TECNOMA - Ultimátní přesnost postřiku
Dnes je 31.1. – svátek slaví Marika

Biometanová stanice v Litomyšli zahájila zkušební provoz. „Zelený plyn“ bude vtláčet do plynárenské sítě, za rok ho vyprodukuje 1,7 milionu kubíků

Zveřejněno: 26. 10. 2022

Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl zahájilo zkušební provoz své nové biometanové stanice. „Obnovitelný zemní plyn“ vyrábí z bioplynu pocházejícího z odpadů živočišné a rostlinné zemědělské výroby a následně ho vtláčí do stávající plynárenské sítě Gasnet. Součástí projektu je i plnicí stanice na stlačený plyn (CNG) v přilehlém areálu v obci Dolní Újezd. Celou investici za více než 50 milionů korun realizovaly společnosti Hutira – Brno a Hutira green gas. V Česku se přitom jedná o vůbec první technologii výroby biometanu, která je propojena se zemědělskou bioplynovou stanicí, plničkou CNG i vtláčením plynu do plynárenské sítě.

Součástí projektu výstavby jednotky na výrobu biometanu je i instalace plnicí stanice na stlačený zemní plyn (CNG).

V Zemědělském družstvu chovatelů a pěstitelů Litomyšl byl spuštěn zkušební provoz nové biometanové stanice Litomyšl. Ta je inovací dosavadní bioplynky v areálu družstva, jejíž výstup v podobě bioplynu už nemusí být využíván pouze při kogenerační výrobě elektřiny a tepla. Kromě toho, že došlo k úpravě bioplynu na kvalitu zemního plynu (takzvaný upgrading), je nyní součástí biometanové stanice také jednotka vtláčející získaný biometan do vysokotlakého plynovodu. Biometan bude možné využít i v několik kilometrů vzdálené CNG stanici pro osobní a nákladní automobily.

„Nyní je zařízení ve zkušebním provozu. Nejprve však bylo nutné dosáhnout osvědčení od TIČR a ostatních institucí jako podmínky stavebního úřadu k povolení zkušebního provozu. Zahájení běžného provozu je plánováno na prosinec tohoto roku,“ řekl Ivo Hutira, jednatel společnosti Hutira – Brno, která spolu se společností Hutira green gas biometanovou stanici v Litomyšli realizovala. Technologii upgradingu pak dodala nizozemská společnost DMT, která je v tomto odvětví jedním z celosvětových lídrů.

V Česku unikátní řešení

Technologie pro výrobu biometanu v Litomyšli je v Česku vůbec poprvé propojená se zemědělskou bioplynkou. „V Litomyšli v tom shledáváme velkou výhodu. Bioplyn je totiž ve fermentorech zemědělské bioplynové stanice produkovaný ve stabilní kvalitě, na vstupu tak nedochází k výraznějším výkyvům z hlediska podílu metanu v bioplynu,“ uvedl projektový manažer společnosti Hutira – Brno Michal Schrimpel.

Množství metanu v bioplynu se v Litomyšli pohybuje okolo 53 %. „Technologie pro čištění na biometan je v našem případě oproti odpadářským bioplynovým stanicím jednodušší. Vstupní surovina v podobě bioplynu je pak z hlediska kvality prakticky stále stejná. U odpadových stanic se vzhledem k různé skladbě použitého odpadu naopak může měnit,“ sdělil ředitel Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů Litomyšl Jan Pechanec.

Technologie pro výrobu biometanu v Litomyšli je v Česku vůbec poprvé propojená se zemědělskou bioplynkou.
Technologie pro výrobu biometanu v Litomyšli je v Česku vůbec poprvé propojená se zemědělskou bioplynkou.

Nově zprovozněná technologie obsahuje soubor několika zařízení. Surový bioplyn nejprve míří do jednotky předúpravy, kde se zbavuje vlhkosti a sulfanu. Odtud následně putuje do upgradingové jednotky s třístupňovou membránovou separací, která bioplyn upravuje na biometan v kvalitě zemního plynu. „Jednotka úpravy bioplynu čistí bioplyn na koncentraci minimálně 95 % obsahu metanu pomocí technologie membránové separace ve zpracovávaném množství 160 – 360 Nm3/h bioplynu,“ doplnila výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas Monika Zitterbartová.

Získaný biometan následně směřuje do vtláčecí stanice, kde se přesně měří složení biometanu a jeho kvalita. Je-li vyhovující, vtláčí se upravený plyn odorantem do vysokotlakého plynovodu o přetlaku 2,3 − 2,5 MPa. Právě vtláčení získaného biometanu do plynárenské sítě je primárním zájmem zemědělského družstva. „Chceme tuto komoditu nabídnout zákazníkům. Aktuálně probíhají obchodní jednání, v nichž jednáme o podmínkách dlouhodobého odběru,“ vysvětlil Pechanec s tím, že zemědělské družstvo nemá dostatek možností, jak biometan spotřebovat ve vlastním provozu.

Biometanová stanice by měla za 10 let provozu zpracovat 30,6 milionu kubických metrů bioplynu, tedy zhruba 3 miliony kubíků bioplynu ročně, což znamená produkci 1,7 milionu kubíků biometanu ročně. „I přes obrovský zájem ze zahraničí bychom rádi, aby biometan z Litomyšle odebral zákazník v České republice. To proto, abychom pomohli snížit emise skleníkových plynů a zvýšit podíl obnovitelné energie na celkovém energetickém mixu Česka. Naše země má velmi dobré předpoklady, aby mohla biometanem do roku 2030 nahradit 10 až 20 % spotřeby zemního plynu,“ řekl vedoucí biometanové sekce Českého sdružení pro biomasu CZ BIOM Martin Schwarz.

Získaný biometan následně směřuje do vtláčecí stanice, kde se přesně měří složení biometanu a jeho kvalita.
Získaný biometan následně směřuje do vtláčecí stanice, kde se přesně měří složení biometanu a jeho kvalita.

Změna filozofie klasického plynárenství

Družstvo se pro realizaci biometanové stanice rozhodlo v roce 2019. Hlavním důvodem bylo maximální využití energie z bioplynu. „Kogenerace má z hlediska výroby elektřiny účinnost jen okolo 35 %. Dalších 30 % je pak v teple, pro které například v létě nemáme využití. Když nyní poputuje do plynárenské sítě biometan, zákazníci naší energie využijí mnohem více,“ uvedl Jan Pechanec. Podobně se směrem k projektu vyjádřil i Ivo Hutira. „V současné době jsme rádi za každý získaný kubík plynu, i proto v projektu spatřuji velkou budoucnost pro plynárenství a energetiku. Nehledě na fakt, že projekt jednoznačně směřuje k cirkulární ekonomice a úsporám energií,“ sdělil jednatel společnosti Hutira – Brno.

V průběhu realizace byla podle něj velkou výzvou nutnost změny myšlení zástupců v plynárenského sektoru. „Ti byli zvyklí, že plynárenské zařízení je nutné nejprve zkolaudovat a až poté je možné pouštět plyn do VTL plynovodů či přípojek. Museli jsme tedy plynaře přesvědčit o našem opačném pohledu. Tedy, že abychom mohli zkolaudovat naši stanici, potřebujeme nejprve do jejich zařízení vtláčet plyn. Samozřejmě v parametrech, které vyhovují plynárenské soustavě. Byli jsme přesvědčiví a získali brzy jejich pochopení pro tuto změnu. Nakonec se vše povedlo a za vstřícný postoj plynařů jsme vděční,“ uvedl Ivo Hutira.

Hlavními potenciálními zdroji pro výrobu biometanu v České republice jsou právě zmíněné bioplynové stanice a čistírny odpadních vod. V Česku aktuálně existuje přes 570 bioplynových stanic potenciálně využitelných pro výrobu biometanu. „Pokud by se provozovatelé těchto stanic k takovému kroku v budoucnu rozhodli, znamenalo by to významný krok směrem k větší plynové soběstačnosti Česka. My každopádně věříme, že projekt v Litomyšli může tento větší příklon k biometanu odstartovat,“ uzavřela Monika Zitterbartová.