Objevte novou řadu traktorů DEUTZ-FAHR 5 Keyline
Dnes je 15.7. – svátek slaví Jindřich

John Deere, Lanz-Bulldog nebo Wikov, zemědělské traktory v českých zemích v první polovině 20. století

Zveřejněno: 17. 7. 2020

Zemědělské traktory mají svůj počátek v 19. století, kdy se po vynálezu a zdokonalení parního stroje začaly objevovat pokusy o jeho využití pro zemědělské práce na poli. Prvními pomocníky byly samojízdné parní pluhy - v Anglii je zaváděli Robert (1822) a Paul (1854). V Čechách k jejich rozvoji přispěl v roce 1851 Josef Bauer, nadporučík pěšího pluku v Praze, jehož stroj byl nejen navržen, ale též zhotoven a vyzkoušen, a to i ve druhé variantě v Židlochovicích roku 1853. Podobný stroj Smithův byl patentován v Anglii v roce 1862.

Wikov 22 prostějovské továrny Wichterle - Kovařík

Parní orba vynalezená a do praxe uvedená v Anglii Johnem Fowlerem roku 1858, byla na území bývalého Rakouska-Uherska poprvé předváděna dne 20. června 1861 u Bratislavy a s touže jednostrojovou soupravou i v Dolním Rakousku ve Schwechat nedaleko Vídně. První stroje pro parní orbu byly do českých zemí přivezeny v letech 1870 (Zvoleněves) a 1871 (Židlochovice). V roce 1902 pracovalo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 363 většinou dvoustrojových parních orebních garnitur, což představovalo 95 % všech orebních souprav v předlitavské části Rakousko-Uherska. Koncem 19. století a začátkem 20. století docházelo na více místech ve státě k pokusům o sestrojení zemědělského traktoru vyhovujícího požadavkům praktiků. Známé jsou parní pásový traktor F. A. Blinova (1896 - Nižní Novgorod) a snahy amerických konstruktérů, které vyústily sestrojením prvního prakticky použitelného traktoru s palivovým motorem (Hart-Parr 1901).

Traktory John Deere u nás patřily ve 20. a 30. letech k nejrozšířenějším
Traktory John Deere u nás patřily ve 20. a 30. letech k nejrozšířenějším

Ve Francii v roce 1904 (Toulon) a 1905 (Bordeaux) pořádali soutěže samojízdných zemědělských strojů. V roce 1905 pracoval na Miletínském velkostatku "orební automobil" anglického původu. Možná to byl traktor Ivel sestrojený 1904. V témže roce výrobce benzínových lokomobil v Kralupech nad Vltavou J. Pejšek zkoušel jejich využívání pro lanovou orbu. Roku 1907 postavil K. Gleich motorový pluh vyráběný pak R. Stockem, který na dvě desetiletí ovlivnil konstrukce motorových pluhů ve střední Evropě.

Lanová orba pomocí elektrolokomobil byla v Rakousku-Uhersku poprvé zavedena na Dětenickém velkostatku u Libáně v roce 1911. Od roku 1912 se začaly pořádat soutěže motorových pluhů (Mladá Boleslav, Galanta). K soutěži motorových pluhů v Litovicích u Jenče, pořádaných na císařských statcích 9.- 10. září 1913, se přihlásilo devět zahraničních a čtyři domácí firmy se svými stroji. Skutečně se pak zúčastnily stroje a společnosti:

1. motorový pluh německé firmy Stock se šestiradličním neseným pluhem

2. americký IHC - Mogul s osmiradličním pluhem

3. John Deere and Comp. rovněž s osmiradličním pluhem

4. americký traktor Hart-Parr s osmiradličním pluhem

5. německá firma Sendling s tříkolovým traktorem a s tří až pětiradličním pluhem

6. traktor Case se šestiradličním pluhem

České stroje reprezentovaly: motorový pluh Praga K s třemi až pěti radlicemi vyráběný první Českomoravskou továrnou na stroje v Praze a traktor firmy A. Dobrý z Mladé Boleslavi s tříradličním pluhem.

Původně přihlášení výrobci strojů G. Pohl, Big Four, Kyffhäuserhütte, V. Michl a továrna Laurin a Klement se nezúčastnili. Před první světovou válkou se u nás vyráběly motorové samojízdné pluhy "Excelsior" firmy Laurin a Klement (Mladá Boleslav), "Praga" První Českomoravské (Praha) a traktor A. Dobrého (Mladá Boleslav), kromě traktoru a motorového pluhu V. Snětiny (V. Michl, A. Ungermann), který se však před válkou už nemohl rozšířit. Krátce po válce jeho konstruktér zemřel (1919) a změnily se i podmínky pro jeho uplatnění. Po první světové válce doznívala ve střední Evropě ještě éra motorových pluhů často upravovaných i pro pohon mlátiček, řezaček, pil apod., ale současně se velmi rychle prosazovala výroba a používání vlastních zemědělských traktorů. Strojírny, které po válce musely přejít na mírovou výrobu, hledaly nové možnosti odbytu. Byla obnovena výroba motorových pluhů Excelsior (Mladá Boleslav), Praga (Praha) a nově spojené továrny F. a J. Kovařík a F. W. Wichterle v Prostějově začaly pod značkou WIKOV vyrábět motorový pluh označený WK-50. Pro menší hospodáře, kterých byla většina, zkoušela několik našich konstruktérů a strojíren uplatnit malé motorové pluhy, resp. malé traktory. Připomeňme tříkolový motorový pluh "Kosmos" firmy Koloc, Špička a spol. (1918 Kosmonosy), který se v r. 1931 zúčastnil soutěže i v Estonsku, motorový pluh a traktor "Ekonom" Továrny motorových pluhů, vozidel a slévárny v Hostinném a Kuklenách z roku 1919 a traktor "TAP" vystavovaný v Praze v roce 1921, vyráběný Továrnou autopluhů a hospodářských strojů ve Vraňanech. Známé jsou konstrukce malých motorových pluhů s 1-2 radlicemi J. Berana (1923) a E. Černého (1926). V první polovině dvacátých let však došlo ke krizi odbytu zemědělských strojů (1921-1923) a současně ve střední Evropě k odklonu od výroby motorových pluhů a k zavádění vlastních zemědělských traktorů. Začátkem dvacátých let se dovážely převážně traktory amerického původu Fordson, John Deere, také Case a McCormick. Dovážely se i traktory německých firem. Tuto kategorii u nás zastupovaly motorové pluhy Praha, a to až po první válce vyráběný "Praga X 10 HP", řešený pro pohon dalších strojů pomocí řemenice a pro dopravu nákladů do 2,5 t (přívěsný vůz s korbou). Další typ označený "Praga X 20 HP" byl vlastně menší variantou typu K, tedy určený především pro orbu, vhodnější pro menší hospodáře, podobně jako předcházející "Praga X 10 HP".

Traktory Pujman byly vyrobeny jen v malých sériích
Traktory Pujman byly vyrobeny jen v malých sériích

V polovině dvacátých let s nástupem konjunktury v zemědělství vzrostl zájem o výrobu hospodářských traktorů modernější koncepce. S výrobou traktorů začaly Škodovy závody v Plzni v roce 1926. Od roku 1927, kdy se započalo s jejich montáží, bylo těchto traktorů, označených jako HT 30 (hospodářských traktorů, 30 k), vyrobeno v osmi sériích celkem 750 kusů. Tyto traktory se čtyřválcovým motorem na rozdíl od předcházejících typů traktorů a motorových pluhů, které byly řešeny na rámové konstrukci, se vyznačovaly samonosnou blokovou konstrukcí, možností regulace rozchodu zadních kol pro vyorávání řepy a samozřejmě na přání zákazníků byly vybavovány řemenicí pro využívání k pohonu dalších strojů v zemědělství.

Škodovy závody začaly pro zemědělské závody do 50 ha od roku 1930 vyrábět další menší typ, označený jako HT 18. Měl dvouválcový motor, řemenici po straně traktoru, naviják a silnou ostruhu. Při otáčkách 1100 1/min měl výkon 14,7 kW (20 k). Většinou se vybavoval orebnými koly, mohl mít i kola s pryžovými obručemi. Podobně jako HT 30, měl i "zpátečku" a dosahoval rychlosti 3-11 km/h. Od roku 1931 továrna začala vyrábět další varianty a modifikace HT 33 a HT 33-S, který navázal na HT 25. Typ HT zůstal v prototypu. V druhé polovině třicátých let, kdy byl petrolejový motor nahrazen naftovým, vznikly traktory HT 20 a HT 40, které byly za druhé světové války vybaveny generátory (Grunert, Panhard, Levassor).

Z dobového prospektu firmy Svoboda
Z dobového prospektu firmy Svoboda

Na základě konstrukce traktoru HT 20 továrna koncem třicátých a začátkem čtyřicátých let připravovala typ univerzálního traktoru nazvaného UT 28. Ten se pod označením Škoda 30 stal nejrozšířenějším typem v letech po druhé světové válce. Byl to traktor bezrámové konstrukce na pneumatikách, se vznětovým čtyřdobým dvouválcovým motorem na spuštění benzínem, o objemu válců 3128 cm3 a výkonu 22,1 kW při 1500 1/min. Byl vybavován řemenicí, náhonem pro žací lištu a náhonem pro pohon strojů. Délka traktoru byla 3060 mm, šířka 1570 mm a výška 2190 mm, hmotnost 1640 kg. Vyráběl se ve Škodových závodech v Mladé Boleslavi a byl určen pro práce v zemědělství, lesnictví i pro dopravu. Traktory Škoda se před druhou světovou válkou vyvážely do více států, často na Balkán a do Jižní Ameriky.

Koncem dvacátých let začala Českomoravská-Kolben-Daněk vyrábět v závodě ve Slaném univerzální traktor Praga AT 25. Ten byl vybaven automobilovým čtyřválcovým, zážehovým čtyřdobým motorem o objemu 1947 cm3. Výkon při otáčkách 1400 1/min byl udáván 14,7 kW, při otáčkách 2200 1/min 19,1 kW. Traktor byl vybaven přímým náhonem, řemenicí a orebnými koly, nebo koly s pneumatikami. Měl 4 až 5 převodových stupňů vpřed a dva zpáteční. Hmotnost traktoru s orebnými koly se udává asi 1430 kg, s pneumatikami asi 1250 kg. Motor měl vodní termosifonové chlazení s ventilátorem, mazání bylo tlakové. Ostatní typy traktorů Praga, jako pásový Praga PSE 35, se na rozdíl od Praga AT 25, který byl oblíbeným traktorem ve třicátých a čtyřicátých letech, příliš nerozšířily.

Svoboda Diesel Kar 10
Svoboda Diesel Kar 10

Prostějovská továrna zemědělských strojů začala v roce 1929 vyrábět zemědělské traktory Wikov. Traktor Wikov 22 měl dvouválcový čtyřdobý zážehový motor na petrolej nebo vznětový dvouválec s předkomůrkou. Při objemu 3720 cm3 u varianty na petrolej se udával výkon 16,2 kW (22 k), u varianty na naftu (zvětšené vrtání) při objemu 4000 cm3 maximální výkon 18,4 kW (25 k). Traktory mohly být na železných orebných kolech s ostruhami nebo s pevnými pryžovými obručemi, ale i na pneumatikách. Hmotnost traktorů Wikov 22 a 25 se podle vybavení udávala 1580 kg (petrolejový, orebná kola), 2000 kg (petrolejový na pneumatikách) a 2025 kg (naftový na pneumatikách). Motor se spouštěl klikou na benzín a magnetovým zapalováním. Chlazení bylo vodní s nuceným oběhem, mazání tlakové. Traktor byl vybaven řemenicí. Typy Wikov 32 a 35 měly motor čtyřválcový, čtyřdobý, zážehový na petrolej (5300 cm3) nebo vznětový na naftu (5520 cm3). Maximální výkon motoru při otáčkách 1100 1/min se uváděl 32 až 35 k nebo 35 až 38 k. Vybavení bylo obdobné jako u traktorů nižší kategorie, později byly s elektrickým spouštěčem. Hmotnost traktorů na orebných kolech byla asi 2150 kg, na pneumatikách asi 2900 kg. Podobně jako traktory Škoda a Praga, byly rozšířeny v zemědělství ve 30. a 40. letech.

Poměrně oblíbenou skupinu traktorů představovaly stroje firmy Svoboda z Kosmonos u Mladé Boleslavi. Traktory, označované Svoboda Diesel Kar 6,2, 8, 10, 12, 15 měly rámovou konstrukci, jednoválcový vznětový ležatý motor s předkomůrkou a vodním odpařovacím zařízením. Převodové ústrojí hnaly klínové řemeny. Traktory byly vybaveny řemenicí se setrvačníkem, příp. vývodem pro pohon žací lišty, u typu 15 též přímým náhonem s dynamem a světlomety i koncovými světly. Diesel Kar 15 byl též kapotován. Z této řady vybočuje traktor Svoboda Diesel Kar 22, který se za druhé světové války vyráběl v Kosmonosích v licenci německé firmy Deutz. Byl to vlastně traktor Deutz F 2 M 417. Ve srovnání s předcházejícími typy se netěšil takové oblibě.

Německý traktor Lanz Bulldog byl poměrně rozšířený
Německý traktor Lanz Bulldog byl poměrně rozšířený

Kromě zmíněných traktorů bylo vyrobeno též několik strojů Pujman-Pluto v letech 1939 - 1942 (J. Pujman, Nové Ransko u Ždírce) a několik traktorů Slavia 18/27 rovněž rámové konstrukce, vyráběných v téže době.

Po válce byly v českých zemích kromě domácích traktorů též traktory německé výroby, pak stroje dovezené v akci UNRRA a po nich začala éra Zetorů.

Zetor 25 N z roku 1946 se převážně exportoval
Zetor 25 N z roku 1946 se převážně exportoval

Přečtěte si také

Autor: Ing. Peter Pernis1) , Ing. Josef Šenk, CSc., Ing. Vladimír Hanzlík, Ing. Zdeněk Tempír, CSc.
Foto: Archiv autorů

1) z knihy Traktory na českém trhu 1994

Tématické tagy