Prvním příkladem je zkouška na hladké kruhové dráze. Zde se testuje životnost pojezdové spojky. Traktor Zetor se opakovaně rozjíždí a zastavuje v 30sekundových cyklech. Druhý traktor Zetor zatěžuje zadní nápravu a simuluje agregační zátěž. Testovaný traktor Zetor jede v autonomním režimu, není tedy řízen řidičem. Z bezpečnostních důvodů je však traktor při jízdě jištěn lanem. Spojka je při rozjezdech ovládána elektronicky. Zkouška trvá několik stovek hodin. Po jejím skončení se provede revize traktoru Zetor a vyhodnotí se jeho stav.
Na vysokých překážkách probíhají zkoušky namáhání těla traktoru Zetor. Překážky jsou situovány tak, aby bylo tělo traktoru namáháno jak podélně, tak i příčně. Na dráze se testuje spojení jednotlivých částí traktoru na ohyb a krut. Jedná se o spojení motoru, spojky, převodovky, rozvodovky a podobně. Ani zde není při zkoušce vyžadována přítomnost řidiče.
Na další dráze se v Zetoru testují součásti karosérie. Zkoušený traktor Zetor se pohybuje po nízkých překážkách, ale o to vyšší rychlostí – až 15 km/h. Zrychleně se tak simuluje jízda po nerovném polním terénu. Stejně jako na vysokých překážkách i zde musí traktor zvládnout najezdit stovky hodin v obou směrech.
Na zkušebním polygonu se provádí dlouhodobé provozní zkoušky řízení přední nápravy a čelního nakladače traktoru Zetor. Zkouška se skládá z desetiminutových cyklů. Testování probíhá v různých jízdních situacích s častou změnou směru jízdy, čehož lze efektivně docílit při jízdě po dráze ve tvaru číslice osm. Než se traktor Zetor dostane do sériové výroby, čeká ho ještě mnoho dalších testů.
