Už jen pouhé zadání klíčového slova „agrivoltaika“ do některého z vyhledávačů dostupných na internetu dává tušit, že možnosti využití půdy současně pro zemědělské účely a k výrobě elektřiny jsou opravdu široké. Na polích, loukách atd. se agropodnikům nabízejí dvě základní možnosti; první je umístění fotovoltaických panelů způsobem dovolujícím aby kolem nich mohla projet těžká zemědělská technika. Druhé řešení spočívá ve využití bez možnosti průjezdu větší techniky; například pro zvířata, která se mezi panely mohou pást, pro sady, vinice apod. Na základě toho, pro jaké „řešení“ se farmář či agropodnik rozhodne, se odvíjí konstrukce pro připevnění fotovoltaických panelů a střídačů či způsob vedení kabelů k nim. Z hlediska orientace se mezi farmáři mírně upřednostňuje orientace východ-západ před orientací čistě na jih nebo panely na tzv. trackerech zajišťujících sledování Slunce. Na „vertikálním“ nebo „horizontálním“ provedení zemědělským podnikům obecně nezáleží; rozhodujícím faktorem zůstává zachování půdy pro zemědělské využití.
Návrat k průzkumu na veletrhu EnergyDecentral
Vraťme se však k veletrhu v Hanoveru. Široce pojatý průzkum mezi vystavovateli a návštěvníky zaznamenal pozoruhodný postoj respondentů k otázkám klimatu a životního prostředí. Téměř 95 % respondentů uvedlo, že každý z nás má možnost svými činnostmi ovlivnit to, jaké životní prostředí zůstane budoucím generacím. Více než 86 procent pak zdůraznilo zvláštní odpovědnost, kterou v této oblasti nese zemědělství a souhlasilo s tím, že tento obor je pro životní prostředí důležitý. Asi 80 procent respondentů vyjadřovalo povědomí o změně počasí v jejich regionu v posledních pěti letech. Případné obavy z lokálních dopadů souvisejících se změnou klimatu (tzv. na jejich vlastních farmách) už jsou podstatně slabší; jen asi 23 procent respondentů uvedlo plně souhlasnou odpověď. Jinými slovy, otázka regulačních důsledků výše zmíněné odpovědnosti vyvolala vysokou míru polarizace. Právě to, jak jsou zemědělci rozděleni v otázce, zda je ochrana životního prostředí v zemědělství přehnaná, lze vidět na rozšíření odpovědí: S tvrzením, že zemědělství nese vysokou míru odpovědnosti za změny klimatu, souhlasí nebo plně souhlasí 53 procent respondentů, zatímco zhruba třetina s ním nesouhlasí, resp. plně nesouhlasí.
Velmi inovativní a sebevědomí
Navzdory vysokým cenám energie jsou dvě třetiny zemědělců přesvědčeny o příznivé budoucnosti a jsou navíc ochotni riskovat. Odvětví zůstává věrné svému krédu, že pouze rychlé přizpůsobení se měnícím podmínkám, které jsou obecně méně výhodné a kladou větší nároky, zajistí podnikatelský úspěch. Více než 95 procent dotázaných respondentů uvedlo, že se zajímá o nové pěstitelské metody a technologie a více než 90 procent souhlasilo s tím, že neustále hledají novou techniku, technologie a postupy, které jim umožní další rozvoj farmy. Zájem o volné plochy pro fotovoltaické systémy je z pohledu zemědělců vysoký. Více než 50 procent z nich uvedlo, že by investovali do „pozemního“ fotovoltaického systému. Kromě toho by 30 procent respondentů zvažovalo tuto variantu, pokud by zůstala zachována možnost zemědělské kultivace ploch využitých pro fotovoltaiku. Trend v přímém srovnání obou typů výstavby (bez a s možností pokračování v zemědělské produkci, poznámka redakce) vyznívá mírně ve prospěch agrivoltaické výstavby.
Výhody a nevýhody agrivoltaiky
Pokud jde o fotovoltaiku používanou souběžně s pěstováním plodin, převažují dle farmářů výhody nad nevýhodami. Dotázaní vidí možnost optimalizace fotovoltaického systému na úkor produkce elektřiny tak, aby rostlinám zůstalo optimální osvětlení. Tzv. pěstování rostlin zůstane jako hlavní produkční cíl. Pozitivní přínos je očekávaný dále ve věcech zachování biologické rozmanitosti a možnosti snížit větrnou erozi. Nevýhody agrovoltaiky jsou deklarovány při obdělávání půdy stroji. Možný stínicí efekt nebo ochrana před povětrnostními vlivy hrál u dotázaných jen menší roli. K tomu je nutno dodat, že v průzkumu byli např. vinaři a ovocnáři zastoupeni jen okrajově. Ačkoli je pozitivně vnímáno, že příjmy farmy mohou být díky agrivoltaickým systémům diverzifikovány, převládá k uvedenému též určitá skepse. Zmiňovány jsou vysoké investiční náklady do fotovoltaiky a vyšší priorita investic do věcí týkajících se zemědělské produkce. K tomu se pak přidává – což by mohlo být problémem pro skutečné investice – vysoká úroveň byrokracie v kombinaci s nejistou návratností potenciálně (negativně) ovlivněnou z velké části politickým rámcem; tento scénář by podle většiny zemědělců mohl skutečně nastat.
Soběstačnost není preferovaná
Z hlediska výroby a využití energie z fotovoltaických elektráren se stále klade důraz na ekonomicky atraktivní výkupní ceny a jen v menší míře je zemědělci zmiňován příspěvek k energetické transformaci farmy. Sluší se doplnit, že v otázce soběstačnosti je výrazný rozkol mezi velmi kladným a velmi negativním hodnocením. Farmáři s vysokou spotřebou elektřiny, například ti, které chovají zvířata, mají na věc výrazně jiný pohled než ti, kteří „jen“ hospodaří na orné půdě.
Závěr
Celkově zemědělci vidí agrivoltaiku v zásadě jako rozumnou cestu k dalšímu rozvoji svých podniků a k vylepšení produktivity. Názory, že agro-fotovoltaický systém se nehodí do farmy nebo obce, zaznívají méně často. Je však třeba si uvědomit, že hlasy těch, pro které fotovoltaický systém nemá na zemědělské půdě z principu místo, jsou často velmi hlasité. Z jednotlivých názorů zemědělců hospodařících na orné půdě lze dále usuzovat, že zájem se zvýší, pokud se lidé na základě již zrealizovaných projektů na vlastní oči přesvědčí, že výroba elektřiny a zemědělská výroba mohou skutečně téměř nerušeně koexistovat. Na cestě však stojí i jiné překážky. Investicím totiž brání též legislativa resp. místní úřady, které v určitých případech omezují způsob využití plochy. Kromě toho existují též potíže při jednání s provozovateli sítě.
