, souhlasí nebo plně souhlasí 53 procent respondentů, zatímco zhruba třetina s ním nesouhlasí, resp. plně nesouhlasí.

Zemědělci: Velmi inovativní a sebevědomí

Navzdory vysokým cenám energie jsou dvě třetiny zemědělců přesvědčeny o příznivé budoucnosti a jsou navíc ochotni riskovat. Odvětví zůstává věrné svému krédu, že pouze rychlé přizpůsobení se měnícím podmínkám, které jsou obecně méně výhodné, zajistí podnikatelskou aktivitu. Více než 95 procent dotázaných respondentů uvedlo, že se zajímá o nové pěstitelské metody a technologie a více než 90 procent souhlasilo s tím, že neustále hledají nové techniky, technologie a postupy, které jim umožní další rozvoj farmy. Zájem o volné plochy pro fotovoltaické systémy je z pohledu zemědělců vysoký. Více než 50 procent z nich uvedlo, že by investovali do pozemního fotovoltaického systému. Kromě toho by 30 procent respondentů zvažovalo tuto možnost, pokud by zůstala zachována zemědělská kultivace, která je možná na fotovoltaických plochách. Trend v přímém srovnání obou typů výstavby je ještě výraznější a vyznívá mírně ve prospěch agrivoltaické výstavby.

Výhody a nevýhody agrivoltaiky

Pokud jde o fotovoltaiku používanou při pěstování plodin, převažují výhody nad nevýhodami. Farmáři vidí možnost optimalizace fotovoltaického systému, která umožňuje maximální osvětlení rostlin jako hlavní produkční cíl na úkor ochrany rostlin. Pozitivní přínos je patrný ve věcech zachování biologické rozmanitosti a možnosti snížit větrnou erozi. Nevýhody fotovoltaiky jsou pak deklarovány při obdělávání půdy stroji. Možný stínicí efekt nebo ochrana před povětrnostními vlivy hrál u dotázaných jen menší roli. K tomu je nutno dodat, že v průzkumu byli někteří účastníci, např. Vinaři a ovocnáři, zastoupeni jen okrajově. Ačkoli je pozitivně vnímáno, že farma může být diverzifikována pomocí agrivoltaického systému a poskytnout dodatečný zdroj příjmů, převládá určitá skepse. Zmiňovány jsou vysoké investiční náklady do fotovoltaiky a byly uváděny i vyšší priority investic do jiných komodit. K tomu se pak přidává – což by mohlo být problémem pro skutečné investice – vysoká úroveň byrokracie v kombinaci s nejistým politickým rámcem; tento scénář by podle většiny zemědělců mohl skutečně nastat.

Pokud jde o výrobu a využití energie, důraz je stále kladen na ekonomicky atraktivní napájení

Jen v menší míře je zmíněný vlastní příspěvek farmy k energetické transformaci. Zatímco téma energetická soběstačnost farmářského podnikání se setkává jen s nízkým zájmem, téma „samozásobování“ vyžaduje zvažování: Zájem o soběstačnost tedy není celkově hodnocen příliš vysoko, nicméně i zde je výrazný rozkol mezi velmi kladným a velmi negativním hodnocením. Farmáři s vysokým energetickým vstupem, například ti, které chovají zvířata, mají na téma výrazně se lišící pohled než ti, kteří hospodaří jen na orné půdě. Mezi jednotlivými názory – zaznamenanými jako otevřené otázky – jsou stavební předpisy a sítě. Kritizovány byly zejména problémy s připojením. Potenciálním investicím brání jejich pomalé rozšiřování, ale také to, že místní úřady někdy omezují využitelné plochy. Kromě toho existují potíže při jednání s provozovateli sítě, s regulací výstavby a také o dohady, zda lze území využít znovu jako předtím po demontáži zařízení.

Závěr

Zemědělci celkově vidí využití agrovoltaiky jako rozumnou cestu k dalšímu rozvoji farmy a zvýšení produktivity. Prohlášení, že se agro-PV systém na farmy nehodí nebo je obec dohodnuta jinak, slyšíme málokdy. Nicméně hlasy těch, pro které FV systém na zemědělské půdě z principu nepatří, mohou být hodně slyšet. Z jednotlivých názorů – zejména mezi zemědělci pracujících na orné půdě, lze dojít k závěru, že zájem o agrofotovoltaiku roste, zvláště pokud se mohou sami na základě vzorových projektů přesvědčit, že výroba elektřiny a zemědělská výroba mohou ve skutečnosti bez rušení koexistovat. K tomu dodejme, že nic tak dynamického, jako solární průmysl, nás v budoucnu jen tak nepřekvapí.

Autor: RNDr. Jiří Hejhálek1)
Foto: DLG

1) redakčně upraveno z tiskové zprávy DLG

Tématické tagy

Přijmeme redaktora pro časopis Agroportal24h.cz
Přijmeme redaktora pro časopis Agroportal24h.cz