Zemědělská společnost s.r.o. v Bruzovicích vznikla v roce 1993 a využívá prostory místního bývalého JZD. V současnosti hospodaří na 1200 hektarech zemědělské půdy, z čehož 700 hektarů zaujímají louky a zbytek tvoří orná půda, která se nachází na erozně ohrožených plochách. „Dojicí robot obsluhuje 65 kusů dojnic plemene Český strakatý skot. Dalších 30 máme ve starém kravíně na vazném ustájení, které postupně rušíme. Máme 20 zaměstnanců a pořád se považujeme za rodinnou farmu,“ uvedl jednatel společnosti Ing. Karel Ryška redakci Agroportal24h.cz, který také zhodnotil aktuální rok takto: „Kukuřice a travních porostů bylo dost, s krmivem problém vůbec nebude. S obilím ale byl problém, protože vlivem častých srážek nám rostliny od země začaly uhnívat. Měli jsme také problém obilí sklidit. Pořád pršelo, bylo mokro a bojovali jsme se sklízecí technikou, aby se vůbec na pole dostala. Dodnes máme úhrn srážek 1600 mm, což je dvojnásobek oproti normálnímu roku. Problém je také se sháněním zaměstnanců, většina jich nechce pracovat ručně a s dobytkem.“
Užitkovost stoupla o desítky procent
Dojicí robot Lely Astronaut nahradil pět lidí. Podle jednatele jde o systém, který ve srovnání s původním provozem (v podobě vazného ustájení a aplikací starých technologií – dojení potrubím) a za směnného provozu zaměstnanců, o nemalou úsporu. Po přechodu z vazného ustájení do volného stoupla mléčná užitkovost o 40 %, nyní je na úrovni 8,5 až 9 000 kg. Skot se nachází ve stavení, které dříve sloužilo jako seník a posléze odchovna mladého dobytka. Před lety prošlo rekonstrukcí, během níž se instalovala nová podlaha, do které byla zabudována močůvková jímka. Krávy jsou zde chovány na hluboké podestýlce, kvůli potřebě hnojení polí. Za povšimnutí stojí nejen dojicí robot ve stáji, ale i drbadlo Lely Luna. Ke kravínu byla přistavěna i technologická část, kde se nachází zázemí pro dojicí robot, mléčnice a celý velín včetně počítače pro řízení provozu.
Větší část krmné dávky tvoří travní senáž a kukuřice pěstovaná na dvaceti hektarech. Robot kravám při dojení podává granule s vitamíny, které lákají krávy přijít se podojit. Každá kráva disponuje krčním obojkem měřícím její aktivitu. Naměřená data jsou k dispozici v manažerském systému Lely T4C, kde s nimi lze dále pracovat a včas reagovat na zjištěné výkyvy (aktivita, zdraví apod.) u každé dojnice. Obsluha se může k manažerskému systému kdykoli vzdáleně připojit přes aplikaci v mobilním telefonu. Nejčastěji sleduje právě množství nadojeného mléka, obsah tuků a bílkovin, které jsou velmi ceněné při výrobě sýrů, například mozzarelly a dalších. „Hlavně sledujeme říji. Je-li například správná doba na inseminaci, systém zašle SMS. Sledujeme také zdravotní stav, jako je přežvykování, aktivitu dobytka – to vše sleduje obsluha a podle toho se rozhoduje o dalších zákrocích,“ uvedl Ryška. Obsluha dojicího robota má díky systému T4C vždy přehled o aktuálním dojení konkrétní krávy. Systém informuje o množství mléka, tuku, bílkovinách, váze, počtu dojení apod. Systém je také schopný při naměřených nežádoucích hodnotách krávu po dojení separovat od stáda tak, aby mohla absolvovat případnou veterinární prohlídku.
„Byli jsme překvapeni, jak rychle se dobytek naučil na granule, pohyby a zvuky robota. Když se zvyká na lepší, jde to rychle,“ uvedl s úsměvem jednatel s tím, že zpočátku si vytipovali asi dvacet krav, o kterých se vědělo, že se robotu přizpůsobí snáze. Ze začátku bylo totiž potřeba krávy k robotu nahánět. Zhruba za tři dny už polovina krav k robotu chodila sama, druhá půlka se to naučila za další dva dny. Další kusy, o které bylo stádo rozšířeno dodatečně, se to už naučily od ostatních. „Pak jsme museli obsluhu naučit pracovat s dojicím robotem. Přece jen jde o dobytek a počítač, na což jsme nebyli zvyklí. Dnes už stačí podívat se do mobilu, kolik jsme nadojili a kolik elektřiny vyrobili a kde je případná závada. Technologie jdou kupředu s dobou a my díky tomu víme, na co se připravit.“
Vlastní minimlékárna?
„Dojicího robota Lely máme tři roky a jsme s ním nadmíru spokojeni. Funguje bez sebemenších poruch, stejně jako servis, jímž je AGRO-partner Soběslav. Firma má servisní techniky rozmístěné po celé republice a na základě servisní smlouvy máme stanovené podmínky, jako je třeba čas pro příjezd servisu a zprovoznění robota na takovou úroveň, aby fungoval a krávy nebyly nervózní z toho, že se nemohou jít podojit. Zpětně si myslím, že to byla dobrá investice a v té době bych se pro jiného robota nerozhodl,“ uvedl k servisu Ryška s tím, že volba na Lely padla díky pozitivním referencím od okolních chovatelů a dostupnosti servisu.
Po dojení jsou u mléka měřeny tuky, bílkoviny, somatické buňky apod. Pokud robot vyhodnotí mléko jako nezávadné, putuje potrubím do tanku o objemu 4 000 litrů, který mléko zchladí na tři až čtyři stupně. Pro mléko, které je určeno pro mlékárnu Kunín, si co druhý den přijíždí cisterna.
Zajímavostí je, že společnost byla jednou z prvních v této oblasti, která začala provozovat mlékomat. Jednatel uvedl, že neustále přemýšlí, jak dále zemědělství rozvíjet, a tak, až opadne nejistota kolem koronaviru, popřemýšlí třeba nad minimlékárnou.
Nemalé úspory elektrické energie a ohleduplný přístup k životnímu prostředí
Dojicí robot Lely Astronaut pracuje nepřetržitě 24 hodin denně, tudíž musí být neustále připojen k elektrické síti. Jenže v areálu živočišné výroby v Bruzovicích často dochází k výpadkům elektrického proudu. „Jezdili jsme Ostravy pro velkou elektrocentrálu a půjčovali si ji. Pak jsme začali řešit baterii a posléze jsme dospěli k řešení v podobě fotovoltaického systému s baterií. Projekt jsme po třech a půl letech úspěšně zrealizovali,“ uvedl jednatel s tím, že se nevyhnuli administrativním průtahům ze strany státu, díky čemuž museli projekt několikrát upravovat. Projekt je však nyní u zdárného konce a Ryška s ním má i plány do budoucna. Celá investice do fotovoltaické elektrárny s bateriovým úložištěm činila deset milionů korun, přičemž větší část pokryly různé dotační programy. V případě výpadků elektrického proudu už nedojde k zastavení robota, ale do dvou milisekund se aktivuje odběr elektrické energie z baterií. Robot to ani nezaznamená.
Fotovoltaické panely jsou umístěné na střechách hospodářských budov v areálu živočišné výroby s tím, že technologie je umístěna v objektu, v němž se nachází dojicí robot. Fotovoltaická elektrárna o výkonu 62 kWp slouží k přímé přeměně slunečního záření na elektřinu, která je následně v areálu spotřebována. Bateriové úložiště a rozvaděče se nachází v bývalém vepřínu, který pro tento účel musel být stavebně upraven. Ve vepřínu byla postavena nová vyhovující plně klimatizovaná místnost (kvůli udržování stálé teploty pro zajištění dlouhé životnosti baterií). Provozní data baterií, nabíječů a měničů včetně sumárních toků energie do/z baterie či celkový stav baterií jsou průběžně monitorovány s možností vizualizace výsledných údajů v rámci webového rozhraní. K dispozici jsou i různé režimy umožňující například úplné vybití baterií, nebo naopak úplné nabití baterií. Baterie jsou při plném nabití schopny zabezpečit provoz farmy odpojené od veřejné elektrické sítě po dobu 24 hodin. Fotovoltaická elektrárna s bateriemi podléhá trojímu dohledu, jež provádí jak výrobce systému, tak společnost, která jej zprovoznila, a nakonec i revizní firma. Uživatel musí prakticky jen jednou týdně zajít systém zkontrolovat.
Pokud je zataženo a baterie jsou dostatečně nabité, energie je čerpána z baterií. Pokud jsou naopak baterie prázdné, je elektřina čerpána ze sítě. Při naší návštěvě byly baterie nabity tak, aby adekvátně zabezpečily provoz robota v případě výpadku proudu, tedy na 50 % své kapacity. Kdyby dle propočtů firmy bylo celý rok zataženo, bude i tak ušetřena asi polovina nákladů na elektřinu, což je zhruba 600 000 kč. Bude-li svítit slunce, půjde o ještě vyšší sumu. Největší odběr elektřiny je v osm večer a v době, kdy se robot pravidelně proplachuje a čistí. Dále pak při čištění nádrže na mléko.
Životnost baterií odpovídá 5000 nabíjecích cyklů od 0 do 100% nabití, což je zhruba deset let. „Tím, že si v bateriích necháváme 50% rezervu na pohotovost v případě přerušení dodávky elektřiny, tak je životnost ještě dvojnásobná. Není to tak, že by po těch letech baterie přestala fungovat, ale sníží se její kapacita. To samé platí u solárních panelů, kdy dvacet let budou pracovat na 95 % a potom se bude snižovat jejich výkonnost a nebudou vyrábět tolik elektřiny. Životnost je pak třicet až čtyřicet let,“ uvedl jednatel.
Když už jsou na farmě schopni vyrábět elektřinu, firma chce do budoucna postavit tři až pět dobíjecích stanic a pořídit elektromobily a elektrododávky jako pojízdné dílny. Hudbou daleké budoucnosti je třeba i investice do elektrického traktoru.