Stavební a zemědělské stroje Bobcat
Dnes je 9.4. – svátek slaví Dušan

„Zemědělci jsou v roli fackovacího panáka. Chov skotu chci bránit proti lžím,“ říká autor projektu Dojná kráva

Zveřejněno: 26. 3. 2020

Pisatel zveřejňuje několikrát týdně na stránce Facebooku s názvem Dojná kráva pod rouškou anonymity příspěvky, které vyvrací řadu lží a polopravd kolem chovu skotu, přičemž publikovaná fakta se vždy opírají o odborné zdroje. Stránka si získala příznivce mezi zemědělci a chovateli. Cílem je ale proniknout mezi širokou veřejnost.

Dojnice
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Projekt Dojná kráva vznikl v únoru a už stačil seriózně probrat několik témat ohledně chovu skotu. Projektu si všimla i Agrární komora ČR a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Mezi prvními příspěvky byla na stránce zveřejněna tzv. Výzva Dojné krávy, kde člověk stojící za projektem vyvrací nejznámější hoaxy, kritizuje obviňování krav z globální změny klimatu a zveřejňuje fakta ohledně významného poklesu skleníkových plynů, emisí, počtu chovaných krav a zvýšení mléčné užitkovosti. Zároveň uvádí, že farmaření se nyní dělá mnohem více šetrně a efektivně. Svá tvrzení autor dokládá zdroji, jako jsou Český statistický úřad, informace z vědeckých studií z USA a statistikami třeba z Cornellské univerzity. Data jsou porovnávána i s historickými daty či jinými státy. Jeden z posledních příspěvků je věnován i kritice chystaného dokumentu s názvem Svědectví, který má prý odhalit pravdu, kterou živočišný průmysl záměrně tají.

Frustrace z útoků na zemědělství již překročila mez

Když jsme člověka stojícího za projektem kontaktovali s požadavkem odpovědět na pár otázek, souhlasil, anonymitu si však přál zachovat: „Smysl blogu/stránky je bohužel i anonymita. Jsem si zcela vědom/a toho, že nejspíše časem padne - ať se již pro to rozhodnu sám/sama a nebo to někde bohužel prosákne,“ uvedl. Že za projektem nestojí jen tak někdo je již zřejmé z forem příspěvků: „Jsem absolventem/tkou zemědělské VŠ, nějaký čas jsem dělal/a doktorát. K tomu se pohybuji celý život v prostředí mléčných farem. Mám zkušenosti se stážemi na farmách v zahraničí a během roka jezdím v rámci mé práce (pro komerční firmu) na stovky chovů v ČR, ale i desítky v zahraničí,“ odpověděl a dodal: „Anonymita dává celé stránce jistý nádech tajemství a srandy. I to jsou důvody, proč v tom chci nadále pokračovat - je to především zábava s jistou mírou urgence poukazující na to, že frustrace z útoků na zemědělství již překročila tu mez. To byl ten moment, kdy jsem se rozhodnul/la vytvořit Dojnou Krávu. Jedno je ale jisté. Této aktivitě se věnuji v rámci svého času, nikdo mě za ni neplatí (jisté nabídky již jsou, ale ne v tom smyslu, že by někdo chtěl propagovat svůj byznys), ale např. podpoře v propagaci příspěvků (tj. šíření osvěty) na FB se nebráním, pokud by to někdo financovat chtěl. A to nejdůležitější - Dojná Kráva je 100 % nekomerční a snaží se vždy opírat o odborné zdroje.“

Rozhovor:

Jak byste se představil/a někomu, kdo vás nezná?

Jako člověk z oboru, jehož pracovní náplní je zlepšování zdravotního stavu a welfare zvířat na českých chovech. Současně ale také člověk, který plně chápe to, že hospodářská zvířata se chovají pro naše potřeby a v rozumném kompromisu obou hledisek jsem s tím ztotožněn/a. Jsem hrdý/á na práci v zemědělství a zemědělce obecně. Jejich přínos pro uživení populace je naprosto klíčový, a přesto jimi široká veřejnost spíše pohrdá.

Co bylo důvodem vzniku projektu? Co vás nejvíce motivovalo?

Nejspíše postupně rostoucí frustrace z toho, jak je společnost klamána v pohledu na zemědělství obecně a živočišnou výrobu zvláště. Řekl/a bych, že jsem typ člověka se silným smyslem pro pravdu, morálku a nerad/a přehlížím do očí bijící křivdu. Vnitřní odpor zkrátka přerostl do potřeby "začít něco dělat", ač nejsem příliš naivní ohledně dosahu příspěvků Dojné krávy. Ty se budou točit pouze v chovatelské komunitě, ale do těch okruhů, kde by byly třeba nejvíce, se nedostanou.

Jak vidíte budoucnost chovu skotu u nás/ve světě?

Odpovím dosti obšírně, ale na to si holt čtenáři Dojné krávy musí zvyknout. Pozitivně a střízlivě současně. Nemám rád/a pesimismus z principu. Je jednoduché věci okamžitě odpálkovat stylem "tohle nemá smysl, tak to nebudeme dělat". Pro zemědělce obzvlášť je takový poraženecký přístup zcela charakteristický. Následkem je ale pak bohužel i to, že časté útoky na zemědělství zůstávají bez reakce.

Zemědělství je bezesporu nejdůležitější lidskou činností. Je hezké mít počítače, auta a chytré telefony - to vše zpříjemňuje život, ale dá se bez toho přežít. Bez jídla na druhou stranu ne. Za uživením lidstva přesto stojí jen naprostá hrstka. Většinová populace žijící v městech, kancelářích a továrnách ale úplně zapomněla na to, že jídlo se na regálech neobjevuje samo. Je to klasický luxus z nevědomosti, který si bohužel mohou dovolit. Přijde mi, že čím lépe se lidé mají, tím větší "kraviny" řeší místo toho, aby si toho vážili.

Je každého věc, zda chce/nechce jíst maso nebo pít mléko. Ale troufám si říct, že si to tací lidé mohou do jisté míry dovolit jen díky rozmazlenosti. Pochybuji dosti o tom, že v dobách válek, hladomorů a nedostatku potravin si lidé mohli vybírat, co budou jíst. Obvykle to byly právě zdroje živočišných potravin, které byly v drastickém nedostatku. A to, že my se máme dobře, rozhodně neznamená, že je to tak všude. Naopak - větší část globální populace žije v bídě. Každý den umírají děti hlady. Přijde mi pak naprosto zvrácené, že si někdo může s naprostým klidem říct, že nebude jíst něco, co by jinému zachránilo život. Jídlo je dar a "darovanému koni na zuby nekoukej".

To byla "krátká" předmluva, která ale byla nutná. Nyní k výhledu na chov skotu. Trend útoků na zemědělství je ve všech vyspělých zemích podobný (z důvodů uvedených výše). S tím rozdílem, že např. v USA se již poměrně dobře zaktivizovala obranná činnost – jak samotných farmářů, kteří vysvětlují principy zemědělství komunitám kolem sebe, tak i expertů a odborníků kolem, kteří zase společným úsilím nesmysly vyvrací na základě odborných faktů. Společnosti, která na zemědělství úplně zapomněla, je totiž naprosto nutné připomínat jeho roli. V ČR jsou ovšem zemědělci stále v roli fackovacího panáka a nic s tím nedělají. Kopají si tím ale vlastní hrob. Nepochybuji o tom, že se nakonec vzedme aktivní obrana. Ale čím déle to bude, tím horší budeme mít startovní pozici.

S jakými největšími problémy se podle vás potýkají čeští chovatelé skotu v současnosti?

Každý by odpověděl jinak dle toho, čím se zabývá profesně. Já se snažím skrze Dojnou krávu bránit chov skotu proti lžím a manipulacím. Alespoň v těch tématech, o kterých něco vím a na které stačím. Z mého pohledu je toto největší problém, který má mnohem větší a hrozivější dopady, protože se týká zemědělství jako celku - ne jednotlivých farem. Na farmě se může stát, že se jeden rok nepovede siláž pro celou sezónu, ale to se holt nějak přežije a chov jede dál. Ovšem s ohledem na útoky na zemědělství nelze očekávat, že se vše samo od sebe srovná. Naopak se situace bude prohlubovat.

Jde o nový projekt, který za tak krátkou dobu oslovil velké množství lidí. Čím si tento zájem vysvětlujete?

Ano, necelých 500 sledujících a desetitisíce oslovených skrze pár příspěvků jsou sice hezká čísla, ale na druhou stranu dosah Dojné krávy je omezen především na chovatelskou komunitu. A té vesměs nemusíme věci vysvětlovat, ač je dobré jim dávat do ruky argumenty, které mohou používat k vlastní obraně. Tam, kde by to bylo potřeba nejvíce, se bohužel příspěvky nedostanou - směrem k široké veřejnosti. Efekt Dojné krávy je proto bohužel spíše takové "poplácávání se po zádech a vzájemné přikyvování", což není úplně smysl projektu. Ale každý dosáhne pouze na to, na co momentálně má. A Dojná kráva se zřejmě nikdy nedopracuje k širšímu dosahu a sledovanosti. Zemědělství zkrátka netáhne.

Jaké jsou cíle projektu pro nadcházející měsíc/rok?

Těžko říci. Dělám to ve volném čase a nemám nějakou koncepci ani plán, čeho bych chtěl/a dosáhnout. V pozadí Dojné krávy stojí jeden člověk. Žádná firma, žádný komerční podtext, žádné cizí financování, žádný skrytý investor. Na jednu stranu je to osvobozující, ale na druhou stranu i omezující. Cílem je tedy spíš poselství chovatelské komunitě obecně, aby se spojila dohromady pro vlastní přežití.

Na jaké příspěvky/témata se mohou fanoušci stránky těšit?

Všechno se dělá tak nějak za pochodu, s omezeným časem a omezenými vědomostmi. Troufám si říci, že celkem rozumím problematice zdravotního stavu welfare a etice chovu. Ale je zde mnohem více témat, která by si také zasloužila svoji obranu, ale to není v mých silách.

Další větší problém ovšem je, že mé příspěvky zkrátka nemohou být na 2 odstavce, což se běžnému čtenáři jeví z pohledu délky textu jako neúnosné. To je velká výhoda "fake news", které nic nevysvětlují - jen obviňují a křičí. A lidé jim přesto, k mému velikému údivu, věří. Přečíst si delší text je však pro spoustu čtenářů namáhavé, na druhou stranu jezdit palcem po Facebooku zvládne většina z nich bezmyšlenkovitě i hodiny denně. Boj s „fake news“ je zkrátka dosti nerovný.

Momentální výhled je takový, že každé pondělí by měl vycházet seriál příspěvků "Rozumbradování Dojné krávy", který bude popořadě a pokud možno krátce a jednoduše vysvětlovat časté mýty – vždy k jednomu danému tématu. K tomu se sem tam na stránce objeví nějaké srandičky pro odlehčení. Ale hlavním principem Dojné krávy bude vždy popularizace chovu skotu a jeho obrana. Naprostá většina činností, které se společnosti nelíbí, je totiž konána ve prospěch zvířat a jejich zdraví. Na mysli mám třeba často zmiňované oddělování telat od krav, individuální ustájování telat, umělá inseminace atp. To vše bude na Dojné krávě postupem času vysvětlováno.

Kolik času si žádá příprava takového projektu?

Kupodivu dost. Napsat průměrný příspěvek se vším všudy může trvat hodinu i déle. Transformace složitějších věcí do co možná nejjednodušších a snadno pochopitelných sdělení zabere spoustu času a úsilí, které bych neměl/a problém v reálném životě využít jinak. Ale jak jsem uvedl/a na začátku, má míra frustrace narostla do té míry, že holt musím ukrojit část ze svého volného času a věnovat ho tomuto „vyššímu principu“.

Jaké ohlasy zaznamenáváte ze strany fanoušků, chovatelů a odborné veřejnosti?

No, vzhledem k tomu, že nikdo neví, kdo opravdu Dojná kráva je (ač asi pár lidí určitě něco tuší, či přímo ví - ty prosím o zachování mlčenlivosti), tak ohlasy moc nezjišťuji, pokud se ke mně nedostanou samy od sebe přirozenou cestou. Pozitivní ohlasy sice potěší a moc si vážím odezvy, která se u příspěvků objevuje - „lajky“, sdílení i komentáře. Ale bohužel to nedosáhne k té většinové části společnosti, kde by to bylo potřeba nejvíce. Navíc - pár set „lajků“ a tisíců zhlédnutí jsou sice hezké, ale stále jde jen o čísla a ke všemu ještě dosti malá. Bez reálného dopadu to bude k ničemu. Proto budu stále tlačit na ostatní, aby začali něco dělat také.

Poselství Dojné krávy: Neaktivita celé zemědělské komunity je naprosto tristní. Počínaje samotnými farmáři, přes komerční firmy v zemědělství, vzdělávací instituce a chovatelské svazy, až po velké zemědělské organizace, které se obranou zemědělství měly začít zabývat již dávno a aktivně. Neříkám, že poslední dobou neregistruji jisté snahy, ale zkrátka – není to dost. Porovnejte si, kolik financí investují jiné sektory do PR a vlastní propagace. A všechny tyto sektory nesahají přínosem pro společnost zemědělství ani po kotníky. Musíme ale lidem připomenout, že jídlo nepochází ze supermarketů, nýbrž z polí, sadů a stájí. Za každým kilogramem masa a litrem mléka stojí tvrdá práce lidí, kterým se však společnost posmívá a pohrdá jimi. To by se mělo změnit. Ale samo od sebe se tak nestane.

Děkuji za rozhovor!

Autor: Milan Jedlička
Foto: Tanya May, shutterstock

Tématické tagy

Nové

BV Technika zavedla opatření v souvislosti se šířením koronaviru COVID-19

Zveřejněno 7.4. S ohledem na bezpečnost zaměstnanců, dodavatelů a zákazníků přijala společnost BV Technika adekvátní opatření, jimiž reaguje na aktuální pandemii COVID-19. jít na článek

Snadno dostupné náhradní díly pro bramborové kombajny a vyorávače

Zveřejněno 8.4. Snad každý farmář, zemědělec nebo zahrádkář, který pěstuje brambory na výměře větší “než 2 řádky” používá ke sklizni této okopaniny bramborový kombajn nebo vyorávač. Leckdy se jedná o letité stroje, které svou úlohu na menších výměrách doposud… jít na článek

Continental představil nové inteligentní hybridní zemědělské pneumatiky

Zveřejněno 8.4. Společnost Continental uvádí na trh novou pneumatiku VF TractorMaster Hybrid s inteligentními senzory pro digitální monitorování pneumatik. Systémy ContiConnect a ContiPressureCheck nabízejí zemědělcům příležitost k automatickému vyhodnocení stavu… jít na článek