Dnes je 8.7. – svátek slaví Nora

Rozhovor: Vše vsadili na „správnou“ modrou barvu

Zveřejněno: 11. 6. 2020

V druhé polovině března jsem navštívil Zemědělskou obchodní společnost Šestajovice – Jirny, a.s. Právě sem na začátek jara, dodal náš dealer tohoto regionu Arrow-Agri, nový secí stroj Monsun ME 600.

Farmet Kompaktomat K800
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Zajímal jsem se o první zaseté hektary a o první zkušenosti s tímto neseným secím strojem, ale také o zbytek strojního parku, který je v naší modré barvě. Svůj čas a odpovědi na mé dotazy mi poskytl pan Ing. Miloš Bulíř, ředitel společnosti, a doplňoval ho jeho syn, Miloš Bulíř ve funkci technika. Z bezpečnostních důvodů se začátek a konec rozhovoru musel bohužel obejít bez přátelského podání rukou, zato jsme se neobešli bez roušek a velkých rozestupů mezi sebou.

Kde se nacházíte, v jaké oblasti hospodaříte a na co se zaměřujete?

Hospodaříme v přípražské oblasti, respektive v těsné blízkosti Prahy. Většina našich pozemků, přibližně 700 ha orné půdy, leží v okrese Praha-východ. Malá část pozemků, necelých 150 ha, se nachází v katastrech obcí Újezd nad Lesy, Uhříněves a Škvorec. Na těchto vzdálenějších pozemcích pěstujeme obilniny, abychom nemuseli s velkou zemědělskou technikou často jezdit přes Prahu. Na polích pěstujeme zhruba 400 ha ozimé pšenice a ozimého ječmene, 200 ha vojtěšky, 150 ha silážní a 70 ha zrnové kukuřice. Mezi naše tržní plodiny patří přibližně 50 ha sladovnického ječmene. Rostlinná výroba je striktně podřízená té živočišné. Gró z toho, co sklidíme, „proháníme“ přes dobytek, přes krávy a prasata. Naše hlavní zaměření je na chov mléčného skotu s denní produkcí asi 12 tisíc litrů mléka a okrajově se také věnujeme chovu prasat s přibližnou kapacitou dva tisíce kusů včetně prasnic. To v našich podmínkách představuje 80 až 85 % veškerých tržeb.

Jakou technologii používáte při pěstování zemědělských plodin?

Podle potřeby a podle toho, co si žádá aktuální situace na poli. Jsme vybaveni na konvenční technologii a také na minimalizační zpracování. Používáme jak klasické pluhy, tak i poslední dobou čím dál více oblíbené dlátové pluhy a hloubkové kypřiče. Když se jedná o setí ozimů, jdeme většinou cestou minimalizační. Hlavně proto, že s klasickou přípravou (orba + Kompaktomat) bychom nestihli vše včas, ale také proto, že se nacházíme v dešťovém stínu. Kdybychom používali pouze orbu, půda by nám velmi rychle vyschla a mohli bychom mít problémy s půdní vláhou, což by se projevilo hlavně při vzcházení. Orbu provádíme hlavně pod plodiny, které sejeme na jaře (kukuřice, vojtěška a sladovnický ječmen).

Základní vybavení na zpracování půdy Vám dodala společnost Farmet. Můžete nám prosím říci, o jaké stroje se jedná a přiblížit nám vaše praktické zkušenosti?

Nejnovějším přírůstkem je secí stroj Monsun ME 600. Secí stroj využíváme teprve několik dní, ale podle toho, co jsme viděli na poli a jak nám referovala obsluha stroje, jedná se o velmi dobrý a kvalitní stroj, který splnil naše požadavky a očekávání.

Jaké požadavky jste měli při výběru secího stroje?

Hledali jsme výkonnou sečku s pracovním záběrem 6 metrů. Dále pro nás byla důležitá jednoduchá obsluha, kvalita zpracování, ale také třeba kompaktnost. Proto padla volba na nesenou variantu secího stroje. Naše pole nejsou velká a potřebujeme obratnou soupravu, se kterou se dobře manipuluje. Další benefit nám potvrdila i obsluha secího stroje, traktorista Jiří Husák se strojem již bez problémů sžil. Po rychlém zaškolení začal stroj hned intuitivně ovládat a nastavovat. A oceňuje, že všechny nastavovací prvky jsou mechanické, dobře dostupné a jednoduše nastavitelné. Pro nás je významnou výhodou také to, že díky jednoduchému přenastavení na setí drobnosemenných trav můžeme bezproblémově a hlavně kvalitně zaset přibližně 200 ha vojtěšky.

Dalším aktuálně vytíženým strojem je Kompaktomat. Ten, pokud se nemýlím, má záběr 8 metrů a využíváte ho jak teď na jaře, tak i na podzim do výše zmíněných minimalizačních podmínek. Jak vám tento stroj funguje ve větším množství posklizňových zbytků?

Ano, předseťový kombinátor Kompaktomat je u nás velmi vytížený a celoročně používaný stroj. Nemáme problém s posklizňovými zbytky po minimalizaci, ani když ho používáme třeba po Diggeru nebo Diskomatu. A to i v případě, že jezdíme po kukuřici, kde zpravidla bývá posklizňových zbytků nejvíce. Jenom doplním, že strniště po kukuřici většinou mulčujeme. Na Kompaktomatu nemáme ta klasická ,,srdíčka,, radličky, ale stroj máme osazený dlátkovou sekcí. Díky tomu je právě zajištěna velká průchodnost stroje a ani v těch nejtěžších podmínkách se nám stroj nezacpává a velmi dobře funguje.

Další vámi používané stroje už jsou přímo určeny na základní zpracování půdy. Na začátku jste zmínil, že používáte dlátový pluh? To jste měl na mysli hloubkový kypřič Digger, který může sloužit jako alternativa k orbě?

Používáme jak klasické pluhy, tak i váš hloubkový kypřič Digger. S Diggerem jsme maximálně spokojeni. Využíváme ho jak na základní zpracování strniště, tak i na podzimní zpracování půdy před zimou. Digger najde své uplatnění i po vojtěškách, půdy jsou velmi utužené a váš stroj je dokáže velmi dobře zpracovat. Ještě bych rád vyzdvihl, že zpracování půdy Diggerem je pro nás výhodné i ekonomicky. Opotřebitelné díly vydrží velmi mnoho hektarů, ušetříme i na pohonných hmotách a hlavně ta výkonnost je úplně někde jinde než s pluhem. Postup při vojtěškách je následující: rozmetáme hnůj, potom to zaděláme a zpracujeme právě Diggerem. Na jaře většinou stačí přejet Kompaktomatem a rovnou sejeme kukuřici. Po vojtěškách na podzim už nesejeme, protože, jak jsem již zmiňoval, bývá tady dešťový stín a tato pole už bývají velmi přesušená.

Máte při tak velkém objemu živočišné výroby k dispozici dostatečné množství statkových hnojiv? Jak hnůj zapravujete? Jaký stroj se vám nejvíce osvědčil?

Používáme i Digger, jak jsem uvedl v předcházející odpovědi, ale nejvíce zapravujeme hnůj Diskomatem. Vlastníme diskový podmítač o záběru 6 metrů s velkými disky a hloubkou zpracování tuším až do 18 cm. Je to velký, robustní stroj, má silný naddimenzovaný rám a velké pracovní disky, které jsou velmi dobře odpruženy. Nejvíce nás překvapila průchodnost a míchací efekt toho stroje. Diskomat se v našich podmínkách nedá prakticky ucpat. Variant a způsobů na zapravení hnoje máme vyzkoušeno několik. Vždy záleží na aktuálních podmínkách. Rozhodíme hnůj hned na strniště, pak ho zapravíme Diskomatem. Případně uděláme Diskomatem první strnišťovou podmítku, poté rozhodíme hnůj a znovu zapravíme Diskomatem. Takto zapravujeme hnůj před následující hlubokou orbou nebo případně i před dalším zpracováním Diggerem.

Závěrem bych chtěl poděkovat oběma pánům za velmi příjemné dopoledne a za důvěru, kterou mají ke značce Farmet, k našim strojům. Doufám, že se brzy znovu potkáme, třeba při uvádění do provozu dalšího zakoupeného stroje.

Přečtěte si také

Autor: Ing. Václav Mytyska1)
Foto: Farmet

1) Technologický a produktový poradce Farmet a. s.