Dnes je 9.8. – svátek slaví Roman

Jak v 70. letech viděli budoucnost na čtyřech kolech

Zveřejněno: 7. 12. 2020

Jaké budou automobily příštího desetiletí? To je otázka, která vzbuzuje zvědavost milionů motoristických fanoušků na celém světě. Zájem se neustále zvyšuje tím, že tisk ani jednotliví výrobci nešetří fantastickými zprávami ze zákulisí konstrukčních kanceláří. A tak se ze spolehlivých či naopak vůbec nespolehlivých pramenů dovídáme spoustu informací nejrůznějšího druhu. Zkuste však podle nich „zkonstruovat“ vůz a žasnete, co všechno by mělo v průběhu několika málo roků nabýt konkrétní podoby! – Tak zní úvod v článku z časopisu Květy z roku 1974 s nadpisem Budoucnost na čtyřech kolech. Článek ve zkrácené podobě přinášíme níže.

Traktor ŠT 180, zemědělský stroj nové generace

Automobil poslední pětiny dvacátého století dokonale využije všech posledních výkřiků vědy a techniky. Karoserii bude mít podobnou jako dnešní závodní stroje a jako materiálu se použije lehkých slitin a plastických hmot. Čalounění stěn, dveří a koberce budou z nehořlavých materiálů. Volant zmizí a nahradí jej řízení podobné jako je u jízdního kola, v jehož rukojetích budou tlačítka osvětlení, stěračů, blikačů, ostřikovačů, světlometů a zámků. Ruční řazení vytlačí automatické převodovky a pedály plynu a brzdy budou ovládány nikoli pohybem, nýbrž tlakem nohy a budou umístěny na posuvné opěře pro nohy. Velké slovo dostane elektronika. Za deset let prý se žádné auto neobejde bez malého počítače, který bude na palubní desce udávat vzdálenost od jiných vozidel, posuzovat bezpečnou rychlost jízdy podle vnějších podmínek, měřit zpomalení a zapínat brzdová světla ještě dřív, než se řidič dotkne brzdového pedálu, seřizovat automaticky hlasitost rozhlasového přijímače podle výšky hladiny okolního hluku, kontrolovat či upravovat množství vstřikovaného paliva do sacího potrubí, zjišťovat vlhkost čelního skla a řídit rychlost stěračů, udržovat ve voze stejnoměrnou teplotu, přizpůsobovat tlak vzduchu v pneumatických polštářích sedadel váze jednotlivých cestujících a vykonávat ještě desítky dalších, mnohdy zbytečných činností.

Ve zkušebně n. p. Praga zkoušejí poloautomatickou převodovku
Ve zkušebně n. p. Praga zkoušejí poloautomatickou převodovku

Podle prognóz je též úplně „samozřejmé", že bychom se měli rozloučit i s dosavadním benzinovým motorem, i když víme, že za něj neexistuje rovnocenná náhrada. Na to však fantastové neberou ohled. A protože nepředpokládají, že se podaří uspokojivě vyřešit nevýhody elektromotorů (anebo jim elektřina připadá příliš fádní), hovoří raději o turbínách (prý se rozhodně uplatní především v užitkových vozech), znovu se oprašuji mnohokrát zatracené wankely, přichází se s motorem héliovým o dokonce se uvažuje o použití jaderné energie — písty, uváděné do pohybu některými druhy izotopů, pracovaly by jako kompresor na vzduch, ten by se vedl kolem válců, zahříval by se a přitom konal užitečnou práci. Prostě fantazie nezná hranic.

Automobilový průmysl se bude snažit zvýšit výrobní i provozní hospodárnost, aktivní i pasivní bezpečnost vozidel a jejich životnost a spolehlivost a vyhovět požadavkům vedoucím k ochraně životního prostředí. V osmdesátých letech lze očekávat u těžkých užitkových vozidel výkony 300 až 400 koní a u dálkových autobusů 250 až 300 koní. Problematika výkonnějších motorů není jednoduchá. Jestliže dnes se vnější hluk motorových vozidel pohybuje do 91 dB, po roce 1980 bude v Evropě běžné, že klesne na 75 dB u nákladních vozů. Dnešní motory budeme používat ještě dlouho po roce 1980. Spíše půjde o to, jak snížit množství škodlivých exhalací. Bude se tedy řešit vstřikování paliva, přeplňování benzínových motorů turbodmychadlem, používání plynu, spalování chudých směsí a dodatečné spalování v katalyzátorech a termálních reaktorech.

Motor nákladních automobilů Liaz 100 je umístěn pod sedačkou spolujezdce
Motor nákladních automobilů Liaz 100 je umístěn pod sedačkou spolujezdce

Ani se nenadějeme a v platnosti budou předpisy na vlastnosti v jízdě zatáčkou. Ty závisí na řadě okolností, například ve značné míře na použitých pneumatikách, ale převážně na konstrukci podvozku a rozložení hmoty na nápravách. V 80. letech budeme zatáčkami projíždět rychleji a bezpečněji. Již dnes mají nové typy našich těžkých užitkových vozidel řady LIAZ tříokruhové brzdy. Budou se zavádět vysokotlaké vzduchové brzdy. V 80. letech bude běžné u těžkých užitkových vozidel protiblokovací zařízení. U těchto vozidel budou přídavné hydrodynamické brzdy. U těžkých vozidel se také stane standardem vzduchové pérování s regulací výšky. V 80. letech se pracoviště řidiče změní. Všechno bude rozmístěno tak, aby na vše řidič dosáhl. Také osvětlení budou konstruktéři muset věnovat značnou pozornost. Konstruktéři se také budou muset postarat o to, aby vozidlo bylo po všech stránkách bezpečnější.

Těžké tahače řady T 813 jsou dobře známy z mezinárodní přepravy supertěžkých nákladů
Těžké tahače řady T 813 jsou dobře známy z mezinárodní přepravy supertěžkých nákladů

Možná už v 80. letech budou muset auta více vydržet. Aby, než půjdou do generálky, měla těžká užitková vozidla na tachometru 300 až 400 tisíc kilometrů, autobusy 400 až 450 tisíc, lehké nákladní automobily a luxusní osobní 200 až 250 tisíc a běžné osobní automobily 120 až 150 tisíc kilometrů.

V roce 1980 bude v provozu přes 1 800 00 osobních aut, asi 135 tisíc nákladních a na 180 tisíc autobusů. O deset let později bude těch osobních automobilů téměř o milion víc. Pokrok a technický vývoj se nedá zastavit. Vývoj automobilu trvá řadu let a mezinárodní předpisy – inu, ty budou v zájmu člověka stále přísnější a přísnější.