Objevte novou řadu traktorů DEUTZ-FAHR 5 Keyline
Dnes je 15.7. – svátek slaví Jindřich

Kam směřuje vývoj postřikovačů Horsch Leeb?

Zveřejněno: 17. 1. 2024

Na Tiskových dnech v Landau ve firmě Horsch před novináře vystoupil Theodor Leeb a seznámil nás s tím, kam směřuje vývoj postřikovačů Horsch Leeb.

Samojízdný postřikovač Horsch Leeb.

Historicky poprvé se Tiskové dny firmy Horsch konaly v německém výrobním závodě v Landau, kde se vyrábí postřikovače. O výrobě postřikovačů Horsch Leeb bude pojednávat samostatný článek. Horsch dále v Německu provozuje výrobní závody v Roneburgu a Schwandorfu. Pozval novináře do Landau z jednoduchého důvodu – chtěl ukázat, jak se výroba postřikovačů neustále rozšiřuje a modernizuje.

„Máme za sebou tři extrémní roky. Nejdřív covid, pak válka na Ukrajině, která měla obrovský vliv na naši produkci postřikovačů. Přestaly fungovat dodavatelské řetězce. Dlouho trvalo, než jsme mohli postřikovač Horsch ve výrobě dokončit – vždy chybělo 10 až 15 dílů. Byla doba, kdy vedle závodu stálo 300 nedokončených strojů,“ uvedl Theodor Leeb.

Mezi lety 2020 až 2023 ale závod Horsch v Landau zaznamenal ztrojnásobení obratu. „Celosvětově se trhy velmi dobře vyvíjely. V Evropě běží hodně dotačních programů. Před pěti lety jsme se rozhodli, že půjdeme globální cestou. Chtěli jsme naše postřikovače dostat na všechny trhy. Toto rozhodnutí nám pomohlo ustát výpadek trhů Ukrajiny a Ruska,“ uvedl Theodor Leeb.

Theodor Leeb.
Theodor Leeb.

Aktuálně v produktovém portfoliu postřikovačů nalezneme modely Horsch Leeb PT, které jsou určené pro severní Evropu. Tam zemědělci vyžadují větší objem nádrže a světlou výšku 1,30 metru s pevně daným rozchodem kol. Pro trhy, kde je vyžadováno variabilní nastavení šířky stroje, je k dispozici model s označením V. Jeho světlá výška může činit až 2 metry. Cílem tohoto portfolia je pokrýt potřeby profesionálních zemědělců na celém světě.

Theodor Leeb také zmínil, že na postřikovače Horsch Leeb jsou kladeny různé nároky podle toho, na jakém trhu jsou provozovány. Zmínil například Kazachstán, kde jejich zákazník s jedním postřikovačem každoročně ošetří plochu o výměře 97 000 ha! Pro představu – v Německu jeden postřikovač ročně obvykle ošetří plochu o výměře 2 500 ha.

Aktuální řada postřikovačů Horsch Leeb zaujímá samojízdné modely o výkonu motoru od 210 do 460 koní s nádržemi o objemu od 5 000 do 8 000 litrů. Tyto stroje mají různé rozchody náprav, třídy norem pro různé trhy, 68 variant ramen, 17 různých možností konfigurace trysek, 162 variant rozdělení ramen do sekcí – a tohle vše je navíc mezi sebou možné kombinovat. Horsch plánuje nabídnout záběr ramen až 55 metrů (zatím takový model jezdí v Holandsku). Montáž samojízdných postřikovačů se rozběhne i v Brazílii.

Největší vyráběný tažený postřikovač Horsch Leeb 12TD.
Největší vyráběný tažený postřikovač Horsch Leeb 12TD.

Ve výrobním programu také nalezneme tažené a nesené postřikovače Horsch. V Landau se budou vyrábět i nová pneumatická rozmetadla.

Problematika bodového postřiku

Theodor Leeb se v druhé části své prezentace zmínil o technologiích, na nichž aktuálně Horsch pracuje. Zaměřil se na téma bodového postřiku – jako základ slouží systém pulzních trysek Horsch PrecisionSpray. Technologie SpotSpraying je velkým tématem od veletrhu Agritechnica 2019. SpotSpraying se zaměřuje na jednotlivé rostliny nebo body a ošetřuje je namísto celého pole. Prostředky na ochranu rostlin tak lze používat ještě více precizněji a cíleně. V současné době se zkoumají různé metody, např. zelená na hnědé (GoB) a zelená na zelené (GoG) a provádějí se polní testy s různými výrobci kamer.

Výsledky technologie SpotSpraying od firmy Horsch.
Výsledky technologie SpotSpraying od firmy Horsch.

První metoda je uplatnitelná především tam, kde se provádí přímé setí – Austrálie, Kanada a Rusko, tedy v oblastech, kde se po sklizni neprovádí zpracování půdy. Tato možnost je známá a již se v praxi uplatňuje.

V druhé metodě se může při rozeznávání plodin a plevelů při aplikaci herbicidů nebo fungicidů uplatnit umělá inteligence. „Po Agritechnice 2019 všichni tvrdili, že tato možnost aplikace je budoucností. Od jednoho startupu jsme koupili systém, který to umí a umístili na ramena postřikovače Horsch. Systém jsme dva roky testovali na plevelech v porostu pšenice. Úspěšnost systému se pohybuje kolem 60 %. Otázkou je, zda je tento výsledek dobrý nebo ne. Do uvedené sériové výroby je výsledek nedostačující. Ale je natolik dostačující, abychom jej nadále vylepšovali,“, uvedl Theodor Leeb s tím, že umělá inteligence rozhodně není spásou.

Jak „vidí“ technologie SpotSpraying rostliny v řádku.
Jak „vidí“ technologie SpotSpraying rostliny v řádku.

Horsch totiž začal testovat tuto metodu s umělou inteligencí v porostu cukrové řepy. Cílem bylo naučit algoritmus rozeznávat vše, co není cukrovka a ošetřit to postřikem. V ideálních podmínkách systém fungoval perfektně. Problém ovšem nastal při práci v porostu cukrovky s meziplodinou. Zde se projevilo nedostatečné trénování umělé inteligence. Horsch tedy umělou inteligenci začal učit znova a v menším porostu. Výsledek už byl lepší. Najevo tedy vyšlo, že umělá inteligence není až tak inteligentní, jak se předpokládalo. Umělá inteligence rozezná jen to, co jí bylo už ukázáno. Je tedy nutné jí ukázat tisíce obrázků, na nichž musí člověk vyznačit, co je to za plodinu a plevel. Čím více má umělá inteligence podkladů, tím přesněji pracuje.

I v takto náročných podmínkách byla technologie SpotSpraying testována.
I v takto náročných podmínkách byla technologie SpotSpraying testována.

Navíc se při vývoji takového systému musí počítat s tím, že se na poli mění světelné, tepelné a vlhkostní podmínky, na které rostlina neustále reaguje, což stěžuje rozeznávání plodin a plevelů. Otázkou podle Leeba také zůstává, v jakých plodinách má SpotSpraying smysl a jak moc cíleně lze opravdu pomocí současných trysek plevel likvidovat. „Bodový postřik pravděpodobně nezasáhne 100 % plevele. Faktor účinnosti bude tedy vždy nižší než při celoplošné aplikaci. K tomu je ještě dlouhá cesta. Pro začátek jsou pro tuto technologii ideální řádkové plodiny jako cukrová řepa, kukuřice, sója a slunečnice a možná také řepka. U těchto plodin dokáže technologie identifikovat vzor, a tak lze rozpoznat plodiny a snáze identifikovat plevele. Zejména plevele, které se vyskytují v hnízdech, lze v řádkových plodinách spolehlivě lokalizovat,“ uvádí firma Horsch.

Cílem výrobce je mít v dohledné době řízený systém GoB pro tradiční oblasti přímého setí. Kromě toho společnost Horsch pokračuje v práci na tématu GoG pro rozpoznávání jednotlivých rostlin v řádkových plodinách, aby se využily možné úspory ve srovnání s plošným postřikem. Motivující by v tomto ohledu mohla být skutečnost, že v budoucnu je třeba snížit množství prostředků o 50 %.