Pořiďte si stroje Dieci v rámci dotací PRV!
Dnes je 25.10. – svátek slaví Beáta

Jak uvnitř vypadaly kabiny sovětských nákladních vozidel

Zveřejněno: 2. 10. 2020

Mnoho z nás pracovalo na pozici řidiče kamionu. Někdo s nákladními vozy jezdil v zemědělství, další zase v mezinárodní dopravě. V každém případě se jedná o nezapomenutelné období v životě. S ohledem na tyto myšlenky bychom chtěli poukázat na to, jak to vypadalo uvnitř kabin nákladních automobilů. Nebudeme ukazovat fotky známých vozidel Liaz či Tatra. Nahlédneme do kabin ikonických sovětských vozidel.

Interiér vozidla ZIL-130
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Na první fotografii můžeme vidět Ural 375, který vyráběl Uralský automobilový závod v letech 1961 až 1992. Vůz stále využívá ruská armáda. K vidění jsou stále i v zemědělství. V květnu 1958 byl veřejnosti představen nový, upravený NAMI-020, který dostal označení Ural-375. Nové vozidlo mělo oproti staršímu prototypu jiné umístění motoru, chladiče, blatníky a odlišnou konstrukci kabiny a řízení. Zkoušky vozidla proběhly v dubnu 1959. Byly testovány dvě verze – Ural-375 a Ural-375T. První prototyp měl nosnost 4 500 kg a druhý 5 000 kg. Vozidla měla být určena pro armádu, proto začal paralelně vývoj Ural-377 pro civilní účely. Kabina nákladního vozu vypadá takto.

Dalším ikonickým nákladním vozem je ZIL-157. Výroba tohoto vozidla byla zahájena v roce 1958 ve slavném závodě Lichačev, který se nacházel v Moskvě. Používán byl jako transportér, obrněný transportér, jako nosič raketometů katuša též jako nosič radaru. Důvodem jeho neobvykle dlouhé výroby a služby byla spolehlivost a jednoduchost vzhledem k minimální údržbě. I proto vydržel ve výrobě 25 let souběžně se svým nástupcem ZIL-131, který jej posléze nahradil. Celkem bylo vyrobeno 797 834 ks v různých modifikacích. Konstrukce podvozku byla z části převzata z předchozího typu, který částečně vycházel z amerického Studebaker US6. Podívejte se do kabiny nákladního vozu ZIL-157.

Dalším vozem je KrAZ 255. V roce 1967 jej Kremenčugský automobilový závod uvedl do sériové výroby. Vůz byl vyráběn do roku 1993 a za roky výroby bylo vyrobeno více než 82 000 kusů. Uvnitř kabina vypadá takto.

Dalším vozem je legendární KamAZ. První nákladní vozidla začala sjíždět z montážní linky v roce 1976 a výroba různých modelů pokračuje dodnes.

GAZ-52 byl také velmi populární. První kus byl vyroben v roce 1964 v Gorkovském automobilovém závodě. Do roku 1993 bylo vyrobeno něco málo přes milion kusů! Představoval kompromisní konstrukci s využitím řadového šestiválcového motoru z masově vyráběného automobilu GAZ-51 a mnoha komponent souběžně vyráběného výkonnějšího automobilu GAZ-53. Pohled do kabiny GAZ-52 je následující.

Dalším vozidlem, kterému budeme věnovat pozornost, je nákladní automobil z minského závodu s názvem MAZ-503. Nákladní automobil byl sériově vyráběn v letech 1965 až 1977. Prvně byl navržen pro těžební průmysl, pak ale získal různé další modifikace. Interiér vozu vypadá takto.

Snad nejznámějším nákladním vozidlem, které jezdilo po ruských silnicích ještě dlouho po rozpadu Sovětského svazu, je ZIL-130. Výroba byla zahájena v roce 1962 ve známé Lichačevově automobilce. Takto vypadala klasická kabina ZIL-130. Navrženo bylo mnoho modifikací. ZIL-130 se vyráběl až do roku 2010, poté se závod dostal do bankrotu.

Dalším populárním vozidlem byl GAZ-53. V Gorkovském automobilovém závodě se vyráběl od roku 1961. Byl trochu slabší než ZIL-130, pokud jde o motor a nosnost. Byl k dispozici po celém SSSR a významně přispěl k jeho formaci. Tento vůz byl vlastně třetí generací (po GAZ-AA/MM a GAZ-51) střednětonážních nákladních automobilů GAZ. Jednotlivé modifikace byly postupně označeny: GAZ-53F (1961 – 1967), GAZ-53A (1965 – 1983), GAZ-53-12 (1983 – 1993). GAZ-53 v různých provedeních byl ve své době jedním z nejpočetnějších vozů na sovětských silnicích. Celkově bylo vyrobeno více než čtyři miliony kusů. Souběžně byl v letech 1966 až 1989 vyráběn také GAZ-52, hybridní model s šestiválcovým řadovým motorem, pocházejícím z vozu GAZ-51. Kabina řidiče byla shodná u modelů GAZ-52 i GAZ-53. Poslední kus opustil závod GAZ v roce 1993.

Dalším je MAZ-500. Sériová výroba začala v roce 1963, téměř současně se ZIL-130, pouze ve městě Minsk, ve stejnojmenném závodě. MAZ-500 ale nebyl vyráběn tak dlouho.

Další sovětský nákladní vůz se jmenuje KAZ-608 Kolkhida. Automobilový závod Kutaisi jej začal vyrábět v roce 1967. Po dlouhou dobu byla tato vozidla mezi řidiči žádaná.

ZIL, model 131, byl také vyvinut pro potřeby armády, začal se vyrábět v roce 1966 a výroba byla ukončena v roce 2002. Tyto nákladní vozy jsou stále ve službách ruské armády.

Takto vypadají kabiny sovětských nákladních vozidel uvnitř, mnohé z nich jsou stále v docela dobrém stavu. Je třeba poznamenat, že všechny nákladní vozy vyvinuté v době Sovětského svazu se těšily velké úctě a lásce řidičů. Tehdy ale nic jiného nebylo a ani nebylo s čím porovnávat.