SUKOV - moderní a kvalitní zemědělská technika
Dnes je 8.5.

Jak to chodí na farmách se stovkami krav, které využívají dojicí roboty. Nahlédli jsme do Maďarska, Německa i Česka

Zveřejněno: 29. 4. 2021

Na dvoudenní on-line konferenci MLÉKO 2025 zaznělo, jak správně navrhnout stáj s dojicími roboty a padly také informace o zbrusu novém systému Lely Horizon pro řízení farmy. V tomto článku nahlédneme do několika českých a zahraničních farem, v nichž jsou provozovány dojicí roboty Lely Astronaut.

V Evropě existují farmy, které provozují skoro 20 dojicích robotů Lely Astronaut. Zdroj foto - tisková zpráva Lely

Zemědělská společnost Devět křížů: Robotické dojení jako jediná možná cesta

Během on-line přenosu vystoupili mimo jiné Ing. Václav Kočí a Ing. Mojmír Dorazil ze Zemědělské společnosti Devět křížů, která se zaměřuje na chov skotu a rostlinnou výrobu. Již deset let provozují bioplynovou stanici (BPS) o výkonu 888 kW. Hospodaří na 1100 hektarech. V loňském roce postavili nový kravín. V plánu je také rekonstrukce hal pro jalovice a mladý skot, dojde i na budování minimlékárny a nové administrativní budovy.

Přechod z konvenčního na robotické dojení proběhl u Devíti křížů poměrně hekticky – majitelé se tehdy zrovna rozhodovali, zda chov dojnic zruší nebo budou přece jen pokračovat, a to v nové stáji. V důsledku zisku dotačního titulu nový projekt nakonec zrealizovali, přičemž velkou důvěru vložili do svých partnerů a projektantů, mezi které se řadí i společnost AGRO-partner Soběslav. Od počátku si investor přál zbudovat co nejmodernější stáj, k jejímuž provozu by nebylo zapotřebí vynakládat těžkou manuální práci. Stáj s robotickým dojením byla spuštěna před rokem a doposud naplňuje veškerá očekávání.

Dodavatele – firmu Lely – zvolil investor v návaznosti na jeho propracovaný systém, který je maximálně provázaný s programem pro management farmy Lely T4C (nově jej nahradí Lely Horizon). Data o krmení či dojení jsou proto efektivně zasílána na daná úložiště, k nimž má následně kdykoli přístup zootechnik, jenž si tak zachovává kompletní přehled o dění na farmě. Na robotické dojení si rychle zvykli jak krávy, tak zaměstnanci. Tvoří je převážně mladí lidé, kteří mají k novým technologiím blízký vztah a uvědomují si, že díky nim odpadla namáhavá práce a vzniklo komfortnější pracovní prostředí. Ředitel společnosti oceňuje především spolehlivost dojicího robota a fakt, že robot nedělá chyby jako člověk.

Kromě dojicích robotů je ve společnosti provozován automatický systém krmení Lely Vector, od kterého si vlastníci slibují plynulý přesun objemného krmení do stáje na žlab. Dosažené zvýšení dojivosti bylo zapříčiněno nejen robotizací, ale také díky nové vzdušné stáji se zateplenou střechou.

V Zemědělské společnosti Devět křížů využili služby Podpory řízení farmy (Lely). „Když máte robota a informace, hospodaření na farmě probíhá jiným způsobem. Kvalitní zaškolení a průběžné doplňování informací by bez dobrých poradců bylo nemyslitelné. Celý tým Podpory řízení farmy pracuje dle mého názoru velmi dobře.“ uvedl ředitel společnosti.

Maďarská Kisalfoldi: Když už hodně investovat, tak do technologie budoucnosti – robotického dojení

O své zkušenosti a pocity se podělil i Szajkó Lóránt, majitel maďarské farmy (kisalfoldi.hu) s devíti dojicími roboty.

Podnik Kisalfoldi se nachází v severozápadní části Maďarska nedaleko Dunaje a hranic s Rakouskem. Farma obhospodařuje 3 000 hektarů, z toho 2 000 ha je bioprodukce – bio pšenice, kukuřice, sója, řepka a slunečnice. Provozuje celkem tři mléčné farmy a jednu farmu pro odchov jalovic. Řadí se mezi tři největší producenty mléka v Maďarsku. 2 600 dojnic produkuje 25 000 000 kg mléka ročně. Kisalfoldi vyrábí ekologicky kontrolované biomléko odpovídající nejvyšším standardům kvality.

Před čtyřmi lety se majitel Lóránt rozhodl nechat svou farmu „vyrůst“. Její součástí byla do té doby pouze stará dojírna v již neutěšeném stavu. Původní plán rozvoje spočíval ve vybudování nové stáje s konvenčním dojením, nakonec však investor přistoupil k realizaci projektu, jehož nedílnou součástí se staly technologie budoucnosti. Modernizaci předcházely pečlivé a dlouhé přípravy, během celého procesu pomáhali lidé z Podpory řízení farmy (Lely). Po zkušenostech nyní Lóránt všem potenciálním zájemcům o robotické dojení radí, aby si projekt především důkladně naplánovali, výsledek totiž může ovlivnit frekvenci návštěv robota a efektivitu práce. Rozhodnutí modernizovat farmu padlo v roce 2018, v březnu 2020 byli zdejší dojicí roboty uvedeny do provozu a celý proces spouštění byl zakončen v červenci téhož roku. Ve stáji se v současnosti nachází 500 dojnic, z toho 450 z nich je dojeno roboty. Původně na farmě pracovalo 15 zaměstnanců, nyní už jen 8. Pro technologie Lely se Lóránt rozhodl kvůli sympatické filozofii značky, ale také proto, že je příznivcem svobodného pohybu krav, stejně jako firma Lely. Přechod na robotické dojení na farmě probíhal pomalu. První robot byl spuštěn v březnu a poslední v srpnu. Díky pomalejšímu rozjezdu však bylo vytyčeného cíle dosaženo paradoxně rychleji. Očekávání v podobě navýšení produkce mléka, zdravějších krav a méně vyřazených kusů byla po půl roce naplněna, progres byl podle Lóránta velmi rychlý.

Produkce mléka v Kisalfoldi dosahuje za posledního půl roku 42 kg, což je na tamní poměry velmi dobrý výsledek. Před modernizací činila tato hodnota 34 kg. Lóránt přiznal, že šlo o větší skok, než čekal. A poněvadž byla první zkušenost s roboty pozitivní, už nyní jsou střádány plány na modernizaci další mléčné farmy (s 1 000 kravami). Dojde-li k tomu, že budou roboty instalovány i tam, jejich celkový počet v podniku tak bude činit 25 kusů.

Lóránt také uvedl, že je v Maďarsku obtížné najít dobrého dojiče, a pokud existuje stroj, který jej nahradí, jde vždy o dobrou volbu. Využitím dojicího robota získává farmář mnoho informací o zdravotním stavu zvířat, o jejich reprodukční fázi i celém procesu dojení. Vše pak může využít ke zkvalitňování pracovních procesů a zlepšování zdravotního stavu krav. Pokud jsou krávy na farmě dojeny konvenčním způsobem, je nutné jim při reprodukci podávat hormony. Lórántovým cílem je však od tohoto postupu zcela upustit, přičemž předpokládá, že data o zvířatech a jejich reprodukční fázi získaná ze systému Lely T4C mu napomohou nalézt adekvátní řešení.

AGROCOOPERATIVE: Do klasických dojíren bychom se vracet nechtěli

Na konferenci byl prezentován i podnik AGROCOOPERATIVE a.s., konkrétně Farma Číhaň a ZD Koryta v zastoupení ředitele Zdeňka Webera, Miroslava Pauerta, zootechnika Farmy Číhaň a jednatele Farmy Číhaň Josefa Srba.

Živočišná výroba v AGROCOOPERATIVE zahrnuje 3 000 kusů skotu, z toho 850 dojnic je dvou plemen – Červenostrakatý skot a Holštýnský skot. Mléko je získáváno na čtyřech farmách. Zatímco na dvou z nich jsou doposud v provozu rybinové dojírny, na ostatních dvou již fungují dojicí roboty Lely. Farma Číhaň byla v roce 2016 vybavena dvěma dojicími roboty Lely Astronaut A4, od loňského roku se pak zde nachází třetí robot Astronaut A5. V ZD Koryta pracují od roku 2017 další tři roboti Astronaut A4.

Zaměstnanci i krávy si na změnu technologie dojení zvykaly postupně. Aplikované nejmodernější systémy však nyní umožňují sběr velkého množství dat o jednotlivých kravách. To stará dojírna vybudovaná v roce 1993 nemohla nabídnout. Bez inteligentního programu typu Lely T4C není samozřejmě reálné sledovat všechny provozní údaje a provádět jejich srozumitelný záznam. Majitelé podniku se navíc chystají ve větším měřítku využít rovněž služeb Podpory řízení farmy (Lely) tak, aby byli zaměstnanci schopni snáz odstraňovat vzniklé problémy a mohli je porovnávat i s daty, jež jsou vykazována jinými farmami.

Výkonnost obou farem neustále stoupá. Na Farmě Číhaň došlo během tří let k navýšení užitkovosti o 28 %, v ZD Koryta (farma Tajanov) o 36 %, což je opravdu významný nárůst. Výrazně se také zlepšil zdravotní stav zvířat, stejně jako zootechnické ukazatele. Cílem obou farem je pokračovat ve zvyšování produkce, udržovat zvířata v jednotlivých stádech zdravá, udržet si spokojené zaměstnance i vyrovnané krávy. Na základě dobrých zkušeností s technologiemi Lely chce podnik instalovat dva dojicí roboty Astronaut A5 i na farmě ve Velharticích.

Německá Flessauer Milchproduktion: Pro dojicí roboty se majitel farmy rozhodl kvůli nedostatku pracovní síly

Po své farmě nás virtuálně provedl i Martin Willkomm, který chová 1 000 dojnic včetně kompletního potomstva. Hospodaří na 1 300 hektarech, které z větší části slouží jako krmivová základna. Na zbylé výměře pěstuje obilí, aby měl slámu na podestýlku. Základní krmivo si vyrábí výhradně sám, jde především o kukuřičnou a travní siláž, vojtěšku a seno. Prvotelkám dává Willkomm extra krmnou dávku a krávy s vysokou dojivostí dostávají od druhé laktace také jinou krmnou dávku.

Ve stáji pro 850 dojnic se nachází 16 dojicích robotů Lely Astronaut A5 a čtyři vysavače kejdy Lely Discovery. Průměrná produkce činí 36 litrů mléka na krávu a den, mléčná užitkovost za laktaci je více než 11 000 kg mléka. Krávy má rozdělené do skupin. V první z nich se nacházejí krávy, které prodělávají první laktaci a všechny starší krávy. Právě prvotelky jsou v samostatných skupinách proto, že mnohem snáze chodí k robotu. Druhým důvodem je lepší udržování hygieny ve skupině a prevence zánětu vemene. Třetí důvod tkví ve snaze chovatelů o omezení boje mezi kravami, jež často soupeří o postavení ve skupině.

Pro Lely se Willkomm rozhodl proto, že roboty této značky pracují velmi rychle a efektivně. Mimo to – při jejich provozu dochází před každým dojením ke stimulaci vemene. Krávy se také stávají mnohem samostatnějšími, díky čemuž byl na farmě zaveden dvousměnný systém – ranní a odpolední směny –, přičemž na každé z nich jsou přítomni tři pracovníci.

Koncept Lely zvolil Willkomm z personálních důvodů – i v Německu je stále těžší najít nové dojiče. Roboti usnadňují práci a zajišťují zaměstnancům farmy flexibilnější pracovní dobu. Mají též pozitivní vliv na životní podmínky a spokojenost zvířat. Willkomm zdůraznil, že před zahájením projektu je vhodné nejdříve pohovořit s projektanty a zjistit, nač se připravit.

Zapojením robotů došlo ke zvýšené produkci mléka a Willkomm pozoruje i méně případů laminitidy. „Dostupnost dat je obrovská, vše je možné analyzovat a sledovat velké množství dat. Vždy přesně víme, co se ve stáji děje, jak to vypadá s krmením a dojením. Práce s daty nesmírně usnadňuje řízení stáda. Nejvíce pracuji s dobou přežvykování a produkcí mléka jednotlivých zvířat. Hodně pracuji také s počtem odmítnutí, abych viděl, jak se zvířata pohybují a jaký je zdravotní stav celého stáda,“ uvedl na závěr Martin Willkomm s tím, že využívá služby Podpory řízení farem (Lely), díky které má přehled o aktuálních výsledcích různých výzkumů.